Úvod > Aktuality > Dnes je Světový den mokřadů, slaví jej nejen Krkonoše

Dnes je Světový den mokřadů, slaví jej nejen Krkonoše

Vydáno 2. února 2019 Příroda
Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu. Světový den mokřadů, který připadá na 2. února, slaví i v Krkonoších, kde jsou mokřady a rašeliniště jedinečnou ukázkou severské přírody ve střední Evropě. Víte, že Úpské a Pančavské rašeliniště jsou dokonce natolik přírodovědecky unikátní, že byla zařazena v roce 1993 v rámci Ramsarské konvence na světový seznam nejvýznamnějších mokřadů světa? V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky – bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.
mokřady krkonošeNavíc jako mokřad přeshraniční, česko-polský, který pod oficiálním názvem Subalpínská rašeliniště Krkonoš zaujímá plochu 537 ha. Mokřady a rašeliniště zde můžete potkat na mnoha místech: ze Sněžky nebo Vysokého Kola jsou uprostřed porostů kosodřeviny na Úpském rašeliništi, Obří pláni nebo na Labské a Pančavské louce dobře vidět malá oka vodních hladin, odrážející světlo. Mokřadních stanovišť bez vodních ploch je tu ale mnohem více. Celkem jich v Krkonoších známe na šest desítek o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m.

V posledních letech realizovali v Krkonoších dva projekty na podporu mokřadů přímo v terénu . Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010–2014) a Stabilizace vodního režimu (2014–2015). Letos na ně naváže projekt Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP.
 

Vzácné druhy, glaciální relikty a rašeliníky

SlavíkMokřady mají mimořádný význam – zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Světový den mokřadů má připomenout, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašelinišť, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i čtrnáct míst z České republiky.

rašeliníkKrkonošská rašeliniště jsou domovem vzácných druhů, mezi nimiž je i řada glaciální reliktů, pozůstatků z dob ledových. Jsou jimi například ostružiník moruška, který v Krkonoších jako na jediném místě na světě vytváří s borovicí klečí endemické společenstvo. Z živočichů je to například pěvec slavík modráček tundrový, který zde hnízdí v počtu pouhých 15-20 párů. Rašeliniště jsou velice citlivá vůči sešlapu. Stejně tak je může poškodit průjezd kola. Proto leží většina krkonošských rašelinišť v 1. zóně KRNAP, kde je pohyb volným terénem zakázán.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu.
 

Nejvýznamnější mokřady České republiky

Mokřadů je v České republice celá řada, jen několik jich je chráněných podle Ramsarské úmluvy. Patří mezi ně Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybníkLednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha našich mokřadů je 635 km2 a tvoří necelé 1% plochy ČR.
 

Procházky za vodními ptáky s Českou společnosti ornitologickou

Ptáci pozorováníNavštivte mokřady s Českou společností ornitologickoupoznejte jejich ptačí obyvatele. Akce ke Světovému dni mokřadů pořádají ornitologové počtvrté. Sraz na výlet poblíž Neratovic je v sobotu 2. 2. v 9:00 na pravém břehu Labe u železničního mostu. Vycházka (7 km) kolem Labe a dočišťovacích nádrží Spolany, které nezamrzají ani v zimě. Pozorování a určování vodních ptáků za pomoci stativového dalekohledu s velkým zvětšením. S sebou si nezapomeňte dalekohled, teplé oblečení, terénní obuv a svačinu. Výlet je vhodný i pro rodiny s dětmi. Předpokládaný konec ve 12:00 hod.

kachny na leduSraz na sobotní výlet do Srbska je v sobotu 2. 2. před vlakovým nádražím v Srbsku v 9:00. Trasa povede podél řeky Berounky do Berouna. S sebou si vezměte nejen obvyklé vybavení (velkou svačinu a dobré boty), ale také dalekohled a teplé oblečení, protože při pozorování ptáků budete často zastavovat a postávat. Vemte si také baterku, protože cesta vede podél zimoviště netopýrů, kam se bude možné podívat. Exkurzí bás provede zoolog Správy CHKO Český kras Jaroslav Veselý.

Sraz na procházku k Modřanským tůním je v neděli 3. 2. v 9:45 na břehu Vltavy u žel. zast. Praha – Modřany. Projdete se podél Vltavy oblastí modřanských tůní do Komořan. V případě pěkného počasí a zájmu možno pokračovat až na Zbraslav. Sebou dalekohledy a oblečení do terénu. V případě zpoždění vlaku prosíme o trpělivost.

orel zimaZa mořskými orly, ale i dalšími zajímavými živočichy se vydají rokycanští ochránci přírody v sobotu 9. 2. v rámci tradiční zimní vycházky zaměřené na pozorování vodních ptáků zimujících na řece Berounce. Sraz účastníků o tuto unikátní a svým způsobem i nejprestižnější zimní akci rokycanských ochránců přírody je buď v 8.45 hodin před rokycanským vlakovým nádražím, popřípadě v 9.15 hodin před nádražím Českých drah v Plzni – Doubravce.

Pozorovat ptáky bude možné v sobotu 9. 2. také v okolí Pardubic. Trasa výletu povede od nábřeží Labe, k jeho slepým ramenům až VKP Zákoutí. Dalekohledy s sebou. Pořádá východočeská pobočka ČSO ve spolupráci se Zeleným domem Chrudim, z.s., Hnutím Brontosaurus a Ekocentrem Ledňáček. Sraz v 9:00 u sochy J. Pernera (hl. nádraží Pardubice).
Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku

Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku.Stezka v délce cca 3 km vede do středu největšího moravského rašeliniště k Velkému mechovému jezírku.

Národní přírodní rezervace Soos - evropská rarita nedaleko Františkových Lázní

Národní přírodní rezervace Soos - evropská rarita nedaleko Františkových Lázní

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. Mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník je nejstarší rezervací na Moravě, vyhlášenou na tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903. Rezervace zaujímá vrcholové partie a SZ hřebene Hrubého Jeseníku od trojmezí po Obří skály. Zahrnuje vrcholy Vozka, Keprník a Šerák.

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Přírodní rezervace Smraďoch

Přírodní rezervace Smraďoch

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádný život. Ponurý ráz krajiny zdobí vybledlé lebky hrabošů a lesního. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země, je sirovodík. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Přírodní rezervace Horská louka u Háje

Přírodní rezervace Horská louka u Háje

Přírodní rezervace Horská louka u Háje se rozprostírá v údolí potoka Černá voda nedaleko Klínovce v Krušných horách.

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Přírodní rezervace Jelení lázeň

Přírodní rezervace Jelení lázeň

Přírodní rezervace Jelení lázeň se rozkládá v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou. Rezervace chrání vrchovištní rašeliniště s jezírky, vzácné druhy rostlin a množství drobných savců.

Přírodní rezervace Nová louka

Přírodní rezervace Nová louka

Jedná se o oblast rašeliniště, rašelinné louky a rašelinné smrčiny s výskytem vzácných a ohrožených organismů. Přírodní rezervací protéká Blatný potok.

Přírodní rezervace Klikvová louka

Přírodní rezervace Klikvová louka

Klikvová louka je částečně odtěžené rašeliniště, které je přírodní rezervací. Místo se jmenuje podle rostlinky klikvy, která se v podrostu rašeliniště hojně vyskytuje. Klikvová louka představuje prameniště říčky Bílá Nisa.

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Přírodní rezervace Farské bažiny v Českém lese

Přírodní rezervace Farské bažiny v Českém lese

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Národní přírodní památku tvoří zbytek rašeliniště a bažinatý lesík nedaleko obce Hojkov, ležící v nadmořské výšce okolo 650 metrů.

Přírodní rezervace Hradčanské rybníky

Přírodní rezervace Hradčanské rybníky

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Naučná stezka Dářská rašeliniště

Naučná stezka Dářská rašeliniště

Naučná stezka provádí jedinečným územím Dářských rašelinišť a prostřednictvím 12 panelů a 2 vyhlídkových bodů seznamuje s živou a neživou přírodou této části Žďárských vrchů. Délka trasy je 3 km.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Rolavská vrchoviště - národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště - národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák je jedno z nejcennějších a z nejrozsáhlejších rašelinných stanovišť v Českém ráji. Lokalita se nachází mezi rybníkem Vidlák a rybníkem Hrudka. Na rašelinných a slatinných loukách se vyskytují ohrožené a chráněné druhy rostlin a zejména travin ostřic.

Naučná stezka Kladskými rašeliništi

Naučná stezka Kladskými rašeliništi

Naučná stezka Kladská seznamuje s historií osady Kladská, faunou a flórou Slavkovského lesa a přírodní rezervace Kladské rašeliny. Na trase dlouhé 9 km se seznámíte s místní faunou i flórou jak na vlastní oči.

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 - 930 m n. m.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Rašeliniště Na Čihadle

Rašeliniště Na Čihadle

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Přírodní rezervace Rybníky u Vitmanova

Přírodní rezervace Rybníky u Vitmanova

Přírodní rezervace Rybníky u Vitmanova se skládá ze dvou velkých rybníků – Nového Vdovce, Ženicha a malého lesního rašeliniště. Unikát představuje jedinečná hráz okolo Ženicha, která ho obepíná v celé jeho délce a je nejdelší rybniční hrází u nás.

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech

Na okraji CHKO Třeboňsko leží unikátní přírodní rezervace Červené blato, která patří k nejzajímavějším přírodním rezervacím v České republice. Rezervaci mohou návštěvníci blíže poznat pomocí naučné stezky, která vede z části po lesních cestách, z části pak po dřevěných chodníčcích.

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší rašeliniště Jizerských hor. Území velké přírodovědecké hodnoty bylo organizací UNESCO zařazeno mezi nejvýznamnější evropské lokality.

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Přeshraniční naučná stezka vede nejcennějšími partiemi Krkonoš. Představuje krkonošskou tundru s ukázkami různých jevů a útvarů pocházejících z doby ledové.

Přírodní rezervace Borkovická Blata

Přírodní rezervace Borkovická Blata

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Přírodní park Přebuz

Přírodní park Přebuz

Přírodní park leží v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice s Německem a připomíná šumavské pláně. Jedná se o cennou přírodní lokalitu, jehož součástí je i přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami.

Velké Jeřábí jezero

Velké Jeřábí jezero

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Přírodní rezervace se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice a i v Sasku je přírodní rezervací.

Krajinou Kladských rašelinišť na běžkách i na kole

Krajinou Kladských rašelinišť na běžkách i na kole

Nenáročná trasa, která vás provede samým srdcem Slavkovského lesa, krouží kolem tajuplné a tiché krajiny národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Cesta povede okolo alpských staveb v osadě Kladská, zamrzlých rybníků a Dlouhé stoky.

Safírový potok a rašeliniště Jizerky - bohaté naleziště drahokamů

Safírový potok a rašeliniště Jizerky - bohaté naleziště drahokamů

Safírový potok a řeka Jizerka představují bohaté naleziště drahých kamenů (především safírů), které v minulosti patřilo k nejhodnotnějším v celé Evropě. I dnes se zde dají nalézt až 2 cm velké safíry nádherných barev.