Seznamte se: znáte rekordy našich lanovek?

Lanovky ovšem nenajdete jen na horách, ale i v místech, kde byste je možná nečekali. Příkladem je sedačková lanovka v zoologické zahradě v Praze. Je držitelkou zajímavých rekordů: se 110 metry je totiž z našich lanovek nejkratší, a mimo jiné také nejpomalejší. V Praze ale ještě chvíli zůstaneme: lanovka na Petřín, nejstarší pozemní lanovka v České republice, už několik let drží titul nejnavštěvovanějšího místa v Česku: jen v roce 2022 ji využilo 1,7 milionu lidí.

Uhodli byste ale jiná NEJ našich lanovek? Třeba že nejdelší lanovka bez podpěrných sloupů je lanovka na Větruši v Ústí nad Labem, nejdelší kabinová dráha je lanovka Černohorský expres na Černou horu v Krkonoších a naopak nejkratší kabinová lanovka u nás vás vyveze od vchodu do Punkevních jeskyní k vyhlídkovým můstkům do propasti Macocha.

Svůj rekord má i lanová dráha na Komáří vížku v Krušných horách: s délkou 2 348 metrů je to vůbec nejdelší lanovka ve střední Evropě bez mezistanice. Nejstarší sedačková lanovka pochází z roku 1940: jde o lanovku na horské sedlo Pustevny v Beskydech. Naopak k nejnovějším patří kabinová lanovka na Sněžku. Při modernizaci se klasické sedačky vyměnily za pohodlnější kabinky, navíc jde o nejvýše položené dopravní zařízení v České republice. Největší koncentrací lanovek v České republice se pyšní Špindlerův Mlýn v Krkonoších. Poslední tip nás pak zavede k sousedům na Slovensko: Lanárna ŽDB Drátovna v Bohumíně pravidelně vyrábí tažné lano pro populární lanovku na Lomnický štít v Tatrách. Jedná se o nejdelší lano ve střední Evropě pro dopravní lanovku, které měří více než čtyři kilometry a s průměrem 26,5 milimetrů váží 10 710 kilogramů.