Znáte nehmotné kulturní dědictví jižní Moravy?

Návštěva modrotiskové dílny spojená s ukázkou tradiční výroby, která se nezměnila od svého založení v roce 1906. Součástí dílny je také prodejna, ve které najdete veškerý sortiment výrobků.

Každé dva roky pořádaná folklorní slavnost v Kunovicích – přijďte i vy pokochat se krásnými kroji a vozy taženými koňmi v nejrůznějším provedení. Příští ročník se bude konat ve dnech 22. – 24. 5. 2026.

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Hroznová koza je magická bytost z pradávných časů, která společně s kozlem a kůzlaty chrání vinohrady, víno a vinaře na Znojemsku a v rakouském Weinviertelu. Má svou naučnou stezku, připomínají ji vinařské expozice u nás i v Rakousku a dokonce existuje i Spolek přátel Hroznové kozy.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

V kraji zaslíbeném slunci a vínu najdete místa podobná Toskánsku či Provence i další památky UNESCO: nejznámější funkcionalistickou stavbu světa, brněnskou vilu Tugendhat, a Lednicko-valtický areál coby nejrozsáhlejší komponovanou krajinu Evropy.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Jedním z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna je modrotisk. Činnost modrotiskové dílny v Olešnici na Moravě se datuje již od roku 1816. Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručnímu tisku plátna, proto je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou.