Úvod > Aktuality > Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra
Příroda

Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra

  • Vydáno10. října 2023
Jedním z nezaměnitelných symbolů Beskyd je socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody. Víte ale, kdy a jak se do sedla v polovině cesty z Pusteven na Radhošť dostal? A že stejného Radegasta najdete tam, kde byste ho rozhodně nečekali: v pražské zoologické zahradě?
PustevnyNejoblíbenější turistické středisko v Beskydech, atraktivní pro výlety za každého počasí (a snadno dostupné díky lanovce): to jsou Pustevny. V roce 2019 tu otevřeli stezku Valašku mezi korunami stromů, k tradičním lákadlům patří útulny Libušín a Maměnka (nyní již krásně zrekonstruované) i cesta ke kapli na vrcholu Radhoště se skvostnými vyhlídkami do širokého okolí.

Radegasta na ní nemůžete minout: přes tři metry vysoká socha se k příchozím ze směru od Pusteven ale otáčí zády. I to byl umělecký záměr: naopak sousoší obou věrozvěstů před kaplí na Radhošti vás přivítá tváří v tvář.
 

Radegast připlul z Ameriky

radegastAlbín Polášek se narodil před 142 lety, 14. února 1879 ve Frenštátu pod Radhoštěm. Prý nepatřil mezi nejlepší žáky, ale zato skvěle kreslil. Vyučil se řezbářem, ale protože doma uplatnění nenašel, odjel ve dvaadvaceti letech společně s bratrem Robertem do Ameriky. Na Pensylvánské akademii krásných umění ve Filadelfii vystudoval obor sochařství, téměř třicet let pak působil na Akademii umění v Chicagu a vytvořil řadu medailí, sousoší a pomníků.

Na svůj domov nezapomněl; do Frenštátu jezdíval na dovolenou. Na soše Radegasta ale prý začal pracovat v Americe, a to kolem roku 1924. O pár let později si v Praze pronajal ateliér, vytvořil konečnou verzi pohanského boha z umělého kamene a společně s bronzovým sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje ji poslal do rodného kraje. Cestu provázela řada komplikací, ale nakonec byla obě díla dopravena na dnešní místa a slavnostně odhalena 5. července 1931, v den svátku obou věrozvěstů při Slovanské pouti. Tu uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T. G. Masaryka.
 

Radegastův příběh: druhé jednání

Nadmořská výška a horské podnebí: to byly dva hlavní důvody, proč socha z betonu a kameninové drti nevydržela. V letech 1980–1982 Radegast odjel na první dovolenou do restaurátorské dílny olomouckého sochaře Karla Hořínka. Ani to ale nestačilo, a tak se originál sochy v květnu 1996 stěhoval znovu, tentokrát do vestibulu frenštátské radnice.

Na původním místě ho nahradila kopie z žuly, která lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Novou sochu vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Zatímco náklady na vytvoření první sochy zaplatili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti, kopii financoval Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu a vaří stejnojmenné pivo. Hřebeni Radhoště vládne žulový Radegast od 4. července 1998.
 

Radegastův příběh: třetí jednání

Tím by příběh Radegasta mohl skončit, ale nekončí. Málokdo totiž ví, že Albín Polášek totiž odlil dvě sochy: jedna putovala na Radhošť, druhou plánoval umístit ve své zahradě a ateliéru pod širým nebem v rodném Frenštátě. Vybudovat ho už ale nestihl a po roce 1948 se pro něj cesta do vlasti navždy zavřela; autor slavného Radegasta zemřel v roce 1965 na Floridě.

Někdy na přelomu 50. a 60. let prý v jedné pražské zahradě pod Vyšehradem zpod nánosu listí a hlíny vykopali podivnou sochu se zvířecími rysy. Úřady nevěděly, co s ní, a tak ji nabídly místu, kde si se zvířaty umí poradit: zoologické zahradě v Praze. Věřte nebo ne, šlo o druhý z originálů sochy Poláškova Radegasta. Jeho osudy během uplynulých tří desetiletí jsou neznámé, jisté je jen to, že od roku 1961 socha stála na rozcestí u výběhu vlků v horní části areálu zoo. Praha sice není Radhošť, ale i tady nakonec povětrnostní vlivy vykonaly své a socha začala chátrat. Následoval pobyt v restaurátorské sochařské škole Akademie výtvarných umění, po němž se socha roku 2015 vrátila na své místo: na rozdíl od Beskyd v originálním provedení. Jejího slavnostního odhalení se tehdy stylově účastnila cimbálová muzika a krojovaná delegace Valachů, která přijela přímo z beskydských hor.
Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Z dříve vytvořených dřevořezeb na Pustevnách vznikla nová zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo.

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Tanečnice (1084 m n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá severovýchodně nad horským rekreačním střediskem Pustevny. Právě z Pusteven vede na vrchol kopce červená turistická značka.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je možné navštívit radniční věž, ze které se naskýtá nádherný pohled na město i panorama Beskyd. Při prohlídce je možnost shlédnout originály soch např. Albína Poláška, Karla Vašuta nebo Alegorii spořivosti Jana Knebla.

Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů Pustevny

Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů Pustevny

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy – to je název sedmi cyklistických tratí různých obtížností a délek, které propojují nejatraktivnější místa Radegastových Beskyd. Středem sedmi tras bude oblast Horeček mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Trojanovicemi.

Další aktuality

Užijte si jarní prázdniny v Zoo Zlín

Pro všechny návštěvníky, kteří během jarních prázdnin zavítají do zlínské zoologické zahrady, nabízí zoo speciální prázdninový program. Děti i dospělí se tak mohou těšit na komentované krmení u vybraných expozic zvířat a milovníky přírody jistě potěší i právě kvetoucí první jarní květinky.
Zlínský kraj | Příroda

Poznejte národní kulturní památky Zlínského kraje

Poznejte unikátní památky Zlínského kraje, které jsou zapsány na seznamu národních kulturních památek. Kromě zámků a církevních památek je na něm i Valašské muzeum v přírodě a několik fojtství. V každé roční době jsou krásné Pustevny, za návštěvu ale stojí i nedávno zrekonstruovaný Památník Ploština nebo barokní hřbitov ve Střílkách.
Zlínský kraj | Památky

Užijte si rodinnou zábavu za jakéhokoli počasí v Dětském světě na výstavišti v Kroměříži

Nebaví vás jen sedět doma a chcete mít zážitky, na které jen tak nezapomenete? Vyrazte do Dětského světa v Kroměříži plného atrakcí. Bavit se zde budou malí i velcí. Vychutnejte si návštěvu unikátního zábavního parku, který vám nabízí zábavu pro celou rodinu, a to za jakéhokoliv počasí.
Zlínský kraj | Zážitky

Fašankové obchůzky ve Strání, prohlídky sklárny a další fašankové oslavy na Moravě

Masopust, fašank, fašinek, ostatky, končiny, bláznivé dny nebo voračky – to všechno jsou jména pro stejný svátek, jehož čas přichází během února. A pokud chcete vidět oslavy jako za starých časů, doporučíme vám akci, která se od těch ostatních v lecčems liší: Fašankový festival ve Strání a další fašankové oslavy na Slovácku a východní Moravě. Letos se zde bude hlavní program konat v sobotu 10. února 2024.
Zlínský kraj | Památky

Jarní prázdniny 2024: tipy pro týden 19. – 25. února

Třetí týden jarních prázdnin v období od 19. až 25. února 2024 začne pro děti z Kroměříže, Uherského Hradiště, Vsetína, Zlína, ale také budou mít volno žáci a studenti z okresů Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice a Nový Jičín. Užít si prázdninové dny mohou děti například v aquaparcích, Zoo Zlín, na pražském letišti a v nejrůznějších zábavních expozicích.
Zlínský kraj | Zážitky

Masopust ve skanzenu v Rožnově propukne v sobotu

V sobotu 3. 2. 2024 se od 9:00 do 16:00 uskuteční v prostorách Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě tradiční masopustní program. Návštěvníci se mohou těšit na tradiční masopustní obchůzky z obce Francova Lhota a folklorního souboru Beskyd ze Zubří. Rožnovský soubor Javořina představí Hru o svaté Dorotě. Po celý den bude hrát dechová hudba Galička a v Billově domě hospodyně nasmaží „boží milosti“. Na závěr programu vystoupí sbor dobrovolných hasičů z Francovy Lhoty s pásmem pochovávání basy
Zlínský kraj | Zážitky

Skleníky Květné zahrady v Kroměříži opět rozkvetly kaméliemi, přijďte se podívat!

Ve sklenících v Květné zahradě, která figuruje na seznamu památek UNESCO, opět po roce vykvetly vzácné kamélie. Od soboty 3. února 2024 bude probíhat tradiční výstava kamélií, letos s podtitulem „Belle Élégance Le Parfum“. Půvabné rostlinky se staly součástí expozic ve Velkém a Palmovém skleníku. V Kroměříži zkušení zahradníci pěstují na čtyři desítky exemplářů, které jsou staré více než sto let.
Zlínský kraj | Památky

Lešetínský fašank ovládne v sobotu Zlín

Masopusty a fašanky nemusí být jen záležitostí menších měst, vesnic či skanzenů. Svou tradiční slavnost má i Zlín, kde se masopust tradičně koná v ulici Lešetín, známé svou takřka starosvětskou atmosférou. Letošní fašank se koná už tuto sobotu, 3. února 2024. Akce se koná na ulicích Lešetín I, Lešetín II a Kvítková.
Zlínský kraj | Gurmánská turistika