Blíží se soutěž Alej roku 2023: nominujte svého favorita!

Jedním ze symbolů města Jičín je Valdštejnova lipová alej, která byla vysazena Albrechtem z Valdštejna. Při slunovratech na jednom konci aleje slunce vychází, na druhém zapadá.

Alej je pojmenovaná po české královně Johaně, manželce Jiřího z Poděbrad. Její začátek zdobí mohutná lípao objemu kmene 6,75 m, která se nachází za Podzámeckým dvorem a je bezesporu dávným pamětníkem mnoha zajímavých lidských a uměleckých osudů.

V jihovýchodní části Plas na pravém břehu řeky Střely se nachází stromořadí asi 168 památných lip. Jejich stáří je odhadováno na cca 300 let.

Krásný výhled na hrad Buchlov a malebná cesta, to je javorová alej, kterou nechali vysázet tehdejší páni hradu Buchlova z rodu Berchtoldů na počátku 20. století. Širší cesta sloužila pro koňské povozy, užší pěšinka pro pěší.

Březové aleje nejsou u nás příliš časté a už vůbec není běžné, že by byly břízy sázeny nahusto vedle sebe tak, jak je tomu u vlakového nádraží Osíčko, v podhůří Hostýnských vrchů. Mystické místo je atraktivní v každé roční době.

Na katastrálním území obce Nový Malín lemuje silnici vedoucí k osadě Krásné již historická, krásná, třešňová alej, čítající 183 exemplářů třešní starších 100 let a dalších 134 dosázených třešní v posledním desetiletí.

Alej vede z Dolního Benešova podél Mlýnské strouhy a potoku Opusta, až ke Kozmickým ptačím loukám a cesta dál pokračuje k hlučínské štěrkovně.

Romantická hraběcí alej je významným krajinným prvkem vedoucím od Strkovského zámku, kolem Košického rybníka až k rybníku Hejtman v Plané nad Lužnicí.

Přibližně 2,3 km dlouhá alej a stromořadí kolem cyklostezky a pěší stezky s malebnými výhledy na řeku Moravu se nachází mezi Uherským Hradištěm a Jarošovem.

Podél cyklostezky z města Vyškov k rybníku Kačenec vede Ovocná cesta lemovaná alejí ovocných stromů, dnes již polozapomenutých starých druhů. Přijďte se na ně podívat a na podzim ochutnat jejich ovoce!

V roce 2022 v obci Hatín u Jindřichova Hradce vznikla myšlenka vysadit Alej našich dětí na staré polní cestě pod obcí. Z trvale bydlících obyvatel bylo v tu dobu 18 dětí do 5 let a všichni rodiče se do projektu přihlásili. Starší děti však chtěly mít svůj strom také, a tak vznikla alej i u Stajky.

U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa vznikla u jezera Medard u Sokolova takzvaná Alej přátelství. Je také vítěznou alejí ankety Alej roku 2018.

Alej věkovitých dubů letních, dosahujících i stáří 500 let dotváří citlivě krajinu mezi tovačovskými rybníky a je přirozenou dominantou přírodního prostředí obklopujícího areál tovačovského zámku.

Dvouřadá alej kaštanů na Pražském Předměstí v Hradci Králové vyhrála šestý ročník soutěže Alej roku 2016. V současné době se bohužel plánuje její pokácení.

Sakurová alej na třídě 17. listopadu vyhrála anketu o nejhezčí alej roku 2014.

Obce a města oslavují 100 let od vzniku ČSR nejen výsadbou stromů republiky, ale i alejemi republiky. Jedna taková vznikla v obci Hlince na Plzeňsku.

Ke stoletému výročí vzniku samostatného Československa vyrostla ve Strašnicích v Praze 10 nová lipová alej.

Valdštejnská alej vede od zámku v Zahrádkách směrem na jih k Novozámecké bažantnici a Žižkovu vrchu se zámkem Vítkovcem. Stromořadí založeno v 17. století z popudu Albrechta z Valdštejna. Lipová alej v délce téměř dva kilometry je trvale udržovaná.

Cesta patří k nejstarším cestám, které procházejí Chabařovicemi. Po válce se jí říkalo zkráceně „Alej", protože je lemována lipovou alejí vysázenou za přispění dnes již neexistující obce Vyklice v roce 1897.

Na podzim 2022 vznikla v části obci Vražné Hynčice nová alej stromů, konkrétně se jedná o 200 hrušní.

V roce 2022 vznikla z podpory nadace Partnerství alej za rybníky v Bravanticích. Najdete v ní 100 stromů.

V roce 2020 uplynulo 100 let od založení skautingu v Semilech a 30 let od jeho znovuzrození. Skauti si výročí připoměli zapojením do výsadby aleje 67 stromů (37 třešní a 30 jabloní) kolem nově zbudované cesty přes pole od kapličky u cesty na Nouzov k Benešovu.

Maloměřická lipová alej je pozůstatkem původního maloměřického hřbitova, který byl zrušen v roce 1963. V centrální části aleje je umístěn litinový kříž postavený na náklady obce Maloměřice v roce 1860.

V Račiněvsi se rozhodli pro obnovení staré polní cesty, která bude sloužit jako relaxační zóna. Podél cesty je nově vysázena alej o 91 stromech a 65 keřích. Tato alej je pojmenována po siru Nicholasi Wintonovi.

Sad leží na mírném návrší nad údolím Hájeckého potoka a retenční nádrží Hájecký. Na její hrázi bylo vysazeno dvojité stromořadí podle vzoru historických hrázních alejí.

Převážně lipová alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Stroym lemují cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836.

Obyvatelé Machovské Lhoty na Náchodsku vysadili nedaleko jabloně oceněné titulem Strom roku novou alej jabloní, třešní a slivoní starých odrůd.

Na staré polní cestě nedaleko Havlíčkovy Borové na Havlíčkobrodsku byla v říjnu 2021 vysázena část třešňové aleje k výročí narození borovského rodáka literáta Karla Havlíčka Borovského.

Možná se to nezdá, ale i ze samotného centra Plzně se po pár minutách chůze ocitnete ve volné přírodě. Alej Kilometrovka se navíc nenachází od rušných ulic ani kilometr vzdušnou čarou! Nedaleko ní se navíc vyřádíte v parku za Plazou.

Sakurová alej na okraji Chudenic každoročně v době květu láká stovky lidí, kteří se tam fotografují a obdivují krásné sakury. Koruny těchto stromů se totiž proměňují v druhé polovině dubna v obrovské růžové pugéty.

Kdysi tudy vedla železná opona, dnes na česko-rakouském příhraničí v Šatově na Znojemsku najdete Alej svobody. 700 metrů dlouhé stromořadí z lip a javorů symbolicky spojuje přeshraniční sousedy Šatov a Unterretzbach.

Modřínová alej u obce Šindelová v Krušných horách je největším chráněným modřínových stromořadím v ČR. Zajímavostí je také srostlý smrkový dvojkmen smrku ztepilého poblíž této aleje.

V nedávno vysázené lipové aleji na Hodonínsku, mezi Ostrovánkami a areálem Bukovanský mlýn, stojí sochy bájných českých knížat a postupně zde vzniká Alej českých panovníků. Ta bude mapovat postavy českých dějin do roku 1918.

Alej na Staré Husí cestě nedaleko Dubé zvítězila v prestižní soutěži Alej roku. Více než šedesát stromů tu vysadila skupina trampů z blízkého i vzdáleného okolí podél bývalé kupecké cesty, kterou předtím vlastními silami obnovili.

Alej tvořená 22 lípami a 10 duby se nachází v zahradách zámku, v jehož budově dnes sídlí sociální ústav Domov Větrný mlýn. Alej byla oceněna v anketě Strom roku 2011, kdy se jí podařilo zvítězit.

Novodvorskou alej, lipové stromořadí u obce Vavřinec, nechal vysadit v první polovině 19. století starohrabě Hugo Salm. Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině hradu Blansek tvoří 57 lip malolistých. Nejmohutnější z lip (lípa s obvodem kmene 415 centimetrů) zvítězila v anketě Strom roku 2012.

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Hořiněveské lípy jsou památné lípy malolisté rostoucí na vrchu Tumplac (320 m n. m.), asi 1 km jihovýchodně od obce Hořiněves. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády.

Přírodní památka Kaštanka je sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany o rozloze téměř 2 ha. Založil ji kníže Auersperg v roce 1774 a jedná se o nejvýše položenou alej jedlých kaštanů v Evropě. Překvapivé je, že Kaštanka dosud plodí.

Čtyřřadá lipová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1766 až 1770. Na vrcholku Uhlířského vrchu je poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné a je odsud nádherný výhled do okolí. U horní části aleje poutníky ke svatostánku provází velice originální křížová cesta.

Počátky, Kaliště – Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zajímají Počátky, kde stromy lemují většinu výjezdových cest z města. Přijeďte se přesvědčit o krásách našich alejí na vlastní oči.

Švestková dráha je malebná lokálka v severních Čechách spojující Litoměřice horní nádraží, Lovosice a Most. Její historie sahá do roku 1898, kdy vyjel na trať první vlak. Dráha je v provozu denně v rámci linky U10.

Alej se nachází na západním okraji města Hrotovice, při cestě směrem z Hrotovic do Bačic. Lípy a javory jsou vysázeny podél cesty pro pěší, která směřuje z hlavní cesty směrem na nedaleký vrch, kde je umístěná socha svatého Floriána.

Asi 6 km severně od města Vimperk v Jihočeském kraji se nachází Bohumilická alej. Její stromy lemují cestu vedoucí z Bohumilic do Bošic. Toto památné stromořadí je tvořené lípami srdčitými a velkolistými. Lip je celkem 76 a jejich věk je odhadován na 150 let.

Nová klidová zóna s výhledy na Mikulov a okolí, nazvaná Panonský háj pod Olivetskou hrou – reminiscence Getsemanské zahrady v Mikulově v jižní části Svatého kopečku. Nově otevřeno od srpna 2015.

V letech 1790 až 1791 byly na pokyn knížete Windischgrätze vysázeny dvě knížecí aleje směřující z města do Světců a z města k minerálnímu pramenu, které se zachovaly dodnes. Knížecí alej k městské části Světce je dlouhá 2,5 km a vede údolím podél řeky Mže v nadm. výšce 480 m západně od centra města.