Šikmé věže v Česku: máme nejšikmější věž světa?

Pojďte s Kudy z nudy obdivovat šikmé věže v Česku. Možná zjistíte, že ty nejzajímavější památky nejsou dokonale rovné, a že právě drobná nedokonalost jim dává osobitý charakter. Za pravdu nám dává třeba šikmý kostel v Karviné.
 

Michalovice: věž Putna, český kandidát na světový rekord

Ještě donedávna se mluvilo o rekordech v Německu, Polsku nebo v Itálii. Jenže situace se možná mění a nejšikmější věž na světě pravděpodobně stojí u nás, v České republice. Věž Putna ve zřícenině hradu Michalovice u Mladé Boleslavi má podle aktuálních měření sklon 6,51 stupně. Taková hodnota ji posouvá na první místo na světě.


 
Zvláštní je i samotný charakter věže: válcová stavba stojí na první pohled pevně, ale při bližším pohledu je náklon nepřehlédnutelný. Podle legendy za něj může výbuch střelného prachu, jisté ale je, že věž přežila staletí i dramatické zásahy a dnes patří k nejvýraznějším dominantám celého okolí. Pokud se rekord oficiálně potvrdí, půjde o raritu, která změní mapu evropských kuriozit. A také Guinnessovu knihu rekordů, která má pro šikmé stavby dokonce dvě kategorie: ty, které byly záměrně postavené jako šikmé, a ty nakloněné neúmyslně.
 

Ústí nad Labem: když věž vychýlí válka

Dlouhá léta držela pomyslné prvenství a titul nejšikmější šikmá věž Česka 65 metrů vysoká věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Její příběh je spojený s koncem druhé světové války, kdy okolí zasáhlo bombardování. Tři bomby vybuchly poblíž, čtvrtá proletěla střechou. Věž se naklonila, ale přesto zůstala stát – jen se vychýlila o více než dva metry ze své osy.
 
Právě to z ní dělá jeden z nejpozoruhodnějších symbolů města. Dnes je náklon patrný na první pohled a patří k detailům, které návštěvníci rádi vyhledávají.
 

Domažlice: chyba, která se proměnila v atrakci

V mnoha případech nestojí za šikmými věžemi dramatická událost, ale prostá stavební chyba. Typickým příkladem jsou Domažlice, kde se šikmá věž na náměstí lehce odklání kvůli měkkému podloží a nedostatečně hlubokým základům. S 56 metry výšky je stejně vysoká jako její šikmá kolegyně v Pise. Náklon 59 centimetrů je prakticky neviditelný, ale o to zajímavější je pocit, když vystoupáte nahoru a vychutnáte si ho z výšky.
 

Praha: šikmé věže, které musíte umět hledat

Také Praha má své šikmé věže, jen nejsou tak nápadné. O to zábavnější může být jejich objevování. Mírně se naklání například věž kostela Zvěstování Panny Marie Na Slupi. Někdy se říká, že podobně jako v Ústí nad Labem i tady za to může bombardování roku 1945, ale věž byla šikmá už dávno předtím. Na vině je patrně podobně jako u jiných staveb pískové podloží a mělké základy.
 
Nejšikmější šikmá věž v Praze je Šítkovská vodárenská věž na nábřeží u Mánesa. Také stojí na písčitém podloží a od svislé osy se odklání o plných 115 centimetrů směrem k jihovýchodu. Víte, že v posledním patře měla pozorovatelnu státní tajná bezpečnost? Špehovala odtud dům na Rašínově nábřeží, kde bydlel Václav Havel.
 
I když na první pohled nic nepoznáte, ani věže Pražského hradu nejsou dokonalé. V průčelí baziliky sv. Jiří stojí dvě věže. Severní věži se říká Eva; je užší a vychýlená o čtyřicet centimetrů. Jižní věž nazývaná Adam je rovná a mírně širší. Jakmile jednou víte, kam se dívat, už to nepřehlédnete.
 

Plaňany, Horní Dunajovice, České Budějovice a další šikmé věže

Další šikmou věží, na kterou můžete vylézt, je Černá věž v Českých Budějovicích. Z osy je vychýlená o 36 centimetrů, což je při výšce kolem 72 metrů vlastně docela málo, přesto je její náklon patrný při běžném pohledu bez speciální techniky. Nejlépe je vidět z rohu náměstí Přemysla Otakara II..
 
Už zdálky jsou nápadné věže dvou kostelů v Plaňanech na Kolínsku. Cennější a starší je románský kostel Zvěstování Panny Marie, milovníky kuriozit víc zajímá ten novější, novogotický kostel Narození sv. Jana Křtitele. Jeho věž je vychýlená téměř o jeden metr; prý proto, že stavitel šetřil na materiálu a použil levnou zvětralou žulu místo kvalitnějšího kamene z plaňanského lomu.
 
Svou šikmou věž má i jižní Morava, a to v Horních Dunajovicích na Znojemsku. U věže kostela Nejsvětější Trojice geodeti mezi základnou a nejvyšším bodem naměřili odchylku větší než jeden metr, což má být dokonce největší výchylka od svislice na jeden metr délky v Česku. Náklon zavinily hrobka a podzemní chodby, které se pod vahou stavby postupně propadaly a sesedaly.
 

Tajemství Kutné Hory a zámku Kratochvíle

Své malé šikmé tajemství má i Kutná Hora. Nenápadně nakloněná je věž Sankturinovského domu na Palackého náměstí, kde sídlí informační centrum galerie a expozice alchymie a renesančních věd. Nejlépe ji uvidíte zezadu z Vladislavovy uličky nebo z parku U Tří pávů.
 
Lehce zešikma stojí také kostel Všech svatých v Sedlci se slavnou kostnicí. Náklon se tu řešil už na začátku 18. století, kdy Jan Blažej Santini přistavěl ke stavbě jednoduchou předsíň jako oporu. Stavba je však stále vychýlená bezmála o půl metru, což je patrné třeba při pohledu z boku ze Zámecké ulice.
 
Šikmých věží mohla mít Kutná Hora dokonce ještě víc. U gotického kostela sv. Jakuba se plánovala druhá věž, ale kvůli nestabilnímu podloží a poddolovanému terénu se od záměru raději ustoupilo. Stavitelé dobře věděli, že by se nová věž nemusela jen naklonit, ale také zřítit.
 
Mezi drobnější odchylky, které byste možná ani nehledali, patří také věž kaple Narození Panny Marie v rohu ohradní zdi na zámku Kratochvíle. Ta se od svislé osy odklání jen nenápadně, ale přesto patří do stejné rodiny staveb, které se tak trochu vzepřely pravidlům.
 

Proč se věže naklánějí?

Příběhy šikmých věží se liší v detailech, ale v základu jsou si překvapivě podobné. Nejčastěji za náklon může nestabilní nebo měkké podloží, které nedokáže dlouhodobě unést hmotnost stavby. Roli hrají i mělké základy, podzemní prostory nebo zásahy do terénu, které se projeví až po letech – třeba jako bylo válečné bombardování v Ústí nad Labem. Paradoxní je, že jakmile si stavba „sedne“ a náklon se stabilizuje, často už se dál nemění. I proto mohou tyto věže stát stovky let – i když trochu nakřivo.
 

Kde ve světě najdete nejšikmější věže?

Když se řekne šikmá věž, většina z nás si vybaví italskou Pisu. Jenže slavná mramorová zvonice už dávno není rekordmankou. Její náklon, který se po zásazích odborníků podařilo částečně srovnat, dnes dosahuje necelých čtyř stupňů – a to je ve světovém srovnání spíš střed.
 
Svět šikmých věží ale není jen o rekordech. V italské Boloni se dodnes dochovala dvojice nakloněných středověkých věží Asinelli a Garisenda, které vytvářejí jeden z nejznámějších symbolů města. Podobné kuriozity najdete i v Německu nebo Polsku, kde se věže vychýlily kvůli podloží, ale po letech se jejich pohyb zastavil a dnes stojí jako připomínka toho, že i architektura může mít své vrtochy.
 
Žebříček nejšikmějších věží světa dlouho vedla věž kostela v severoněmeckém Suurhusenu, která se naklonila o více než pět stupňů a dostala se i do Guinnessovy knihy rekordů. Ještě výraznější odchylku má kostelní věž v Gau-Weinheimu v Porýní-Falci, kde náklon přesahuje 5,4 stupně. Zajímavostí je, že každá strana věže se odklání trochu jinak, takže působí ještě „rozkolísaněji“, než by napovídala samotná čísla.
 
A právě proto se vyplatí sledovat i nové objevy: pořadí nejšikmějších věží světa se totiž může změnit kdykoli, jakmile se objeví přesnější měření nebo se do hry přihlásí další nenápadný rekordman. Třeba jako dosud přehlížená věž Putna.