Divocí koně, zubři a pratuři se rychle stali součástí ochrany přírody v Česku

Když v lednu roku 2015 vyběhlo stádo divokých koní do první rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice ve Středočeském kraji, zahájilo jednu z největších změn v rámci tuzemské ochrany přírody za poslední desítky let. V České republice se tím začala prosazovat pastva velkých kopytníků k udržování rozsáhlých částí krajiny.

V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. V Česku se o to zasloužila ochranářská nestátní společnost Česká krajina. Ta kromě první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která je první v rámci tuzemských národních parků. Pastviny, donedávna utopené v hustém porostu dusivých trav, jsou dnes protkané spletí koňských chodníčků a před očima se mění v květnaté oázy plné vzácných rostlin a hmyzu.
 

Za osm let jedenáct dalších rezervací

Za osm let vzniklo v Česku celkem dvanáct rezervací velkých kopytníků. Rozlohou největší zůstává s 231 hektary milovická rezervace. Nedaleko je rovněž rezervace Traviny, oplocená pastvina nedaleko Benátek nad Jizerou, domov zubrů a dicokých koní. Koně, zubry a pratury najdete ale i v dalších regionech České republiky. Tři rezervace vznikly v Plzeňském kraji – v Rokycanech, Dobřanech a v roce 2021 u Nýřan tzv. Janovský mokřad. Další dvě pak naleznete v Hradeckém kraji – Na Plachtě v Hradci Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V Jihočeském kraji se nachází rezervace v Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji u rybníka Baroch (veřejnosti nepřístupná). Další rezervace se pak nacházejí v Moravskoslezském kraji na Kozmických ptačích loukách a v Jihomoravském kraji v Národním parku Podyjí. Úplně nejnovější oblast osídlení divokých koní a praturů představuje od ledna 2023 území bývalé vojenské střelnice v Chomýži u Krnova.

Všude divocí koně pomáhají řešit situace, se kterými si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. Ptačí park Josefovské louky od svého založení řeší otázku příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit lučním ptákům, především bahňákům, jako hnízdiště. Bahňáci, jak už název napovídá, upřednostňují raději obnažený povrch než vysoký hustý porost. Vliv divokých koní dovezených v roce 2018 překvapil i samotné ornitology. Nejenže zavčas dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání míst, kde bahňáci hledají potravu.

Přínos pastvy divokých koní oceňují také na Kozmických ptačích loukách. Přítomnost koní v rezervaci považují orchranáří za velmi přínosnou. A to přesto, že počet koníků vzhledem k úživnosti prostředí a rozloze území byl silně poddimenzován. Je zcela zřejmé, že pastva velkých býložravců je na tak velkém území, navíc z hlediska údržby ve velmi komplikovaným terénu, jediným efektivním a dlouhodobě udržitelným způsobem péče. Nenaplnily se ani předběžné obavy z negativních dopadů soužití početného stáda divokých koní s velmi rozsáhlou populací vzácných opeřenců. Ornitologové nezaznamenali zničení snůšek ptáků rozšlapáním, ani jiné podobné rušivé vlivy.

V roce 2022 osídlili divocí koně a pratuři Janovský mokřad u Nýřan. Koně se zde živí především třtinou křovištní, která se v Janovském mokřadu hojně vyskytuje. Navíc je to rostlina, kterou žádné jiné druhy zvířat příliš nemilují, proto je zde přítomnost kopytníků velmi vítaná. Hojně rostoucí maliník je zas pochoutkou pro pratury. Oba druhy se starají o to, aby na Janovských mokřadech zase rozkvetly krásné a druhově bohaté louky. Žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý.

Takzvaná přirozená pastva velkých kopytníků navíc poskytuje řešení některých aktuálních problémů, kterým dnešní měnící se svět čelí. Jde nejen přírodě blízkou péčí o krajinu, ale také o racionální odpověď na rostoucí potřebu dlouhodobé udržitelnost a nezávislosti na fosilních palivech. Přirozená pastva je ve srovnání s jinými způsoby péče o krajinu provozně levná a velkým kopytníkům stačí ke spásání rozsáhlých hornatých, podmáčených i jinak náročných terénů prostě to, co roste na místě. Počty rezervací velkých kopytníků by měly růst i do budoucna.
 

Zpět jsou i zubři a pratuři

Přímo z Velké Británie přijeli divocí koně do rezervace v Milovicích a do Národního parku Podyjí. Do všech ostatních pak putovaly přírůstky z těchto dvou rezervací. Nešlo jen o divoké koně, do některých rezervací zamířili také zubři a zpětně šlechtění pratuři narození v bývalém vojenském prostoru Milovice. Dalším místem v ČR, kde lze pratury a zubry vidět je expozice Živá voda v obci Modrá u Velehradu anebo obora Židlov v Ralsku. Zubři a divocí koně z Milovic putovali také do zahraničí, například do Nizozemí nebo Německa.

Nejnovější rezervací praturů je od ledna 2023 pastevní areál na území bývalé vojenské střelnice v Chomýži u Krnova. Zatím zde našli domov dva pratuři a tři exmoorští ponyové, původem z Milovic.

Mezinárodní dopad českého programu návratu velkých kopytníků přitom nekončí poskytováním zvířat do zahraničních rezervací. V rámci spolupráce organizace Česká krajina s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR vznikla například tuzemská pobočka mezinárodní organizace na ochranu zubra evropského, European Bison Conservation Centre. Na budování rezervací velkých kopytníků v ČR může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 či DMS KRAJINA 190 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60, 90 nebo 190 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59, 89 nebo 189 Kč korun.