!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra
Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra

Vydáno 2. února 2021
Jedním z nezaměnitelných symbolů Beskyd je socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody. Víte, kdy a jak se do sedla v polovině cesty z Pusteven na Radhošť dostal? A že stejného Radegasta najdete tam, kde byste ho rozhodně nečekali: v pražské zoologické zahradě?
Nejoblíbenější turistické středisko v Beskydech, atraktivní pro výlety za každého počasí (a snadno dostupné díky lanovce): to jsou Pustevny. V roce 2019 tu otevřeli stezku Valašku mezi korunami stromů, k tradičním lákadlům patří útulny Libušín a Maměnka (nyní již krásně zrekonstruované) i cesta ke kapli na vrcholu Radhoště se skvostnými vyhlídkami do širokého okolí.

Radegasta na ní nemůžete minout: přes tři metry vysoká socha se k příchozím ze směru od Pusteven ale otáčí zády.I to byl umělecký záměr: naopak sousoší obou věrozvěstů před kaplí na Radhošti vás přivítá tváří v tvář.
 

Radegast připlul z Ameriky

Albín Polášek se narodil před 142 lety, 14. února 1879 ve Frenštátu pod Radhoštěm. Prý nepatřil mezi nejlepší žáky, ale zato skvěle kreslil. Vyučil se řezbářem, ale protože doma uplatnění nenašel, odjel ve dvaadvaceti letech společně s bratrem Robertem do Ameriky. Na Pensylvánské akademii krásných umění ve Filadelfii vystudoval obor sochařství, téměř třicet let pak působil na Akademii umění v Chicagu a vytvořil řadu medailí, sousoší a pomníků.

Na svůj domov nezapomněl; do Frenštátu jezdíval na dovolenou. Na soše Radegasta ale prý začal pracovat v Americe, a to kolem roku 1924. O pár let později si v Praze pronajal ateliér, vytvořil konečnou verzi pohanského boha z umělého kamene a společně s bronzovým sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje ji poslal do rodného kraje. Cestu provázela řada komplikací, ale nakonec byla obě díla dopravena na dnešní místa a slavnostně odhalena 5. července 1931, v den svátku obou věrozvěstů při Slovanské pouti. Tu uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T. G. Masaryka.
 

Radegastův příběh: druhé jednání

Nadmořská výška a horské podnebí: to byly dva hlavní důvody, proč socha z betonu a kameninové drti nevydržela. V letech 1980–1982 Radegast odjel na první dovolenou do restaurátorské dílny olomouckého sochaře Karla Hořínka. Ani to ale nestačilo, a tak se originál sochy v květnu 1996 stěhoval znovu, tentokrát do vestibulu frenštátské radnice.

Na původním místě ho nahradila kopie z žuly, která lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Novou sochu vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Zatímco náklady na vytvoření první sochy zaplatili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti, kopii financoval Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu a vaří stejnojmenné pivo. Hřebeni Radhoště vládne žulový Radegast od 4. července 1998.
 

Radegastův příběh: třetí jednání

Tím by příběh Radegasta mohl skončit, ale nekončí. Málokdo totiž ví, že Albín Polášek totiž odlil dvě sochy: jedna putovala na Radhošť, druhou plánoval umístit ve své zahradě a ateliéru pod širým nebem v rodném Frenštátě. Vybudovat ho už ale nestihl a po roce 1948 se pro něj cesta do vlasti navždy zavřela; autor slavného Radegasta zemřel v roce 1965 na Floridě.

Někdy na přelomu 50. a 60. let prý v jedné pražské zahradě pod Vyšehradem zpod nánosu listí a hlíny vykopali podivnou sochu se zvířecími rysy. Úřady nevěděly, co s ní, a tak ji nabídly místu, kde si se zvířaty umí poradit: zoologické zahradě v Praze. Věřte nebo ne, šlo o druhý z originálů sochy Poláškova Radegasta. Jeho osudy během uplynulých tří desetiletí jsou neznámé, jisté je jen to, že od roku 1961 socha stála na rozcestí u výběhu vlků v horní části areálu zoo. Praha sice není Radhošť, ale i tady nakonec povětrnostní vlivy vykonaly své a socha začala chátrat. Následoval pobyt v restaurátorské sochařské škole Akademie výtvarných umění, po němž se socha roku 2015 vrátila na své místo: na rozdíl od Beskyd v originálním provedení. Jejího slavnostního odhalení se tehdy stylově účastnila cimbálová muzika a krojovaná delegace Valachů, která přijela přímo z beskydských hor.
Pustevny - útulny Libušín a Maměnka

Pustevny - útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Stezka Valaška - stezka mezi korunami stromů Pustevny

Stezka Valaška - stezka mezi korunami stromů Pustevny

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Hora Radhošť - tajemná hora s pohanskou minulostí

Hora Radhošť - tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky - Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Beskydy na běžkách: Z Pusteven na Horní Bečvu přes Martiňák

Beskydy na běžkách: Z Pusteven na Horní Bečvu přes Martiňák

Pustevny nabízejí vyznavačům běžeckého lyžování mnoho možností. Krásná a nenáročná trasa odtud vede směrem k turistické chatě Martiňák, odkud můžete pokračovat již poněkud náročnějším terénem na Horní Bečvu, Bumbálku, do Bílé nebo do Starých Hamrů.

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Z dříve vytvořených dřevořezeb na Pustevnách vznikla nová zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo.

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy - to je název sedmi cyklistických tratí různých obtížností a délek, které propojují nejatraktivnější místa Radegastových Beskyd. Středem sedmi tras bude oblast Horeček mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Trojanovicemi.

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Tanečnice (1084 m n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá severovýchodně nad horským rekreačním střediskem Pustevny. Právě z Pusteven vede na vrchol kopce červená turistická značka.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je možné navštívit radniční věž, ze které se naskýtá nádherný pohled na město i panorama Beskyd. Při prohlídce je možnost shlédnout originály soch např. Albína Poláška, Karla Vašuta nebo Alegorii spořivosti Jana Knebla.

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Na zimní výlet z Kunčic pod Ondřejníkem

Na zimní výlet z Kunčic pod Ondřejníkem

Horská obec Kunčice pod Ondřejníkem je ideálním východiskem turistických cest do beskydských hor. V zimě jsou v okolí Kunčic výborné podmínky pro turisty na běžkách. Od železniční stanice Kunčice pod Ondřejníkem vedou dvě turistické trasy - modrá (náročnější) a zelená.

Beskydská naučná stezka Čertův mlýn

Beskydská naučná stezka Čertův mlýn

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.