O popularitu
Boží vody z
Lázní Libverda a šíření zpráv o jejích léčivých účincích se postarali hlavně
poutníci, kteří je u zdejších pramenů osvěžovali při cestách do
poutního kostela Navštívení Panny Marie v blízkých
Hejnicích. Od konce 16. století zdejší
minerální vody pomáhaly pacientům ze všech koutů Evropy. Přírodní železnatá kyselka z
Lázní Libverda má příjemnou svěží chuť a využívá se především pro léčení pohybového aparátu, diabetu, kardiovaskulárních, onkologických a neurologických onemocnění.
Už máte svůj lázeňský
voucher? Získáte ho jednoduše na
speciální lázeňské stránce portálu Kudy z nudy; rovnou si také můžete vyhledat hotel, který nabízí lázeňské služby – třeba právě v
Lázních Libverda.
Římská lázeňská filozofie
Léčit, regenerovat, relaxovat a udělat něco dobrého pro své
tělo i duši – to je římská lázeňská filozofie prověřená věky. Řídil se tím i
zakladatel Lázní Libverda Kristián Filip Clam-Gallas, který kolem roku 1760 nechal v malebné kotlině s překrásnými výhledy na vrcholky
Jizerských hor postavit první lázeňské budovy. Postupně také byly objeveny
další prameny, vesměs pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů:
Mariin, Vilemínin (1805),
Josefínin (1805),
Eduardův (1818),
Bierbon a
Hubertův.
Areál lázní láká k objevování malebných zákoutí. Je jich tu opravdu hodně:
pavilony a pavilonky v klasicistním a empírovém stylu doplňuje
dvoukřídlá kolonáda z poloviny 19. století a
zámeček zdobený Clam-Gallasovský erbem. Zvláštní pozornost si zaslouží malý
pavilon s osmi toskánskými sloupy: uvnitř za železnou mříží se totiž nalézá nejstarší minerální pramen, zvaný Mariin. Samozřejmě nesmí chybět
rozsáhlý park a
malá vzpomínka na Albrechta z Valdštejna: socha zachycuje zamyšleného vévodu, který na prsou svírá maršálskou hůl. Podobnou sochu najdete na
kašně ve Frýdlantu, ostatně tady ve Frýdlantském výběžku se pohybujete na bývalých Valdštejnových panstvích.
Hýbejte se!
Co vás překvapí? Možná to, že
Spa Resort Libverda neuzavřel všechny služby pod jednu střechu. Léčí se tu zde především
pohybový aparát, a tak je potřeba častý pohyb. Proto až si prohlédnete lázně, můžete vyrazit na výlety do okolí – třeba po
okruhu plném krásných vyhlídek. Jednu najdete i u populární
restaurace Obří sud, další čekají v blízkém okolí. Celkem snadno se dostanete i na
nejvyšší horu české části Jizerských hor Smrk (1 124 m) s
rozhlednou, na
vyhlídku Triangl nebo na
Kočičí kameny s nenáročnou
via ferratou. O něco dál pak leží spousta proslulých výletních cílů, od
vyhlídky z Frýdlantského cimbuří přes
vodopády Černého potoka a Štolpichu či
Protrženou přehradu až po
Ořešník nebo
Hajní kostel.
Víte, že?
Původní Boží vodu už v Lázních Libverda neochutnáte. Nejstarší pramen byl v roce 1794 zaplavený divokou vodou a zůstal zkalený, čili nadále nepoužitelný; nakonec musel být zasypán.- Mezi slavné lázeňské hosty patřili například hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, Alexandr Humboldt, císař Josef II., Jan Masaryk, Václav Talich a další.
Příznivé podnebí, horská krajina a prameny minerálních vod – většinou kyselek podobných pramenům v Libverdě – lákají lázeňské hosty i do řady městeček v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. Při toulkách u našich severních sousedů můžete navštívit lázeňská místa Cieplice Śląskie-Zdrój, Czerniawa-Zdrój, Długopole-Zdrój, Duszniki-Zdrój, Jedlina-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Lądek-Zdrój, Polanica-Zdrój, Przerzeczyn-Zdrój, Szczawno-Zdrój či Świeradów-Zdrój.