Kamýk nad Vltavou

Kamýk nad Vltavou leží v půvabném údolí připomínajícím dvě otevřené dlaně, v nichž se vine široký proud Vltavy. Po obou stranách se doširoka rozvírají svahy a stráně povolně i prudce klesajícím břehům. Hluboké lesy střídají louky a pole, které prostupují osaměle skupiny borovic a mohutných bludných kamenů.

Letní sídlo dávných českých králů

Pokud budete někdy uvažovat o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (zvaného také Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut. Zbylo tu z něho ale dost na to, abyste si mohli udělat představu, jak někdejší centrum zdejšího kraje vypadalo.

Na základech dvorce z 13. století vzniklo honosnější sídlo, jež nechal vybudovat zřejmě Václav I. Započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V té době tu nastálo pobýval královský úředník, neboť Kamýk byl správním centrem pro oblast nacházející se nalevo od toku Vltavy. Panovníkům ale sloužil i jako základna pro jejich kratochvíle, konkrétně pro lovecké výpravy do okolních hlubokých lesů, a tak tu za Václava II. sídlil i královský lovčí. Na Vrškamýku bývalo rušno ještě za Jana Lucemburského. Poté, co jeho syn Karel IV. začal stavět Karlštejn, rozhodl se Vrškamýk už dále nepřestavovat. Svou roli určitě sehrála i vzdálenost od Prahy – urazit asi sedmdesát kilometrů trvalo na koni dobré dva dny. Podle jiné teorie měl zase Vrškamýk špatnou statiku obvodových zdí a jeho přestavba byla i vzhledem ke stísněnému prostoru na ostrožině nevýhodná. V každém případě byl hrad už v 2. polovině 14. století opuštěn a od roku 1569 se uvádí jako zřícenina.
 

Kamýcká slavná vorařská minulost ožívá každé léto

Obec Kamýk nad Vltavou byla v minulosti známá jako vítaná zastávka plavců, kteří připlouvali na vorech po Vltavě a plavili dřevo ze Šumavy do Prahy. Vltavou v Kamýku kdysi plulo i 3000 vorů ročně, dnes tuto minulost obce připomíná už je někdejší vorařská hospoda U Krůtů, kterou rodina současného majitele Václava Krůty vlastní od roku 1720. Poslední vor proplul obcí v roce 1956.

Slavnou plaveckou tradici v obci připomínají každoroční letní projížďky na vždy znovu postaveném voru, které probíhají od konce června do poloviny srpna.


Vodní dílo Kamýk - jedna z přehrad Vltavské kaskády

Těsně nad stejnojmennou obcí, na říčním kilometru 134,730 Vltavy, bylo v letech 1956 až 1962 především kvůli vyrovnávání špičkových odtoků z Orlické vodní elektrárny vybudováno vodní dílo Kamýk. Nádrž o délce 10,2 km, objemu 12,9 mil. m3 a rozloze 195 ha však slouží nejen jako vyrovnávací stupeň, nýbrž i k výrobě elektrické energie, odběrům pitné vody, nadlepšování průtoků v řečišti pod hrází, přispívá k ochraně území pod přehradou před velkými vodami a částečně slouží taktéž pro rekreaci, vodní sporty a plavbu.

Koupání bychom vám zde ale příliš nedoporučovali - do Kamýka přitéká z VD Orlík pouze studená, minimálně okysličená spodní voda a její teplota nikdy nepřekračuje 18°C. Při levém břehu je umístěna hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Lodě, plavící se po řece, mohou v Kamýku využít plavební komoru situovanou při pravém břehu. Otevřená je zde od 1. 5. do 30. 9. v pondělí, pátek, sobotu a neděli, od 8:00 do 18:00 hod. Z horní vody se proplavuje vždy v sudé hodiny a naopak. Malá plavidla je možno proplavit mimo uvedené časy spolu s plavidly, plujícími podle jízdního řádu. Pro přepravu malých sportovních plavidel slouží na pravém břehu kolejová dráha s vozíky.
Celý popis

Turistická informační centra