Dvanáct let zpracovávalo fotografické oddělení
Moravské galerie v Brně vedené Jiřím Pátkem objemnou pozůstalost významné domácí fotografky
Dagmar Hochové (1926–2012). V roce 2024 byla část této pozůstalosti představena v Moravské galerii.
Retrospektivní výstava a monografie, které tento materiál zhodnotily, si daly za cíl aktualizovat zažitý obraz autorky jako fotografky dětí, který je dědictvím osmdesátých let, a ukázat Hochovou ve světle mnoha dalších tematických oblastí, jež se často vztahují k našim národním dějinám.
Podobně pražská repríza v
Domě fotografie, či spíše pražská varianta výstavy, protože zde bude představena řada odlišných snímků s
akcentem na pražské prostředí. Divák bude mít příležitost vidět reportáže z přelomových okamžiků našich dějin, snímky významných osobností domácí kulturní a politické scény, ale také materiály, které vytvářela autorka na zakázku pro časopisy a knižní vydavatelství, nebo fotografie výtvarných objektů, jež pořídila pro své přátele z řad umělců.
Hochová se do povědomí veřejnosti zapsala především jako „fotografka dětí“. Její tvorba je však mnohem vrstevnatější a zasahuje do řady tematických oblastí, které se dotýkají jak osobní, tak kolektivní historie Československa.
Výstava představí
sto padesát původních zvětšenin černobílých snímků a zcela poprvé její školní práce vzniklé pod vedením významného českého fotografa Jaromíra Funkeho. Návštěvníci uvidí fotografie z různých etap jejího života a kariéry. Prezentovány jsou práce pro časopisy a knižní vydavatelství, fotografie z období Pražského jara i z let normalizace. Významnou součástí jsou snímky z doby formování české demokracie po roce 1989, například z klubu Aurora, kde se v listopadu 1989 formovalo Občanské fórum, nebo z prostředí České národní rady, kde Hochová působila i jako poslankyně.
Zastoupeny jsou ale také sociálně citlivé cykly z prostředí ústavů a venkovských komunit, unikátní soubor legionářů první světové války. Expozici doplňují dobové časopisy, plakáty, knihy a fotografie generačních souputníků. Součástí jsou také dvě videoprojekce a audio nahrávky, v nichž sama autorka komentuje svůj život a práci.