Hájenka v Pavlově – myslivna lišky Bystroušky

Středověký statek, který později sloužil jako myslivna, je jediným pozůstatkem zaniklé osady Střítež, která byla zničena za uherských válek v druhé polovině 16. století. Usedlost navíc zůstala zachována v původní podobě i s dílnami a zahradou.
 

Liška Bystrouška z hájenky Střítěž

Vedle historické ceny má statek i okolní příroda velkou kulturní hodnotu díky příběhu o chytré lišce Bystroušce. Zrod příběhů o lišce Bystroušce se váže ke konci 19. století, kdy byl v oblasti revírníkem Gustav Kořínek. Jako myslivecký adjunkt tam sloužil malíř Stanislav Lolek, který se před nástupem na výtvarnou akademii učil lesníkem. Revírník mu vyprávěl o osiřelém liščím mláděti, které žilo mezi domácím zvířectvem na statku. Bylo prý mimořádně bystré a čiperné a vyvádělo neuvěřitelné kousky. Podle tohoto vyprávění Lolek vytvořil asi 200 kreseb, které se roku 1920 staly podkladem pohádky spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška. Veselé příhody nejprve vycházely na pokračování v Lidových novinách, pak vyšla kniha, jež se dočkala mnoha vydání a překladů.
Pohádky si už v novinách všiml skladatel Leoš Janáček. Napsal podle ní libreto a roku 1924 složil jednu ze svých nejslavnějších oper Příhody lišky Bystroušky. Díky němu tak znají lišku Bystroušku milovníci opery po celém světě.
 

Ekologické vzdělávání

Hájenka se nachází v lesích, odkud pocházela legendární liška Bystrouška. V budoucnu by zrekonstruovaná budova měla sloužit ekologickému vzdělávání.

V budoucnu by měl objekt sloužit veřejnosti. Částečně jako turistický cíl, bude zde možné konat koncerty či jiné akce. Hlavní funkce by však měla být vzdělávací. Školáci by zde jezdili na jednodenní exkurze zaměřené na lesnictví a životní prostředí.
 

Křížová cesta a kaple Panny Marie

Soubor křížové cesty a kaple Panny Marie sestává z 12 kamenných sloupů – zastavení kalvárie a dále kaple Panny Marie včetně dřevěného misijního kříže je posledním odkazem na stále živý kult Panny Marie Střítežské.
Jednotlivá zastavení křížové cesty pocházejí z roku 1840 a podle datace na posledním sloupu byla restaurována v roce 1907. Jsou zhotoveny z maletínského pískovce (ze kterého je vytesán i sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci) a výjevy na nich zobrazují poslední okamžiky života Ježíše Krista. Původní obrazy z plechu byly ze sloupů odcizeny a na začátku 21. století nahrazeny novými obrazy s pašijovou tematikou od místního umělce Petra Herziga Dubnického.
V interiéru se nachází jednoduchý zděný oltář, původně doplněný soškami sv. Huberta a sv. Josefa. Po pravé straně kaple je umístěn dřevěný misijní kříž.