Votická kaple Božího hrobu je skutečným unikátem. V českých zemích bylo replik jeruzalémské stavby v letech 1629–1778 postaveno na 26, ovšem ta
votická navíc
přesně podle plánů, které
ze Svatého města přinesli právě hraběnkou Maríí Františkou vyslaní františkáni Innocenc Maryška a Elevat Wiener.
Františkáni se na dalekou cestu vydali v roce 1658. Se stavbou
kaple se začalo až roku 1685, tedy o 27 let poté, co se mniši vydali do svatého města. Kapli
vysvětil v roce 1688 Jiří Konrád Genelius,
sedlčanský děkan. Ani v té době však zřejmě stavba nebyla zcela hotová, její dokončení bývá datováno až k roku 1694. Časový odstup od vyslání františkánů do Jeruzaléma přes započetí a dokončení stavby dává prostor domněnkám, že v případě Innocence Maryšky a Elevata Wienera a jejich jistě v polovině 17. století
dobrodružné cestě z Čech do Jeruzaléma, jde spíše o legendu.
Podlouhlá stavba obdélníkového půdorysu je
vysoká 3,7 metru. Nad hřbitovní zeď vystupuje
šestiboká kamenná kopule, nesená v každém rohu dvojicí štíhlých kamenných sloupů s hrubými listovými hlavicemi. Do interiéru se vchází úzkou klenutou brankou na jihozápadní straně. Vnitřek se skládá z
Andělské kaple a hrobové komory. Nejstarší dochované stopy výmalby jsou z poloviny 18. století, jde o výjev Zmrtvýchvstání Krista.
Originál Božího hrobu ukrývá jeruzalémské Staré Město
Originál chrámu Božího hrobu se nachází v Jeruzalémě, ve spletitých uličkách
Starého Města. Podle tradice byl svatostánek postaven
na místě Ježíšova ukřižování, pohřbení i zmrtvýchvstání římským císařem Konstantinem v letech 326 až 335. Podnět ke stavbě dala vladaři jeho matka Helena, která údajně objevila Ježíšův hrob a jeho kříž. V průběhu staletí byl chrám několikrát poškozen a opět přestavován, takže z původního kostela se zachovala pouze
vnitřní rotunda zvaná Zmrtvýchvstání.
Chrám je rozčleněn na kaple a prostory vyhrazené
šesti různým církvím, v interiéru vládne šero a úplně nejposvátnějším místem je
Kristův hrob, kde se často tvoří dlouhé fronty poutníků a turistů. Od roku 1757 je péče o chrám je rozdělena mezi Armény, Řeky, kopty, římské katolíky, Etiopany a Syřany. Některé části řídí společně, jiné odděleně. Neutrální postavou je
muslimský klíčník, který každý den chrám odemyká. Velké škody na stavbě napáchal katastrofální požár v roce 1808 a také zemětřesení v roce 1927. Chrám Božího hrobu poté prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
K Božímu hrobu na Petřín, do Jaroměřic či Jiřetína pod Jedlovou
V 17. a 18. století bylo stavění kaplí Božího hrobu v módě. Na spoustě míst po celé České republice najdete další sakrální stavby a stavbičky, které Boží hrob v Jeruzalémě připomínají. Jednou z nich je i
Kaple Božího hrobu na Petříně v zahradě u
Petřínské rozhledny. Jednou ze zajímavostí je jedno z oken, kterým o
Velikonocích přesně v 15 hodin dopadá světlo na obětní kámen uprostřed kaple.
Areál Božího hrobu v
Mimoni je významnou památkou města. Podle záznamů v kronice města koupil v roce 1651 tehdejší statky
Mimoň a Děvín Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory, který cestoval do Říma a odtud dál do Jeruzaléma, kde vyhledal místa utrpení a smrti Ježíše Krista, posvátná všem křesťanům. Přitom vznikla myšlenka vybudovat pro poučení věřícím
kopii Božího hrobu i ve své vlasti.
Křížová cesta v
Jiřetíně pod Jedlovou bývá prvním turistickým výšlapem z města směrem na vrchol
Jedlové hory. Místní
farář Gottfried Liessner nechal na vrchu postavit v roce 1764
kapli Božího hrobu s křížovou cestou, kterou tvoří jedenáct rokokových zastavení.