Pojďte se projít k bývalé
Hauswaldské kapli, místu kdysi hojně navštěvovanému, poté násilně nasměrovanému k temnotě zapomnění, dnes opět přivedenému k životu. Napijete se
vody, o níž se traduje, že
je zázračná a uzdravuje. Společně s Karlem Klostermannem, spisovatelem
Šumavy, se vydáte na procházku
čarovným lesem Kostelního vrchu – Hauswaldu. Procházka zklidňujícím prostředím lesa může být pro duši dnešního člověka stejným zázrakem jako zázračná voda u kaple pro jeho tělo.
Naučná stezka
prochází divočinou na západním úbočí Kostelního vrchu a jihozápadním úbočí jižněji položené kóty 1007 m, na níž jsou
místo klasických naučných tabulí dřevěné panely s citáty o šumavské přírodě a krajině z knihy Karla Klostermanna Črty ze Šumavy.
Víte, že….? aneb místní zajímavosti
- Jméno Hauswald („domácí les″) je odvozeno od skutečnosti, že si z něj místní obyvatelé mohli brát dřevo i trávu na krmení domácího zvířectva.
- O kaplích píše ve své povídce Červené srdce (sbírka V srdci Šumavských hvozdů) spisovatel Karel Klostermann, o poutích se zmiňuje Josef Váchal v knize Šumava umírající a romantická.
- Odstřel kaple je často kladen do roku 1957. Jde však pravděpodobně o tradovaný omyl, datum odstřelu bylo dle místních pamětníků 14. září 1958.
- Jeden a půl metru před křížkem je dle psychotronika Pavla Kozáka velmi silný energetický bod (interpretovaný jako druidská svatyně). Nedaleký velký kámen prý nese „zbytkovou energii zjevení vysoké duchovní bytosti″. Za místo velmi silné zemské energie (a obydlí malého vodního skřítka) považuje P. Kozák i studánku u kaple; text byl však psán ještě před současnou úpravou celého prostoru a vztahuje se tedy k původní studánce.
- Poutě k Hauswaldksé kapli se konaly a opět konají v polovině srpna.