Úvod > Aktuality > #světovéČesko a moravské Benátky: město rozkročené nad vodou
Památky

#světovéČesko a moravské Benátky: město rozkročené nad vodou

  • Vydáno9. května 2020
Kde byste hledali vůbec nejstarší most na Moravě? Nestojí ani v Olomouci, ani v Brně, ale ve městě, kde to bez mostů zkrátka nešlo: v Litovli. Přestože k nejbližšímu moři to odtud je pár stovek kilometrů, městu se říká Hanácké Benátky nebo Moravské Benátky. Proč?

Litovel může být pyšná na své druhé přízvisko – Hanácké Benátky

Litovel
Benátky
Město totiž vzniklo na sedmi ramenech řeky Moravy. A ačkoli dnes už se jich Litovlí klikatí jen šest, městu se stále poeticky přezdívá Hanácké Benátky.

Sedmé rameno se samozřejmě neztratilo, jen není moc vidět: jmenuje se Nečíz a dlouho protékalo přímo historickým jádrem města přes náměstí Přemysla Otakara. Dnes vede pod ním 140 metrů dlouhým tunelem. Kdy zmizelo pod zemí není moc jasné – jedni říkají, že v roce 1856, jiní mluví už o začátku 17. století.
 

Nečíz, radniční věž a zvonění na přání

Jednou z kuriozit hlavního litovelského náměstí tak je schodiště vedoucí k hladině podzemní řeky. Bylo odkryto před několika lety při rekonstrukci náměstí a dnes je hezkým doplňkem litovelské radnice, která stojí jen o pár metrů dál. Nepřehlédnutelná je především 65 metrů vysoká radniční věž. Na vyhlídkový ochoz (33,5 metru) vede 174 schodů a můžete nahlédnout i do pokojíku hlásného; vstupenky koupíte v Turistickém informačním centru. Protože přímo pod věží vede podzemní koryto Nečíz, v Litovli místní rádi říkají, že radniční jde o nejvyšší věž na Moravě – v tomto případě ale míní řeku Moravu. V jednom z pater věže je zavěšený zvon z roku 1724, který původně visel na ochozu. Prý má zvláštní moc: stačí si něco přát a jedenkrát cinknout.
Zajděte se podívat také do uzoučké Šerhovní ulice za radnicí, kde uvidíte hladinu Nečízu ještě před tím, než zmizí pod zemí. Mimochodem, vedení města s ním má velké plány: vodní kanály by se měly upravit tak, aby se centrem Litovle dalo projíždět na lodičkách. Nebudou to sice gondoly, ale Hanáckým Benátkám bude taková kratochvíle rozhodně slušet.
 

Svatojánský most a další můstky a lávky

Kolik je v Litovli mostů, můstků a lávek? Podobně jako v italských Benátkách přesné číslo nikdo přesně nezná, ale odhaduje se, že jich bude přibližně 170. Nejdelší je Svatojánský: 57 metrů dlouhý most se šesti oblouky rozdílné výšky i rozpětí překračuje hlavní koryto Moravy severně od historického jádra. Vznikl koncem 16. století, kdy byl majitelem litovelského panství Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Protože stavbu renesančního zámku pro Šemberu řídil italský stavitel Ferrabosco di Lagno, který také stavěl městskou radniční věž, patrně i most byl jeho dílem. Svatojánský most je s první zmínkou z roku 1592 nejenom nejstarším dochovaným mostem na Moravě, ale zároveň po Karlově mostu v Praze a Kamenném mostu v Písku třetí nejstarší velký most v Česku. Při nedávném průzkumu náměstí Přemysla Otakara ale archeologové objevili část někdejšího mostu přes Nečíz, který je ještě starší; podle nalezené keramiky patrně pochází z 15. století.
 

Přes lužní lesy do malé Lednice

Ke skutečnému moři je to sice z Litovle trochu z ruky, ale pohled z radniční věže vám odhalí svěže zelené moře stromů v blízkém okolí: to jsou lužní lesy Litovelského Pomoraví. V malé a celkem neznámé chráněné krajinné oblasti si Morava ponechala ráz divoké řeky s padlými kmeny a slepými rameny. Pod baldachýnem stromů se dovedně schovává i malá obdoba slavného Lednicko-valtického areálu – a podobně jako památka UNESCO na jižní Moravě i tady je krajina s řadou romantických zákoutí dílem rodu Lichtenštejnů. Při pěších nebo cyklistických výletech si zvenčí prohlédnete lovecký zámeček s empírovými fasádami Nové Zámky. Nyní v něm sídlí ústav sociální péče, dosud se v něm ale dochovaly stopy hravé symboliky: když ho stavěli, měl 365 oken jako je počet dní v roce, 52 dveří jako počet týdnů a 12 komínů jako počet měsíců. Naučná stezka vede lužními lesy k Chrámku přátelství, na opačném břehu Moravy objevíte obelisk zvaný Komín zakončený nízkou pyramidou, odkazující na mystiku starověkého Egypta, Čertův most, jeskyni Podkova a zřícenou Rytířskou síň. Podobně jako dávným lichtenštejnským hostům i vám mohou všechna místa posloužit k příjemným zastávkám a potěšení očí i srdce.
 

Nejsou Benátky jako Benátky…

  • …ale v lecčems si jsou Moravské a italské Benátky podobné. Třeba v důležitosti mostů: v italských Benátkách jich prý napočítáte přibližně čtyři stovky. Přesné číslo nikdo nezná, protože stále vznikají nové lávky a můstky k soukromým domům.
  • Největší benátské mosty – tedy kolegové Svatojánského mostu z Litovle – vedou přes Velký kanál. Jsou jen čtyři, od nejnovějšího Ponte della Constituzione (most Ústavy) přes Ponte degli Scalzi u vlakového nádraží a Ponte dell´Accademia (most Akademie) až po nejstarší a nejznámější Ponte di Rialto.
  • Most Rialto ale není nejslavnější: v popularitě ho předčí Ponte dei Sospiri (most Vzdechů), který spojuje Dóžecí palác a sousední věznici. Pro ty, kteří po mostě kráčeli k soudu, to často byla poslední možnost vychutnat si alespoň pár chvil mimo zdi věznice.
  • Nejslavnější benátský most není ani Rialto, ani most Vzdechů, ale Ponte delle Tette, most Ňader. Stojí na rio di san Canciano a kdysi na něm benátské prostitutky mohly lákat zákazníky „nahoře bez“.
CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

Smírčí kříže na Litovelsku

Smírčí kříže na Litovelsku

Kamenné smírčí kříže patří k nejstarším památkám v kraji. Jsou připomínkou tragických událostí, které se staly v dávných časech. Na Litovelsku je najdeme v Bílé Lhotě, v Bílsku, Cholině, v Litovli, v Senici na Hané, Seničce a Vilémově.

Litovelská věž – nejvyšší věž na řece Moravě

Litovelská věž – nejvyšší věž na řece Moravě

O litovelské věži se říká, že je se svými 73 metry nejvyšší na Moravě. Samozřejmě se tím myslí na řece Moravě. Přímo pod radniční věží totiž protéká rameno Moravy, zvané Nečíz. Před radnicí se ještě na chvilku zvědavcům ukáže, pak tajně proteče pod náměstím, a k vidění je až v parku.

Empírový obelisk Komín u Litovle

Empírový obelisk Komín u Litovle

Kamenný obelisk, kterému se přezdívá Komín, je spolu s ostatními romantickými stavbami v okolí součástí areálu nedalekého zámku Nové Zámky.

Vrchol Rampach u Litovle

Vrchol Rampach u Litovle

Vrch Rampach (418 m n.m.) najdeme nad Myslechovicemi, místní částí Litovle. Je vhodným turistickým cílem v každém ročním období.

Muzeum Litovel

Muzeum Litovel

Řemesla našich předků ve stylizovaných dílnách – cukrářka, holička, řezník, sedlář, kovář, švec – tyto i mnohé další je možné vidět v první stálé expozici Muzea Litovel. Další dvě expozice najdete ve druhém patře budovy. Věnují se hracím strojkům, gramofonům a silákovi Gustavu Frištenskému.

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Předmětem ochrany je unikátní ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, náplavy a bočními říčními rameny (mezi Litovlí a Horkou nad Moravou) a navazující blízké nelesní i lesní ekosystémy, se zastoupením typických i ohrožených druhů rostlin a volně žijících živočichů.

Zkamenělý zámek – mohutné vápencové skalisko

Zkamenělý zámek – mohutné vápencové skalisko

Zkamenělý zámek se nachází mezi obcí Vojtěchov a Javoříčskými jeskyněmi v krasové oblasti s přiléhajícími zachovalými bučinami.

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Romantický areál Nové Zámky na Litovelsku

Romantický areál Nové Zámky na Litovelsku

Krásný park vznikl podle projektu B. Petriho, podle jehož návrhu vznikl i areál parku v Lednici. V zámku je ústav sociální péče, zámek není přístupný. V parku u zámku bývají občas koncerty.

Za svatými vodami do světa ticha

Za svatými vodami do světa ticha

Tři místa s vodou, která podle pověstí uzdravovala lidi i zvířata. Najedete je na Litovelsku, v obcích Cholina, Litovel a Senice na Hané, místní část Cakov.

Arboretum Bílá Lhota

Arboretum Bílá Lhota

V zámeckém parku v Bílé Lhotě nedaleko Litovle se nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin – listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.

Přírodní koupací biotop Litovel

Přírodní koupací biotop Litovel

Přijďte si do Litovle vyzkoušet výjimečnou kombinaci přírodního koupání a bazénu se zdravou vodou bez chemie čištěnou speciálními rostlinami. Čeká vás zde voda teplá až 27 stupňů, prvky jako v malém aquaparku a nové sociální zázemí.

Městská památková zóna Litovel

Městská památková zóna Litovel

Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. V jeho těsném sousedství stála již řadu let slovanská rybářská ves (dnešní tzv. Staré město), jejíž existenci umožňovala rozvětvená řeka Morava.

Svatojánský most v Litovli

Svatojánský most v Litovli

Nejstarším kamenným mostem na Moravě a zároveň třetím nejstarším mostem v České republice je Svatojánský most přes řeku Moravu v Litovli. Most byl postaven v roce 1592, v období, kdy se litovelským měšťanům dařilo. Dodnes patří k nejkrásnějším stavbám ve městě.

Kamenná brána Čertův most u Mladče

Kamenná brána Čertův most u Mladče

Je jednou z několika stavbiček nacházející se v bývalém zámeckém parku vybudovaném v první polovině 19. století.

Novorenesanční budova gymnázia v Litovli

Novorenesanční budova gymnázia v Litovli

Novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech.

Expozice Gustava Frištenského v Litovli

Expozice Gustava Frištenského v Litovli

Tato stálá výstava Muzea Litovel se věnuje významnému litovelskému sportovci Gustavu Frištenskému. K vidění jsou zde těžké činky, zápasnické úbory, nesčetné medaile, poháry, ale i dobové fotografie či předměty denní potřeby.

Další aktuality

Zimní exkurze přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je zážitek

Na prohlídku Dlouhých strání se můžete vypravit také v zimě. Samostatně autem se k elektrárně nesmí, tam i zpátky vás od lyžařského areálu Kouty dovezou autobusy. Prohlídka trvá asi dvě hodiny a doporučujeme ji rezervovat předem. Exkurzi je sice možné zaplatit i na místě bez rezervace, pouze však v případě, že jsou volná místa. K horní nádrži se bohužel v zimě nejezdí, dostanete se tam jedině pěšky nebo na běžkách.
Olomoucký kraj | Zážitky

Hrad Helfštýn má otevřeno i v listopadu

Hrad Helfštýn je během listopadu otevřen o víkendech. Milovníci historie a hradní architektury sem mohou přijít každou sobotu a neděli, až do 26. 11. 2023. Během prodlouženého víkendu 17. až 19. listopadu zde bude otevřeno také v pátek.
Olomoucký kraj | Památky

Šternberský hrad zve na martinské prohlídky s ochutnávkami

Na moravském hradě Šternberk se na rozdíl od většiny památek bude provázet i v měsíci listopadu. U příležitosti oslav svátku svatého Martina připravuje hrad speciální „Svatomartinské prohlídky“. Prohlídky se uskuteční v sobotu 11. listopadu 2023 od 10 do 15 hodin.
Olomoucký kraj | Památky

Desetkrát do kuchyní a pivovarů: na kterých hradech a zámcích se podíváte pod pokličky?

Gastronomie hýbe světem a slyší na to i hrady a zámky. Kuchyně, koupelny a další technické prostory se zvolna mění v nové prohlídkové trasy, někde se v nich dokonce pravidelně vaří a peče. Vy pak můžete při prohlídce mlsat a ochutnávat to, co kdysi jedlo místní panstvo. Kde takové prohlídky zažijete?
Olomoucký kraj | Gurmánská turistika

Tkalcovské muzeum na Rejvízu končí: exponáty si prohlédnete jinde

V říjnu 2023 ukončilo provoz Tkalcovské muzeum na Rejvízu, které zde turisté mohli navštěvovat od roku 2008. Rejvízská tkalcovna se nacházela uprostřed vesnické památkové zóny v Rejvízu. Kdo se o stará řemesla zajímá, ale nemusí být smutný – exponátů rejvízského muzea se ujala dvě muzea, která také plánují s bývalými majiteli pořádání kulturních akcí.
Olomoucký kraj | Zážitky

Velký návrat výstavy Exota Olomouc: Největší papoušek světa, evropské unikáty i světové premiéry!

Na čtyři tisíce exotických a často také vzácných ptáků budou od 13. do 15. října 2023 k vidění na Výstavišti Flora Olomouc. Po pětileté odmlce se sem vrací jedna z tradičních a oblíbených akcí – Exota Olomouc! Tato mezinárodní výstava exotického ptactva letos obsadí největší pavilon A, další tři menší pavilony a také Palmový skleník. Těšit se můžete na papoušky, tukany, drobné exoty, kanáry, exotické bažanty či okrasnou vodní drůbež.
Olomoucký kraj | Příroda

Užijte si prohlídku Olomouce s průvodcem, ukáže vám všechny tajná zákoutí města

Nádherné historické jádro města Olomouce nadchne všechny milovníky architektury a historie. Pro svou jedinečnost bylo roku 1971 začleněno k městským památkovým rezervacím (navíc se jedná o druhou nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v ČR), v roce 2000 byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán olomoucký sloup Nejsvětější Trojice. Pokud chcete krásnou Olomouc poznat blíže, můžete využít služeb zdejších školených průvodců. Prohlídky je ale třeba si objednat předem.
Olomoucký kraj | Příroda

Tradiční týden Vincenze Priessnitze slibuje nabitý program

Stalo se již jesenickou tradicí připomenout si každý podzim osobnost zdejšího rodáka, která změnila nejen budoucnost podhorského městečka, ale také vývoj světového lázeňství, Týdnem Vincenze Priessnitze. Letošní celotýdenní slavnosti od 2. do 8. 10. 2023 v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku přináší opravdu nabitý program a navíc připomenou 224. výročí narození tohoto významného jesenického léčitele.
Olomoucký kraj | Lázně a wellness