Místo, kudy za druhé světové války prošly tisíce židovských občanů Prahy na své cestě do neznáma. Místo, které bylo pomyslnou hranicí mezi bytím a nebytím. Místo, kde se po válce začaly odsuny pražských Němců. Místo, které bylo a je součástí života města, jehož paměť nese zásadní odkazy pro současnost.
V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami obecně prospěšné společnosti vývoj architektonického plánu a scénáře stálé expozice budoucího Památníku ticha, ale také výstavy a sezónní akce, které představuje široké veřejnosti (například Galerie Vrstvy paměti). Projekt Památníku ticha je připraven na samotnou fázi přestavby nádražní budovy, kterou se podařilo získat smlouvou o pronájmu s Českými drahami formou padesátileté zápůjčky. V koordinaci s širším partnerským okruhem je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném.
Projekt se dostává do povědomí veřejnosti a podporuje jej řada osobností. V roce 2013 byl ustaven Čestný board, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí Stuart Eizenstat a bývalý první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Politickou záštitu získal projekt od ministra kultury ČR Daniela Hermana.