Úvod > Aktuality > Sedm hradů a hrádků, kde žily tlupy loupeživých rytířů
Sedm hradů a hrádků, kde žily tlupy loupeživých rytířů
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Sedm hradů a hrádků, kde žily tlupy loupeživých rytířů

  • Vydáno5. května 2022
Loupeživí rytíři bývají často hrdiny starých pověstí: většinou to s nimi nedopadne dobře, ale pro naše uši přes propast několika staletí jejich život plný dobrodružství a skrývání na osamělých hrádcích v hlubokých lesích vypadá velmi romanticky. Kde objevíte jejich doupata? Vybrali jsme volně přístupné hrady a hrádky, kam se můžete podívat kdykoliv. Někde by se prý daly najít poklady nedozírné ceny, po většině tlup ale zbyly jen pověsti.

Kokořín: útočiště loupeživých rytířů

Hrad KokořínHrad Kokořín leží od 14. století na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti. Dle pověsti tu sídlili loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí. Když po třicetileté válce císař Ferdinand zařadil Kokořín mezi „prokleté“ hrady, které se již nesměly opravovat, usadila se prý v jeho zdech banda loupežníků v čele s Petrovským z Petrovic a záhy se stala postrachem celého okolí. Řádění loupežníků připomíná několik pověstí, ale nakonec samotná jejich existence také byla považovaná za báchorku – než se při rozsáhlé rekonstrukci ve sklepech a také ve studni našlo množství koster. Šlo o unesené nešťastníky, za které lapkové žádali výkupné a v chudém kraji se žádného nedočkali, anebo o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení?
 

Potštejn: za pokladem loupeživého rytíře Mikuláše

PotštejnMěstečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu. Ve 14. století na něm pobýval loupeživý rytíř Mikuláš, který se svými kumpány sužoval okolí a loupil, co se dalo. Brzy jeho sídlo přijelo obléhat královské vojsko vedené kralevicem Karlem, pozdějším slavným králem a císařem Karlem IV. Roku 1339 tak Mikuláš našel smrt v ruinách dobytého hradu, avšak úžasný poklad, který prý z nakradených cenností za léta nastřádal a ukryl ve sklepení pevnosti, se až dosud najít nepodařilo. V průběhu staletí se o to pokoušeli mnozí, ale marně. Nejvíce proslul hrabě Chamaré, majitel panství v 18. století. Pátrání po pokladu ho stálo "majlant", trvalo pětatřicet let a potštejnskou zříceninu změnilo ve skutečnou ruinu. Kopec pod hradem je totiž provrtán podzemními chodbami, kterými se Chamarého dělníci několikrát prokopávali, což narušilo statiku památky a napomohlo jí k takřka úplnému sesutí. Příběh inspiroval Aloise Jiráska k sepsání novely Poklad, podle které pak Zdeněk Troška natočil film Poklad hrabětě Chamaré.
 

Ralsko: lotři a jejich falešné mince

RalskoNedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Postaven byl ve 14. století, ale už během 16. začal pustnout. Pomalu chátrající hrad poskytoval načas útočiště loupeživým rytířům a dokonce i mincířům z Lužice, kteří tu razili falešné mince. Legenda praví, že od jednoho zajatce, kterému se podařilo z hradu uprchnout, kupci věděli, že každé ráno vyhánějí na pastvu dobytek a otevírají hradní bránu. Stejně tomu bývalo i večer, kdy stádo zaháněli zpět. Všichni muži z vesnice se tedy jednoho dne vmíchali mezi stádo, vnikli do hrady a hradní posádku přemohli. Hrad vyplenili a zapálili.

 

Kaltenštejn: hrad, kde věznili hejtmanskou dcerku

Černou Vodu na Jesenicku možná znáte jako místo, odkud bikeři vyrážejí na Rychlebské stezky. Pokud se vydáte do kopců směrem k jihu po zelené značce (anebo z nedaleké Žulové po červené turistické značce), po několika kilometrech dojdete na vysoký zalesněný kopec k rozsáhlým zříceninám hradu Kaltenštejn, zvaného též Hradisko. V rozháraných pohusitských časech se odlehlého sídla zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, který si dokonce troufl unést dceru královského hejtmana Půty z Častolovic. Zřejmě se k ní nechoval hezky, protože hrad záhy dobylo vojsko a Rachna společně se svým bratrem byli přímo na hradě mučeni a popraveni. Součástí areálu chráněného několika pásy hradeb byly stáje, mlýn a dokonce pivovar, vodu ze studny čerpali obyvatelé Kaltenštejna pomocí šlapacího kola. Když se v 15. století okolní vesnice vylidnily a hrad už nebyl potřeba, nechal vratislavský biskup Kaltenštejn rozbořit. Dodnes tu ale uvidíte 15 metrů vysokou válcovou věž s průměrem bezmála 11 metrů.
 

Šelenburk: hrad postavený z loupeží

Když vystoupáte z Krnova k poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně, můžete se zajít podívat k rozhledně a pokračovat v cestě k tajemné a pověstmi opředené zřícenině hradu Šelenburk. Právě tady se prý hluboko pod troskami hradu nachází úžasné poklady, které prý pro svou dceru nastřádal loupeživý rytíř. Není jasné, který ze zdejších pánů měl tak špatnou pověst, jisté je jen to, že hrad byl nadobro opuštěn po třicetileté válce a pak už jen chátral. Dochovaly se příkopy a valy, zbytky zdí a kleneb paláce a budov, studny a velké válcovité věže. Mimochodem, kdo by zatoužil po pokladu, musel by na hradě strávit tři dny a tři noci a vypořádat se s místními příšerami, což se prý ještě dosud nikomu nepovedlo. Poklad je tudíž stále bezpečně ukrytý a čeká na svého objevitele!
 

Trosky: nedobytná pevnost, kterou zabral loupeživý rytíř Šof

hrad TroskyZřícenina hradu Trosky je nejvýraznější a asi nejznámější dominantou Českého ráje. Bizardní památka je světovým unikátem díky dvěma čedičovým sopkám, na kterých stojí. Spolu s později dobudovaným předhradím měl hrad tři obrané pásy a stal se nedobytným. Alespoň vojensky v dobách jeho osídlení. Na Troskách si vylámali zuby husité, kteří hrad obléhali roku 1424 v čele s Janem Žižkou, neuspěli ani Sirotci. Zřejmě koncem roku 1427 se lstí hradu zmocnila loupeživá cháska pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara, kteří se na hradě s posádkou dvou set mužů ubránili i zemskému vojsku. Kryštof Šof se svou bandou podnikal loupeživé výpravy, kterým sužovali široké okolí. Jejich řádění se pokusil utnout tehdejší východočeský zemský správce. Psal se rok 1440 a dle dobových kronik "Trosky opět zůstaly nepoškozeny“. Teprve o patnáct let později byla stavba prodána majiteli sousedního panství Kost. Za dalších čtrnáct let byl hrad poprvé dobyt, pak měnil majitele a chátral.
 

Sloup: sídlo černého rytíře Mikeše

Hrad SloupVelice zajímavým místem je také skalní hrad Sloup. Těžko dostupná 30 metrů vysoká skála poskytovala lidem bezpečný úkryt zřejmě odnepaměti. Hrad zde byl postaven ve 13. století. Ke konci husitských válek se na hradě usadil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smolna, který těžil z místních válek vedených pány zdejšího pomezí a hornolužickým Šestiměstím. Rád podnikal výpravy do okolí. Patřil k aktérům několika vpádů do Lužice, kde působil značné škody. Odvetná výprava oloupených panství ale hrad oblehla, obránce nechala vyhladovět a nakonec jej vypálila. Mikeš sice slíbil, že hrad neobnoví, avšak vojska odešla a on během tří let hrad vystavěl znova a ve svých loupeživých výpravách pokračoval. Osudným se hradu stalo až tažení švédských vojsk během třicetileté války. Od té doby se v ruinách usídlili poustevníci, kterých se tu vystřídalo celkem sedm.
 

Další doupata loupeživých rytířů

  • Jako základna pro loupeživé nájezdy do Slezska sloužil v 15. století hrad Štramberk s věží Trúba, a to v době, kdy panství patřilo Puklicům z Pozořic.
  • Ve stejné době si loupežnictvím přilepšovali také páni z Jenštejna, kteří sídlili na hradě Bradlec. Trestná výprava hrad dobyla lstí a škůdci byli popraveni.
  • Na vápencové skále kousek za Holštejnem v Moravském krasu objevíte hrad Holštejn. Pod ním ve skále se nachází jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení; na jejím dně bylo objeveno množství lidských kostí a také brnění, ostruhy a jiné kovové předměty. Kromě provinilců ale v Hladomorně končily i oběti pánů z Holštejna, kteří svým řáděním sužovali široké okolí. Kdo přežil pád ze sedmnáctimetrové výšky, toho čekala trýznivá smrt hladem a žízní.
  • Severně od Volar v divokém skalnatém údolí řeky Blanice stával na skalním ostrohu hrad Hus. Byl postaven na ochranu Zlaté solné stezky, ale po husitských válkách se v jeho zdech usadili loupeživí rytíři a pod vedením Habarta z Lopaty podnikali nájezdy do okolí. Už v roce 1441 byl hrad obležen, dobyt a rozbořen. K vidění tu jsou zbytky hradeb, zdi paláce a úzká trhlina, ústící do sklepů.
  • Příběhy loupeživých rytířů ožívají třeba v Českém Švýcarsku, kde tajemná skalní města, hrady loupeživých rytířů a příběhy o trpaslících a vílách ovlivnily velkého pohádkáře Hanse Christiana Andersena nebo skladatele Richarda Wagnera. Berkové z Dubé, majitelé skalního hradu Šaunštejn, měli talent na něco jiného: proslavili se jako lupiči a zloději. Šaunštejn ve středověku chránil obchodní cestu spojující Čechy s Lužicí, což se Berkům náramně hodilo: vlastní sídlo jim sloužilo jako útočiště při loupeživých výpravách do okolí.
Hrad Šaunštejn – přístupný od června 2022

Hrad Šaunštejn – přístupný od června 2022

Necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku lze spatřit výrazný pískovcový blok, kde v dobách minulých stával skalní hrad Šaunštejn. Skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy, na části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem.

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Skalní hrad a poustevna Sloup

Skalní hrad a poustevna Sloup

Hrad, který přechází ve skálu a skála, na které vyrůstá hrad. Na 35 m vysoké pískovcové skále v obci Sloup v Čechách leží památkově chráněný objekt Skalní hrad Sloup. Koná se zde řada kulturních akcí a hrad je vyhledávaný také díky nabídce konání svateb.

Hrad Trosky – symbol Českého ráje

Hrad Trosky – symbol Českého ráje

Kdo by neznal monumentální siluetu Trosek, jednu z dominant Českého ráje. A přesto – věděli jste, že pod Pannou a Babou existují dosud neprobádané tajemné chodby ukrývající ve svém nitru ještě záhadnější obsah?

Hrádek Helfenburk u Úštěka

Hrádek Helfenburk u Úštěka

Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek, postavili v první polovině 14. století Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Hrad je volně přístupný po celý rok.

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti. Dle pověsti tu sídlili loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí.

Zřícenina hradu Brtnický hrádek v Českém Švýcarsku

Zřícenina hradu Brtnický hrádek v Českém Švýcarsku

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků a 12 km západně od Rumburka, se klenou nevelké stopy a zbytky strážného skalního Brtnického hrádku.

Zřícenina hradu Hausberg u Kraslic

Zřícenina hradu Hausberg u Kraslic

Dnes už jenom nepatrné pozůstatky hradu Hausberg (Greslein) najdete na vrchu Hradiště u západočeského města Kraslice. Hrad nad říčkou Svatavou je poprvé doložen k roku 1272 jako královské léno. Dnes po něm zbyly jen terénní stopy, příkopy a valy.

Hrad a kostel Žulová

Hrad a kostel Žulová

Kostel sv. Josefa byl postaven na místě původního hradu Frýdberk, který byl z velké části zničen Švédy. Hradní ruiny až na věž byly strženy a uvolnily tak místo kostelní lodi. Jediné co z hradu zbylo je věž, v jejímž přízemí byl prolámán prostor pro předsíň kostela.

Zřícenina hradu Pajrek u Nýrska

Zřícenina hradu Pajrek u Nýrska

Jedná se o zříceninu hradu, 2,5 km od Nýrska. Hrad byl vystaven ve výšce 627 m n. m. na výběžku hřebenu Hraničáře. Hrad se nacházel při staré stezce do Bavor, odtud i jeho název pocházející z německého slova Baiereck, což mohlo znamenat hrad na Bavorských hranicích.

Zřícenina hradu Zítkov

Zřícenina hradu Zítkov

Zbytky středověkého hradu Zítkov najdete v lese nad levým břehem Tiché Orlice a železniční tratí z Chocně do Týniště n. Orlicí, asi 1,5 km západně od Chocně. Byl vybudován na výrazné oválné vyvýšenině obklopené příkopy a valy.

 Zřícenina hradu Frejštejn nad řekou Dyjí

Zřícenina hradu Frejštejn nad řekou Dyjí

Hrad Frejštejn byl vystavěn ve 13. století na kopci nad dnešním Podhradím nad Dyjí.

Zkamenělý zámek ve Žďárských vrších

Zkamenělý zámek ve Žďárských vrších

Mohutný skalní útvar nedaleko obce Svratka ve Žďárských vrších na Vysočině je od roku 1977 chráněn jako přírodní památka. Archeologický výzkum prokázal neolitické a slovanské osídlení, z nichž jsou dosud patrné pozůstatky dvojitého valu. Ve 13. století zde pravděpodobně stával i dřevěný hrádek.

Zřícenina hradu Lopata u Šťáhlav

Zřícenina hradu Lopata u Šťáhlav

Zřícenina hradu Lopata se nachází nedaleko obce Šťáhlavy, asi 2,5 km od zámku Kozel. Je typickým představitelem těch hradů, jejichž páni patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. I když se z hradu mnoho nedochovalo, uchovává osobité si místo v hlubokých lesích romantické kouzlo.

Zřícenina hradu Zbirohy

Zřícenina hradu Zbirohy

Nad levým břehem řeky Jizery nedaleko města Turnova stojí zřícenina hradu Zbirohy. Z původního hradu se dochovaly obytné místnosti pod severní zdí ve vnitřním hradu, sklepení a základy obranné věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Hrad Rychleby v Račím údolí

Hrad Rychleby v Račím údolí

Rychlebské hory (Rychleby) jsou jedním z nejopuštěnějších pohoří v Česku. Zřícenina se nachází asi 3 km jihozápadně od zámku Jánský Vrch nad soutokem drobné vodoteče a Račího potoka. Přístupný je po turistické značené stezce z Jánského vrchu nebo z Račího údolí u Javorníku.

Zřícenina hradu Starý Herštejn

Zřícenina hradu Starý Herštejn

Starý Herštejn stojí na jednom z kopců v Českém lese uvnitř přírodní rezervace Starý Hirštejn. Z hradu se dochovaly zbytky valu a příkopů, které dříve chránily předhradí.

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce

Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti najdete pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale.

Vyhlídka na Třebovském hradisku

Vyhlídka na Třebovském hradisku

Nad Moravskou Třebovou se vypíná Třebovské hradisko. Jedná se o hrásť, která má podobu písmene C. Hradisko tvoří dvě návrší – Třebovské hradisko (550 m) a Dubina (553 m). Na vysokém kopci severovýchodně nad městem je stále ještě dobře zachovaný reliéf hrádku.

Zřícenina hradu Hus

Zřícenina hradu Hus

Zbytky hradu Hus stojí na strmém ostrohu nad řekou Blanicí ve svahu Panského vrchu (835 m) asi 8 km jihozápadně od Prachatic. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský zde povolil vystavět hrad na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě.

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje

Valdštejn je nejstarší hrad Českého ráje. Pro svoji malebnou polohu v pískovcových skalách se stal také druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Dnes je oblíbeným výletním místem v Českém ráji a také třetí nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje.

Hrad Kozlov u Dalešické přehrady – jediný ostrovní hrad v České republice

Hrad Kozlov u Dalešické přehrady – jediný ostrovní hrad v České republice

Bývalý hrad Kozlov byl postaven ve 14. století na skalním ostrohu nad řekou Jihlava. Po dokončení Dalešické přehrady obklopila skalní ostroh voda a hrad se tak ocitl na ostrově.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.