Současní
ocelová rozhledna měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla skutečnost, že
pruští turisté stavěli na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Aby se obyvatelé Nového Města pod Smrkem neneachali zahanbit během sedmi týdnů
postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem o měsíc prohráli. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem
až do 50. let 20. století kdy se zřítila.
Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stál
a Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Je to kovová stavba, vysoká
23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce
18 metrů a vede na něj 91 schodů, je
za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě
Jizerských hor výletníci spatří
Krkonoše,
Lužické hory,
Ještěd,
Bezděz, a dokonce
Říp. Otevře se jim i
výhled do Polska.
Vrchol hory je spíše plochý a svůj název získal podle
ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen. Smrk, který dostal přezdívku Tabulový tvořil hranici tří panství –
Čech, Dolního Slezka a Horní Lužice.