Úvod > Aktuality > #světovéČesko a krásná jezera: Černé, Čertovo a Gosh
Příroda

#světovéČesko a krásná jezera: Černé, Čertovo a Gosh

  • Vydáno18. dubna 2020
Kdo se někdy toulal Arménií a poznal kouzelnou nedotčenou krajinu národního parku Dilijan, možná navštívil i jezero Gosh. Podobné přírodní poklady najdete i u nás, například ledovcová jezera Šumavy. S jezerem Gosh má leccos společné to nejznámější, Černé.

Černé jezero je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice

Černé jezero
Gosh
Nekorunovaným králem šumavských jezer je Černé jezero, s rozlohou 18,47 ha a hloubkou 39,8 m největší a nejhlubší.

Jméno dostalo podle černé hladiny způsobené odrazem okolních lesů a také bezmála deset metrů vysoké vrstvy kalu; ten má na svědomí pyl z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Díky minimu slunečního světla se leckomu zdá, že jezero je opravdu černočerné jako tma, ale nebývalo vždy Černé: v minulosti se mu říkalo také Bystřické, Železnorudské či Dešenické.
 

Černé jezero a dlouhý výlet Královským hvozdem

S nadmořskou výškou 1 008 m je Černé jezero paradoxně nejníže položené ze všech šumavských jezer a ze všech pěti na české straně Šumavy je také nejlépe dostupné. Ať už sem jdete pěšky nebo jedete na kole či autem, nejbližším výchozím bodem je Špičácké sedlo mezi Hojsovou Stráží a Špičákem. Je tu velké parkoviště s dalšími službami a k jezeru vás dovede přibližně tři kilometry dlouhá asfaltka, vedená společně s naučnou stezkou prakticky po vrstevnici.  Rodiny s dětmi mohou využít hravou Datlíkovu stezku či stezku Po stopách zajíce.

Pokud se nemusíte vracet do Špičáckého sedla třeba k autu, nevracejte se, byla by to škoda. Od Černého jezera totiž můžete dál pokračovat úbočím Královského hvozdu po červené turistické značce a cyklotrase 2055 k vodopádu Bílá strž a dál třeba až do Svaté Kateřiny u Nýrska. Pro koho by 24 kilometrů dlouhá trasa byla příliš náročná, může na řadě míst odbočit a sestoupat z kopců třeba do Hamrů anebo k vodní nádrži Nýrsko.
 

Čertovo jezero

Při pohledu na mapu leckoho napadne spojit výlet k Černému jezeru s nedalekým Čertovým jezerem. Leží na jihovýchodním úbočí Jezerní hory v nadmořské výšce 1 030 metrů a jeho jméno bývá odvozováno od podivně temné hladiny, která prý působila tísnivým dojmem. Vztahovalo se k němu také místní lidové přísloví, které si můžete na místě ověřit: Jsou-li mlhy nad jezerem, sprchne ještě před večerem.

Obě jezera mají díky geografické blízkosti leccos společného – například přírodní rezervaci, kterou kolem obou jezer již v roce 1911 zřídil tehdejší majitel panství Hohenzollern. Od Černého jezera se Čertovo jezero ovšem liší jedním podstatným detailem: vodu z něj totiž odvádí Jezerní potok do Železného potoka, který dál ústí do řeky Regen a ta se vlévá do Dunaje, takže Čertovo jezero patří k úmoří Černého moře, zatímco vody Černého jezera odtékají do moře Severního. Pokud se proto od Černého jezera vydáte po sice značené, ale úzké a kamenité cestě k Čertovu jezeru, v sedle mezi Jezerní horou (1 343 m) a Malým Špičákem (1 159 m) překročíte hlavní evropské rozvodí. Od nej pokračuje pohodlnější cesta převážně přes pařezy a kořeny vzrostlých stromů až k rozcestí u Jezerního potoka a následně k Čertovu jezeru.
 

Gosh, poklad skrytý v lesích Arménie

Kdo se někdy vydal za dobrodružstvím do Arménie, možná se zatoulal ke klášteru Goshavank. Na přelomu 12. a 13. století patřil k nejvýznamnějším v zem; jeho představeným byl středověký učenec Mkhitar Gosh (1130–1213), na jehož počest klášter dodnes nese jeho jméno. A nejenom klášter: pod ním se rozkládá vesnička Gosh a o necelé tři kilometry dál v horských lesích buků, dubů a habrů leží stejnojmenné jezero.
Kláštery vysoko v kopcích jsou pro Arménii typické podobně jako chačkary, kamenné stély s bohatou ornamentální výzdobou. Takzvané vyšívané kameny můžete vidět i v Goshavanku, který stojí v nadmořské výšce 1 220 metrů, malebné jezero se rozlévá v prohlubni na horském svahu o více než 200 metrů výš. Když se na něj podíváte z výšky, nepřipomene vám jezerní poklady naší Šumavy?
 
Naučná stezka Špičák – Černé jezero

Naučná stezka Špičák – Černé jezero

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Čertovo jezero – jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Čertovo jezero – jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Černé jezero na Šumavě – největší přírodní jezero České republiky

Černé jezero na Šumavě – největší přírodní jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Prášilské jezero

Prášilské jezero

Vydejte se poznat jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu, Prášilské jezero. Jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m. asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku.

Kamenné moře u Plešného jezera na Šumavě

Kamenné moře u Plešného jezera na Šumavě

Kamenné moře se nachází necelý kilometr od Plešného jezera, kam můžete vyrazit z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece. Nejprve je nutné vystoupat po nekolika schodech nad balvany ledovcové morény porostlé klečí a poté se shora otevře výhled na krajinu Vltavické brázdy.

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.

Další aktuality

Za vůní dřeva na pily, do srubu a ke kanálům: 15 tipů za tradicí dřevařství nejen na Šumavě

Dřevařství patří k tradičním odvětvím našeho průmyslu a v horských oblastech vždy patřilo k hlavnímu zdroji obživy místních obyvatel. Zvláště na Šumavě, kde existoval až do roku 1870 neproniknutelný prales, se dřevařství dařilo. A bylo tomu tak i po osudném 26. říjnu, kdy silná vichřice během několika hodin vyvrátila a polámala na dva miliony stromů. Těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití připomíná řada expozicí a technických památek nejen na Šumavě, ale také v Krkonoších, Krušných horách nebo na Vysočině. Kam se za vůní dřeva vydat vám poradí Kudy z nudy.
Plzeňský kraj | Památky

Vydejte se po stopách židovské Plzně

V Plzni najdete celou řadu památek, které odkazují na dlouhou historii místního židovského obyvatelstva. Velká synagoga, pátá největší na světě, patří k místním dominantám. Ostatní památky jako Stará synagoga nebo bytové interiéry od světoznámého architekta Adolfa Loose již na první pohled tak viditelné nejsou. Najdete je skryté v zástavbě v širším centru města, nicméně jejich návštěva vás určitě okouzlí.
Plzeňský kraj | Památky

Užijte si pivní podzim v Plzni

Období vinobraní se Plzně moc netýká, to ale neznamená, že se tu na podzim nic neděje! V následujících měsících máte na výběr z několika pivních událostí, které k Plzni prostě patří. Vždyť taky dala světu to nejlepší pivo na světě!
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Výlety pro samotáře: ticho a samota Českého lesa

Doslova do jiného světa vstoupíte v Českém lese, který stojí stranou hlavního zájmu turistů. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zapomenutý zámek či legendární místo zdejších sklářů.
Plzeňský kraj | Příroda

Na návštěvě keltské vesnice ve skanzenu Jivjany zažijete keltsko – římskou bitvu

Keltský den ve skanzenu Jivjany láká na ukázky řemesel z doby laténské, uvidíte i sokolníky se živými dravci. V sobotu 19. srpna 2023 odpoledne se můžete těšit také na klání válečníků z různých historických období a na závěr celého dne se v Jivjanech odehraje velká keltsko – římská bitva.
Plzeňský kraj | Zážitky

Letní Festival na ulici opět oživí Plzeň

Od pátku 18. do soboty 26. srpna 2023 opět zaplní centrum Plzně multižánrový Festival na ulici. Letos slaví kulatiny a hudbou bude žít město na mnoho scénách i ve vybraných barech. Pro děti bude scéna na Proluce každý den od 15 hodin.
Plzeňský kraj | Kultura

Tradiční slavnosti piva proběhnou o víkendu v pivovaru Chodovar

Kromě výborného piva se můžete v sobotu těšit v Chodové Plané i na netradiční prohlídky pivovaru, odemčené skalní sklepy, ohňostroj, prodej pivní kosmetiky, hudební vystoupení nebo pivní soutěže. Je připravený i program pro děti. Chcete se stát „Pivním rytířem Chodovaru 2023“? Vypravte se v sobotu 19. srpna 2023 na Slavnosti piva Chodovar. Pivovar navíc slaví 450 let od svého založení!
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Štolu Prokop ve Stříbře oživují horníci i důlní lokomotiva

Figuríny horníků imitující různé hornické profese i situace, v nichž se lidé při těžbě ocitli, zhlédnou zájemci v expozici 700 metrů dlouhé štoly Prokop ve Stříbře. K vidění je zde také důlní technika, která se v minulosti používala při dobývání stříbrné rudy. Zájemci mohou navštívit také průzkumnou štolu, která dříve sloužila jako sklad trhavin.
Plzeňský kraj | Památky