Holašovice slaví čtvrt století v UNESCO

Obec leží půvabné krajině jižních Čech nedaleko Českých Budějovic. Holašovice si zápis na seznam UNESCO vysloužily díky dochovanému středověkému systém obytných domů a sýpek obklopující náves. Průčelí většiny domů zdobí typický štukový dekor ve stylu selského baroka. Komplex uvedený na seznamu zahrnuje 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami.

Ves je se svými více než 200 obyvateli převážně trvale obydlená a tvoří tak stále živé společenství, což před pětadvaceti lety významně přispělo k jejich nominaci. Snahou památkových institucí, orgánů státní správy i místní samosprávy je zachování Holašovic jako normální živé vesnice s převahou trvale obydlených usedlostí.

Fenoménem Holašovic je nádherné selské baroko. Široké volutové štíty jsou často vyzdobeny nápisy anebo motivy, které dokládají profesi majitele statku. Nejstaršími objekty jsou dva pozdně středověké špýchary z počátku 19. století. 

Turisté směřují často do Selského dvora s muzeem, do keramické dílny, turistického informačního centra s expozicí předmětů každodenní potřeby života na vsi, nebo do jedné ze dvou hospod. Tam také mohu ochutnat holašovické koláče, které se na vsi pečou podle tradičního receptu. S oblibou si je lidé objednávají také na své akce a oslavy. V budoucnu Holašovice plánují vybudovat nové muzeum selského života v památkově chráněném statku, který musí nejdříve revitalizovat. Obec plánuje i opravu historických dřevěných pump.
 

Do kovárny je hezky vidět zvenčí

Před pěti lety otevřeli opravenou historickou kovárnu. Nejstarší písemná zmínka dokládající existenci kovárny jako jednoho z obecních objektů pochází z roku 1713. Dům, ve kterém sídlí, sloužil jako skutečná kovárna do 60. let 20. století. Posléze se v něm nacházela hasičská zbrojnice.

V části kovárny proto v současnosti najdete hasičské muzeum se stříkačkou z roku 1928, která byla původně tažená koňmi. Dále nechybí expozice kovářského řemesla, a to jak skutečného, tak uměleckého. V kovárně najdete výheň, měch, staré kovadliny, vrtačky, brusky, kovářská pila a další kovářské náčiní.

Kovárnu si turisté mohou prohlédnout zvenčí, odkud je to dní dobře vidět. Obec opravila i domek, v němž kovář žil, teď tam funguje koloniál. Kováři řemeslo předvádějí při vybraných akcích.
 

Nezapomeňte se zastavit v informačním centru

3D model Holašovic je k vidění v infocentru. Zájemci tak získají představu, jaké obrovské dědictví zdejší statky představují a jak jsou mohutné. Skvěle je na něm vidět, o co všechno je třeba se starat: mimo samotné stavby také o střešní fond, zahrady a přilehlé budovy k obytným částem.

V turistickém centru navíc můžete navštívit výstavu zemědělského náčiní a předmětů každodenní potřeby života na vsi, výstava tradičních i netradičních výrobků z celých Čech, prohlédnout si dobové fotografie. Venku je navíc hřiště a odpočinková zóna.
 

V červenci vyražte na Selské slavnosti

​Předposlední víkend v červenci se zde pravidelně konají Selské slavnosti během kterých jsou na návsi k vidění ukázky tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska. Základem třídenní lidové slavnosti je lidový jarmark s ukázkami tradičních i netradičních řemesel z celé České republiky i ze zahraničí. Svou zručnost představí řezbáři, nožíři, mincovníci, dráteníci, kováři, hrnčíři atd. Předvádění původních řemesel a technik v dnešní přetechnizované době vytváří velmi působivou podívanou.

Po dobu celé akce jsou k dispozici tvůrčí dílny na návsi, kde si děti mohou vyzkoušet například tisk na trička a tašky, malbu na dřevěné motivy zvířátek, ruční zdobení perníků, či ruční kování na kovadlině.
 
Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení jihočeských heligonek, jarmareční zpívání, chytání ryb z kádě do ruky, dřevěný ručně poháněný kolotoč, možnost zkusit si svoji zručnost v uměleckých dětských dílnách. Ve třídenním kulturním programu vystoupí více než 350 účinkujících z Čech i zahraničí.
 

Nehmotné dědictví UNESCO: loutkářství a vorařství

Na seznamu UNESCO nejsou zapsány pouze hmotné památky, ale naleznete na něm také nehmotné kulturní dědictví. V oblasti Budějovicka můžete vyrazit hned za dvěma z nich. V roce 2016 bylo totiž na seznam zapsáno loutkářství a v roce 2022 přibylo pro jižní Čechy typické vorařství. 
 
Loutkářská tradice se váže k Matěji Kopeckému, známému loutkovému divadelníkovi a nositeli českého národního obrození, který je pohřben na hřbitově v Týně nad Vltavou. Proto není náhodou, že v místním městském muzeu můžete navštívit expozici Svět loutek.

S Týnem a řekou Vltavou je spjaté také zmíněné vorařství. Jeho historii, a také historii příbuzných druhů dopravy zboží po řece, mapuje Potahová naučná stezka s deseti stanovišti, která začíná právě v Týně nad Vltavou. Ta vznikla na úseku původní potahové stezky budované od začátku 19. století, která vedla od Českých Budějovic až do Prahy a lemovala břeh řeky v délce 190 km. Koňskými potahy se po ní vlekly nákladní lodice proti proudu zpět k místu vyplutí. Na dřevěných šífech se po Vltavě dopravovalo zboží z jižních Čech do Prahy a následně se takto prázdné vracely zpět.
 
Tradici vltavských plavců mapuje také Vorařské muzeum v Purkarci, jehož obyvatelé se plavením dřeva živili již od 14. století. K vidění je zde kopie takzvané tabule dřevěného voru a další předměty typické pro voroplavbu.

Na nedaleké zřícenině Karlova Hrádku je část naučných cedulí věnována také této tématice. Hrádek leží nad údolím Vltavy v lokalitě, odkud byly při jarním tání plaveny dlouhé rovné kmeny stromů vhodné například na výrobu lodních stěžňů.