Úvod > Aktuality > Byli Petrovští loupežníci doma ve Vidrholci, na Kokoříně nebo na Petříně?
Památky

Byli Petrovští loupežníci doma ve Vidrholci, na Kokoříně nebo na Petříně?

  • Vydáno19. listopadu 2023
Lotr Babinský, Don Špagát, Špinifiks, Lotrando, Vilda, Rumcajs, Ledříček, Grasel nebo Štětka: to jsou jména nejslavnějších českých loupežníků. Když se dalo víc dobrodruhů dohromady, vznikla loupežnická tlupa. Z nich nejznámější byli Petrovští, jejichž působištěm prý býval les Vidrholec. Na rozdíl od Petrovských existuje dodnes!

Petrovští loupežníci z Vidrholce

lesPodobně jako anglický lidový hrdina Robin Hood žil se svojí družinou v lese Sherwood nedaleko Nottinghamu, našim lapkům a zlodějům poskytoval útočiště český Sherwood aneb les Vidrholec či Fidrholec. Táhl se na východ od Prahy až k Českému Brodu a dodnes se z něj část dochovala.

Pozůstatkem středověkého Vidrholce je Klánovický les společně s přírodním parkem Klánovice – Čihadla a Škvoreckou oborou. Při procházce se rozhlédněte kolem sebe: dnes si jen těžko dokážete představit loupežníky, číhající mezi řídkými stromy. Jenže až do konce 18. století byl Vidrholec nefalšovaný temný hvozd, strašidelný a kvůli loupežníkům i nebezpečný. Co je tady drželo? Důvod je zřejmý: lesnatou krajinou vedla důležitá císařská silnice z Prahy na Moravu, po níž coby snadná kořist jezdívali obchodníci se zbožím. Dnes z Vidrholce zbyla kromě Klánovického lesa a několika dalších uvedených míst hlavně jména, často inspirovaná lesní termatikou: najdete tu Dubeč, Doubek a Dubeček, Háje nebo Kostelec nad Černými lesy, krvavou loupežnickou minulost zase připomíná pražská čtvrť Hrdlořezy. Vidrholec ale zmizel, podobně jako Petrovští. Co o nich vlastně víme?
 

Petrovští a Kokořín

lapkaPetrovští loupežníci byli tak slavní, že se jejich jméno dostalo i do pohádek: vzpomínáte si na příběh Zvířatka a Petrovští? Proč se jmenovali právě takhle se ale neví; jedni říkají, že v 17. století ve Vidrholci nějakou dobu pobýval známý lupič Petrovský se svou tlupou, další zase tvrdí, že pocházejí z osady Petrov či Petrovice. Jisté je, že podle soudních spisů a katovských knih hrdelního práva v Říčanech, Kolodějích a Kouřimi trvalo řádění loupežníků ve Vidrholci dlouhá staletí a nejednou skončilo pochytáním lapků a jejich popravou. Jenže Petrovští byli nesmrtelní: vždycky odněkud znovu vylezli, škodili a zase zalezli do svých slují, aby se objevili o pár let později a zase o kousek dál znovu.

KokořínJedna z band se ale zřejmě odstěhovala dál na sever a jejich rejdištěm se stalo Kokořínsko, kraj romantických roklí a kamenných pokliček. Zemské silnice tudy sice nevedly, ale na loupežníky tu čekalo něco lepšího: opuštěný hrad. Když po třicetileté válce císař Ferdinand zařadil Kokořín mezi „prokleté“ hrady, které se již nesměly opravovat, usadila se prý v jeho zdech banda loupežníků v čele s Petrovským z Petrovic a záhy se stala postrachem celého okolí. Řádění loupežníků připomíná několik pověstí, ale nakonec samotná jejich existence také byla považovaná za báchorku – než se při rozsáhlé rekonstrukci ve sklepech a také ve studni našlo množství koster. Šlo o unesené nešťastníky, za které lapkové žádali výkupné a v chudém kraji se žádného nedočkali, anebo o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení?
 

Pohádky a povídačky

  • Hora, Kopec nebo Vrch svatého Vavřince: pražský Petřín vystřídal v průběhu staletí několik jmen. Na jeho vrcholu stojí už více než sto let rozhledna a jezdí sem lanovka, ale dřív se odtud táhl les až k Bílé hoře a ve skalách a lomech, které tu zbyly po lámání opuky, se prý za třicetileté války usadili lapkové a vojenští zběhové – zkrátka petřínští loupežníci, zkráceně Petrovští. Jisté je, že už v první polovině 19. století začaly na Petříně parkové úpravy a od té doby měli loupežníci smůlu.
  • Pohádka Zvířátka a Petrovští se objevuje v několika verzích včetně animovaného filmu Jiřího Trnky z roku 1946, který si odvezl hlavní cenu z filmového festivalu v Cannes. Příběh zvířátek, která obsadí doupě loupežníků a zaženou je mečením, bečením, štěkáním a kokrháním, ale není ryze český: zpracoval jej Hans Christian Andersen i bratři Grimmové v pohádce Brémští muzikanti.
Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Méně známé pokličky se nacházejí asi kilometr západně od města Vojtěchov. Vznikly stejně jako ty známější Kokořínské, t.j. selektivním zvětráváním pískovců, které během třetihor absorbovaly železité sloučeniny.

Vesnická památková rezervace Nosálov – unikátní komplex chmelařských domů

Vesnická památková rezervace Nosálov – unikátní komplex chmelařských domů

Střed obce na Kokořínsku tvoří unikátní soubor původních dřevěných chalup, tzv. chmelařských domů z přelomu 18. a 19. století. V minulosti zde totiž byla vyhlášená chmelařská oblast.

Skalní hrad s jeskyní Kostelíček na Kokořínsku

Skalní hrad s jeskyní Kostelíček na Kokořínsku

Skalní ostroh s jeskyní, zčásti uměle přitesanou, se nachází nedaleko obce Jestřebice na Kokořínsku.

Skalní průchod v Přírodní rezervaci Vlhošť

Skalní průchod v Přírodní rezervaci Vlhošť

V sedle mezi Malým Vlhoštěm a Vlhoštěm prochází cesta zajímavým skalním průchodem.

Naučná stezka Klánovických lesem

Naučná stezka Klánovických lesem

Naučná stezka prochází rozsáhlým lesním komplexem na východním okraji Prahy. Výchozím i konečným místem je jí železniční stanice Praha-Klánovice. V místech dnešního lesa bylo v minulosti několik osad, z nichž můžeme dodnes nacházet viditelné pozůstatky.

Přírodní park Klánovice – Čihadla

Přírodní park Klánovice – Čihadla

Významný krajinný celek je největším přírodním parkem na území Hlavního města Prahy o rozloze 970 hektarů. Rozkládá se ve východní části Prahy na území městských částí Praha 14, Dolních a Horních Počernic, Běchovic, Klánovic a Újezda nad Lesy

Xaverovský háj v Dolních Počernicích

Xaverovský háj v Dolních Počernicích

Díky rozsáhlým porostům dubu a lípy je Xaverovský háj jedním z nejpřírodnějších pražských lesů. Xaverovský háj je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla, který je největším pražským přírodním parkem.

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl je jedním z nejkrásnějších údolí v ČR, ústí do něj množství roklí s různorodými pískovcovými útvary. Údolí je přibližně 14 km dlouhé, začíná u železniční zastávky Lhotka u Mělníka a končí u křižovatky zvané Ráj.

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti. Dle pověsti tu sídlili loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí.

Zámek Lobeč – ideální místo pro romantický pobyt

Zámek Lobeč – ideální místo pro romantický pobyt

Již několik let nabízí zámek Lobeč svým hostům ubytování a kompletní servis pro svatební hostiny a jiné rodinné a firemní oslavy.

Přírodní rezervace Klánovický les

Přírodní rezervace Klánovický les

Klánovický les je tradičním vycházkovým místem s hustou sítí turistických i cyklotras, s okružní naučnou stezkou, dětským hřištěm a řadou odpočívadel. Kromě zajímavých přírodních scenérií březových hájků, mokřadů a lesních rybníčků, stojí za pozornost také pozůstatky zaniklých středověkých vesnic.

Martinské stěny na Kokořínsku

Martinské stěny na Kokořínsku

Přírodní památka Martinské stěny leží nad Komářím dolem v CHKO Kokořínsko. Stěny tvoří pískovcová plošina a příkrá hrana skal. Na plošině je písčitá půda a rostoucí bor, kdežto na hraně skal je pouze zvětralý písek a solitérní borovice.

Další aktuality

Prohlédněte si národní kulturní památky Středočeského kraje

Středočeský kraj se, vzhledem k rozloze svého území, své historii a geografické poloze, vyznačuje kulturním dědictvím vyjímečné kvality. Jeho nedílnou součástí je velké množství památek všeho druhu. Seznam národních kulturních památek Středočeského kraje, tedy těch, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství českého národa, čítá přes dvacet položek a jsou na něm nejen honosné zámky, hrady, kostely a poutní místa, ale také zajímavé průmyslové stavby či rudné doly. Prohlédněte si je spolu s Kudy z nudy.
Středočeský kraj | Památky

V Neumětelích zahájí jezdeckou sezónu Horymírova jízda

V sobotu 24. února 2024 se v Neumětelích a Radotíně chystá Horymírova sváteční jízda. Přijďte se podívat na koně i jezdce, kteří touto svou jízdou otevřou letošní jezdeckou sezónu. Horymírova družina se sejde okolo 8:00 v Radotíně, odkud vyrazí na dlouhou cestu, až do Neumětel.
Středočeský kraj | Letní sporty

Jarní poutě 2024: Matějská, Sedlecká, Dobrovodská či Řípská

Jaro je na spadnutí a s ním i oblíbené jarní poutě. Pražská Matějská začíná již poslední únorovou sobotu, dlouho na sebe nenechají čekat ani velikonoční poutě Sedlecká v Kutné Hoře a jihočeská v Dobré Vodě. Dubnový výlet na Říp spojte s Řípskou poutí a za květnového sluníčka si užijete pouť ve Žďáru nad Sázavou.
Středočeský kraj | Zážitky

Objevte zimní Křivoklát: jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů je otevřen i v únoru

Již patnáctým rokem se na hradu Křivoklát konají prohlídky v zimních měsících. Po celý únor a březen je hrad Křivoklát otevřený během víkendu od 11:00 do 15:00 hodin.
Středočeský kraj | Památky

Sbírka slánek ve Slaném je jednou z největších na světě

Je vidět, že bez soli to zkrátka opravdu nejde. A zvlášť ve Slaném, kde vznikla roku 2011 originální velká sbírka slánek. Díky ochotným dárcům z Česka i zahraničí se sbírka rychle rozrůstá a v současné době čítá zhruba již 4200 exponátů. Darované skvosty jsou vystaveny v prostorách slánského Infocentra Pod Velvarskou bránou.
Středočeský kraj | Kultura

10 tipů, kam na výlet v Kolíně a okolí

Kolínu se díky místním židovským památkám přezdívá „Jeruzalém na Labi“. Z výšky si královské město lze prohlédnout z rozhledny Vodárna, vzniklé z bývalé vodárenské věže, anebo ze středověké věže Práchovna. V blízkém parku jsou k vidění sochy medvědů ze známé pohádky Potkali se u Kolína. Dominantou města je honosný chrám sv. Bartoloměje od Petra Parléře. Unikátní zákoutí v historickém centru města představuje Bartolomějské návrší, které nabízí neobvyklé pohledy na nejcennější kolínské památky. K návštěvě láká zdejší kostnice s bohatou ornamentální výzdobou i budova bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Z místní zvonice se naskýtají krásné výhledy do daleka.
Středočeský kraj | Památky

V Příbrami v sobotu nastane masopustní veselí

Hornické muzeum Příbram pořádá v sobotu 17. února 2024 tradiční masopustní průvod a lidovou veselici v prostředí historických báňských objektů. Přijďte si užít masopustní průvod, rej masek a žertovné masopustní scénky v prostředí hornických Březových Hor! Na přípravě této lidové veselice muzeum již 21. rokem spolupracuje se Sborem dobrovolných hasičů z Bohutína, kteří masopust pořádají 98 let.
Středočeský kraj | Kultura

Církevní řády: noční vigilie, práce a latinské mše s cisterciáky

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.
Středočeský kraj | Památky