Fenoménem Holašovic je selské baroko. Vesnice se pyšní zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na "nejkrásnější české návsi" v Holašovicích se v roce 1975 natáčela filmová verze Smetanovy opery Prodaná nevěsta.
Dovednost a nápaditost dávných venkovských stavitelů je zakomponovaná v bohatě zdobených průčelích domů se širokými volutovými štíty. Ty jsou často vyzdobeny nápisy anebo motivy, které dokládají profesi majitele statku.
Ekonomický rozkvět české vesnice 19. století vyvolaný hospodářskými a politickými reformami spolu s dalšími podněty předznamenal nebývalou stavební konjunkturu a přestavbu dosud převážně roubených venkovských usedlostí. V téměř úplně zděných Holašovicích se tato stavební vlna projevila zhruba v letech 1840 až 1885 přestavbou dosud dřevěných stodol. Hlavním popudem byla reprezentace bohatnoucího a emancipujícího se selského stavu, který vyústil ve vznik jedinečného fenoménu tzv. selského baroka, který nemá v Evropě obdoby. Právě Holašovice jsou nejreprezentativnějším a nejzachovalejším příkladem této pozoruhodně vyspělé tradiční lidové stavební tvorby a jejich současná podoba dokumentuje vzhled typické jihočeské obce z doby kolem poloviny 19. století s výrazným geniem loci.
Nejstaršími objekty jsou dva pozdně středověké špýchary z počátku 19. století. Snahou památkových institucí, orgánů státní správy i místní samosprávy je zachování Holašovic jako normální živé vesnice s převahou trvale obydlených usedlostí.
V červenci se zde konají tradiční Selské slavnosti Holašovice, kde se prezentuje řada řemesel s možností koupě výrobků.