Když v lednu roku 2015 vyběhlo stádo divokých koní do první
rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice ve
Středočeském kraji, zahájilo jednu z největších změn v rámci tuzemské ochrany přírody za poslední desítky let. V České republice se tím začala prosazovat
pastva velkých kopytníků k udržování rozsáhlých částí krajiny.
V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. V Česku se o to zasloužila ochranářská nestátní společnost Česká krajina. Ta kromě první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také
pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která je
první v rámci tuzemských národních parků. Pastviny, donedávna utopené v hustém porostu dusivých trav, jsou dnes protkané spletí koňských chodníčků a před očima se mění v
květnaté oázy plné vzácných rostlin a hmyzu.
Za šest let devět dalších rezervací
Za šest let vzniklo v Česku celkem
devět rezervací velkých kopytníků. Rozlohou největší zůstává s 231 hektary
milovická rezervace. Ta i po šesti letech zůstává ve
Středočeském kraji zatím jediná. V dalších regionech jich přibylo více. Dvě rezervace vznikly v
Plzeňském kraji – v
Rokycanech a v
Dobřanech u Plzně. Další dvě pak v
Hradeckém kraji –
Na Plachtě v Hradci Králové a v
Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V
Jihočeském kraji vznikla rezervace v
Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji
u rybníka Baroch. V
Moravskoslezském kraji na
Kozmických ptačích loukách a v
Jihomoravském kraji v
Národním parku Podyjí.
Všude divocí
koně pomáhají řešit situace, se kterými si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. Ptačí park
Josefovské louky od svého založení řeší otázku příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit lučním ptákům, především bahňákům, jako hnízdiště. Bahňáci, jak už název napovídá, upřednostňují raději obnažený povrch než vysoký hustý porost. Vliv
divokých koní dovezených v roce 2018
překvapil i samotné ornitology. Nejenže zavčas dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání míst, kde bahňáci hledají potravu.
Přínos pastvy divokých koní oceňují také na
Kozmických ptačích loukách. Přítomnost koní v rezervaci považují orchranáří
za dosavadních 14 měsíců za velmi přínosnou. A to přesto, že počet koníků vzhledem k úživnosti prostředí a rozloze území byl silně poddimenzován. Již dnes je zcela zřejmé, že pastva velkých býložravců je na tak velkém území, navíc z hlediska údržby ve velmi komplikovaným terénu,
jediným efektivním a dlouhodobě udržitelným způsobem péče. Nenaplnily se ani předběžné obavy z negativních dopadů soužití početného stáda divokých koní s velmi rozsáhlou populací vzácných opeřenců. Ornitologové nezaznamenali zničení snůšek ptáků rozšlapáním, ani jiné podobné rušivé vlivy.
Takzvaná
přirozená pastva velkých kopytníků navíc poskytuje řešení některých aktuálních problémů, kterým dnešní měnící se svět čelí. Jde nejen přírodě blízkou péčí o krajinu, ale také o racionální odpověď na rostoucí potřebu dlouhodobé udržitelnost a nezávislosti na fosilních palivech. Přirozená pastva je ve srovnání s jinými způsoby péče o krajinu provozně levná a velkým kopytníkům stačí ke spásání rozsáhlých hornatých, podmáčených i jinak náročných terénů prostě to, co roste na místě. Počty rezervací velkých kopytníků by měly růst i do budoucna.
Zpět jsou i zubři a pratuři
Přímo z Velké Británie přijeli divocí koně do rezervace v
Milovicích a do
Národního parku Podyjí. Do všech ostatních pak putovaly přírůstky z těchto dvou rezervací. Nešlo jen o divoké koně, do některých rezervací zamířili také
zubři a zpětně šlechtění pratuři narození v bývalém vojenském prostoru
Milovice. Desátým místem v ČR, kde mohou lidé přírůstky z Milovic vidět, je
expozice Živá voda v obci Modrá u Velehradu.
Zubři a divocí koně z
Milovic putovali také
do zahraničí, například do Nizozemí nebo Německa.
Mezinárodní dopad českého programu návratu velkých kopytníků přitom nekončí poskytováním zvířat do zahraničních rezervací. V rámci spolupráce organizace
Česká krajina s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR vznikla například tuzemská pobočka mezinárodní organizace na ochranu zubra evropského, European Bison Conservation Centre. Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru
DMS KRAJINA 30,
DMS KRAJINA 60 nebo
DMS KRAJINA 90 na číslo
87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun.