Adolf Loos se narodil v
Brně, v rodině kameníka a sochaře. Maturitu složil na průmyslové škole stavební v
Liberci. Architektonická studia nikdy nedokončil, nejvíc zkušeností posbíral během tříletého pobytu v USA, kde se seznámil s tehdejším architektonickým děním. Po návratu v roce 1896 se usadil ve Vídni, kde byl nejprve zaměstnán v ateliéru architekta a urbanisty Carla Mayredera, ale už o rok později si založil vlastní projekční kancelář. Loosovy
vídeňské vily, bytové a obchodní domy se řadí mezi ikonické stavby 20. století.
Po rozpadu monarchie architekt přesunul pozornost do mladého a modernistického Československa, kde jeho rukopis nesou asi tři desítky budov a interiérů. Na přelomu 20. a 30. let často působil v
Plzni, kde se některé jeho myšlenky promítly do
návrhů bytových interiérů pro bohaté podnikatele. Dvě jeho nejznámější stavby vznikly v
Praze, a to
Müllerova vila pro stavebního podnikatele Františka Müllera, spolumajitele stavební firmy Kapsa a Müller, a
Winternitzova vila pro rodinu advokáta Josefa Winternitze. Obě vily jsou přístupné a můžete tak na vlastní oči poznat jednu z Loosových originálních vizí, takzvaný
raumplan, princip uspořádání vnitřního prostoru stavby, který narušil obvyklé členění jednotlivých pater.
V rodném Brně sice žádná Loosova budova nestojí, podílel se jen na úpravách interiéru
Bauerova zámečku v dnešním
areálu Výstaviště a připomíná ho i
Brněnská architektonická stezka. Pro průmyslníka
Viktora Bauera, majitele cukrovaru v
Hrušovanech nad Jevišovkou, Loos navrhl jak průmyslový podnik, tak
vilu,
první dům s plochou střechou v českých zemích. Architekta připomíná též
výstavní síň Adolf Loos Apartment and Gallery v ikonickém
pavilonu EXPO 58 v
Praze,
památník v Liberci a téměř zapomenutá
dělnická kolonie v Náchodě.
Závěr života mu komplikovaly zdravotní problémy spojené se syfilidou; zemřel ve dvaašedesáti letech v sanatoriu na vídeňském předměstí Kalksburg a jeho hrob najdete na Centrálním hřbitově ve Vídni.