Staročeské Vánoce v sobě nesou nejen
radost z příchodu Ježíše Krista, ale také
hlubokou tradici, která po staletí formovala atmosféru
adventního období v českých zemích. Chcete-li letos zažít něco opravdu výjimečného, navštivte rorátní mši. Objevíte kouzlo, které po generace spojovalo lidi v očekávání světla, naděje i radosti. A možná právě v tiché tmě a zpěvu starých rorátních písní najdete pravý duch Vánoc.
Co jsou roráty?
Jejich název pochází z
latinského zpěvu „Rorate coeli desuper“ („Rosu dejte, nebesa, shůry“), který je ústřední modlitbou těchto bohoslužeb. Roráty se konají zpravidla
od první adventní neděle až do Štědrého dne, často již v časných
ranních hodinách, kdy město ještě spí a v kostelech panuje tichá,
mystická atmosféra.
Původ rorátů sahá až do doby vlády
Karla IV., jenž zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice
liturgického zpěvu, jež svého vrcholu dosáhla v 16. století. Rorátní zpěvy patří mezi
nejstarší české duchovní písně. Jsou typické prostými, ale hlubokými texty, které vyjadřují touhu po Mesiáši, naději a víru. Některé rorátní písně se zpívají dodnes, například „Rorate coeli“, „Ejhle, Hospodin přijde“ nebo „Rosu dejte, nebesa“.
Dnes se roráty stále slaví v mnoha kostelech, a to nejen na vesnicích, ale i ve městech. Pro některé farnosti znamenají adventní roráty
návrat k prastarým kořenům a možnost prožít advent v tichosti, rozjímání a ve společenství.
Vánoce na dědině v Rožnově
Valašské muzeum v přírodě v
Rožnově pod Radhoštěm
je otevřeno během adventu a Vánoc
až do 31. prosince 2025. Zatímco přes týden se konají programy určené výhradě pro školy, během víkendu a mezi vánočními svátky jsou do
rožnovského skanzenu zváni všichni milovníci starých časů. Chaloupky budou sice zavřené, ale i tak bude
procházka areálem Valašské dědiny,
Mlýnské doliny a
Dřevěného městečka stát za to. A navíc se během Vánoc chystají i tradiční akce!
Jednou z nich bývá mimo jiné také
rorátní mše svatá ve farním
kostele Všech svatých vždy v sobotu ráno během adventu. Zavítat můžete 13. a 14. prosince 2025 i na oblíbený
Vánoční jarmark. O týden později můžete 20. a 21. 12. přijít na
živý betlém a na
Štěpána 26. prosince je připravena tradiční
Štěpánská koleda (od 13:00 do 16:00 hodin). Na druhý svátek vánoční již tradičně rozezvučí
kostel sv. Anny vánoční a kolední písně. Se slavnostním pásmem letos vystoupí Dětský folklórní soubor Ostravička. Koncert začíná ve 13:00, opakovat se bude v 15:00 hodin.
Lidové Vánoce v Polabí
V areálu
skanzenu v Přerově nad Labem ožívají chalupy scénkami ze života našich předků. V interiérech všech staveb se předvádějí starobylé adventní a vánoční zvyky. Uvidíte zde starodávné
přástky a dračky, barborky a lucky, věštění na Štědrý den, nechybí také předvánoční trhy.
Výstava je doplněna mnoha starými lidovými a kostelními i
lidovými betlémy a také těmi současnými z nejrůznějších materiálů, ukázkami vánočních dekorací, návody na výrobu vánočních ozdob a drobných dárků. Expozice je otevřena od 21. listopadu
do 28. prosince 2025, vždy od úterý do neděle (poslední vstup v 15:00 hodin). Na Štědrý den, 24. 12. a Boží hod vánoční, 25. 12. je zavřeno,
od 26. do 28. 12. 2025 zde budou mít otevřeno
denně od 9 do 16 hodin.
Advent a Vánoce v Kouřimi
Do svých expozic zve srdečně také
kouřimský skanzen, který každoročně připravuje řadu národopisných pořadů. I když se letos nemohou uskutečnit, zvou vás muzejníci ze skanzenu do
vánočně vyzdobených expozic s připomínkou adventních a vánočních zvyků. Adventní čas připomínají také
různé způsoby věštění a tajemné obchůzky maškar – barborek, Mikuláše, Ambrože a lucek. Připomeňte si tradice adventu, přijďte se přenést do dob dávno minulých a seznámit se s tím, jaké obyčeje se
na českém venkově udržovaly od začátku prosince do svátku Tří králů. Otevřeno je denně od úterý do neděle od 10:00 do 16:00 hodin (24., 25. a 31. 12. bude zavřeno). A také tady se chystá mnoho zajímavého – poslední adventní neděli
21. prosince 2025 se můžete těšit na vyprávění o
vánočních zvycích a řemeslné dílny a klasickým pořadem je také
Tříkrálová koleda 10. ledna 2026.
Kde si poslechnout adventní roráty
K adventní době neodmyslitelně patří také
rorátní mše svaté. Čím jsou tak specifické a co slovo vlastně znamená? Roráty představují specifickou podobu
ranní mariánské mše v době
adventní. Typické
české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu. Název je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus)
čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: "
Rorate coeli desuper" (Rosu dejte shůry).
Rorátní mše probíhají v brzkých ranních hodinách a mnohde se konají jen za svitu svící. To vyvolává – v prosincových tmavých, studených a předvánočních ránech – jedinečnou atmosféru. A kam se na roráty můžete vydat? Třeba do
katedrály sv. Víta –
probíhají zde prakticky denně, kromě soboty. Od
pondělí do pátku začínají v
6:30 hodin. Roráty si během adventního obdobív Praze poslechnete i v
Týnském chrámu, u
sv. Haštala, na
Vyšehradě nebo v Čakovicích v
kostele sv. Remigia.
Přivstaňte si a přijďte se na chvíli zastavit, ztišit a naladit na příchod Vánoc v Brně na ranní adventní bohoslužby. Zaposlouchat se můžete v kostele Nanebevzetí Panny Marie
„u jezuitů“ nebo do
Kostel sv. Michala v Brně se zpěvem gregoriánského chorálu. I ve zrekonstruovaném
kostele sv. Jakuba jsou v adventním čase slyšet ranní zpěvy, a to každé
úterý a čtvrtek od
6:30 hodin.
Jako obvykle se o čtyřech adventních
nedělích v
kostele sv. Mikuláše v
Benešově na Karlově hrají a zpívají při mši „
Benešovské roráty“. Benešovské roráty vznikly zřejmě na přelomu 17. a 18. století ve Španělsku. Jezuité z Valencie si sebou na
Svatou Horu u Příbrami přinesli
svou mariánskou poutní píseň, jejíž melodie utkvěla v paměti návštěvníků z Benešova. Ti ji později dotvořili a doplnili
českým textem. Poslední změny textu provedl v roce 1923 Vladimír Hornof. Hudbu v 60. letech minulého století upravil Alfons Šoun. Roráty znějí tradičně při liturgii o adventních
nedělích vždy v
6:45 hodin v
katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Zahajují tak mši svatou a znějí i v jejím průběhu v podání sboru Plzeňského literátského bratrsva.