Úvod > Aktuality > Zažijte kouzlo Keltského telegrafu
Příroda

Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

  • Vydáno16. března 2023
S příchodem jara se vydávají skupinky lidí za soumraku na významné kopce v okolí, aby v obklopení noční přírody předávaly světelný signál, který se přenese po několika trasách po celé České republice. Letos tato unikátní akce proběhne v sobotu 25. března. Keltský telegraf navazuje na naše keltské předky, kteří si takto předávali zprávy například o hrozícím nebezpečí.
OheňOkouzlily vás postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály ve třetím dílu filmového zpracování Tolkienova Pána prstenů? Právě tak funguje Keltský telegraf, světelné signály, které se každoročně večer poslední březnovou sobotu vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy tak novodobí Keltové vítají jaro a symbolicky propojují Česko a Slovensko.

Letos se už pojedenácté se v sobotu 25. března 2023 na mnoha kopcích setkají příznivci Keltského telegrafu, aby svým světelným poselstvím navázali na magickou jarní rovnodennost, tedy moment, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana a den se stává delší než noc. Možností, jak se zapojit do magického rituálu se nabízí mnoho. Nejjednodušší je vypravit se na některé ze zavedených míst, kde ohně hoří každý rok – bývá jich přibližně 250.
 

Tradiční světelné trasy a oblíbené kopce

Světelných tras bude také letos několik, tradičně jedna z nejdelších tras vede od středočeských Mnichovic přes Říp a Klíč do Lužických hor. Další pak zaplane z Brd na Šumavu a do Novohradských hor. Světlo bude putovat také z Křivoklátska do Chebu či z Bílých Karpat až k Čáslavi. Další cesty vedou například od Šumperka - Nízkého Jeseníku do Podkrkonoší ke hradu Kumburk; z Olomouce přes Praděd na Kralický Sněžník; z Valašského Meziříčí přes Ostravu a Opavu do Krnova či Plzeňskou pahorkatinou.

PradědMezi oblíbenými místy je na severu například Děčínský Sněžník, Pastevní vrch, Klíč, Luž, Ralsko, hrad Kumburk, rozhledna Žaltman, Čertova Skála u Police nad Metují, pevnost Dobrošov, Králický Sněžník nebo Praděd. Jižním směrem bývají na ohňové signály připraveny kopce a hory Brd jako je Studený vrch nebo Stráž u Březnice a dále na jihu rozhledna Boubín, Kleť nebo Knížecí stolec. Oheň zabliká také na hoře Velký Blaník, Jalový vrch u Pacova nebo Javořice u Řásna. Ohně zahoří i na západě Čech na hoře Krudum u Horního Slavkova, na Krásenské rozhledně, na Vladaři u Žlutic, Andělské hoře u Karlových Varů nebo na Svaté Anně u Chebu. Mezi oblíbená místa v Českém středohoří patří Říp, Hazmburk, Milešovka, Lovoš, hrad Košťálov nebo rozhledna Varhošť. Na jižní a východní Moravě se "rožne" Velká Javorina, Střečkův kopec, Náklo, Karlínský kopec u Čejče, Dívčí hrady nad Pavlovem, nebo Kadovská hora. Lákavé ale je i najít si svůj kopec a zařadit se mezi strážce signálních míst a posvátného ohně, takzvané čerty. Podrobnou mapu obsazených i volných stanovišť najdete na internetových stránkách akce.
 

Proč keltský telegraf zapalují čerti

Vrch horyPojem „Keltský telegraf“ stvořil Jiří Kuchař, duchovní otec projektu a spojil jej s Kelty, prvními obyvateli našich zemí, které známe jménem. Proč taky ne? Vždyť podle mezinárodních údajů má 35,6 % českých mužů na bílém chromozomu „R1b“ což značí Keltský původ. Pro Kelty i jiné národy byly hory a kopce posvátným prostorem. Na řadě z nich byly umísťovány svatyně i pohřebiště, které měli své duchovní správce. I proto využívali kopců a na nich umístěných signálních ohňů pro přenos zpráv i jako výstrahu před hrozícím nebezpečím. „Podpalovači“ ohňů si říkají čerti. Význam tohoto slova je však u Keltů naprosto odlišný od slovanské mytologie.

VatraVšimli jste si někdy, kolik u nás existuje Čertových hor a vrchů nebo Pekelných kopců? Své jméno neobdržely podle bytostí z pohádek, ale podle keltských „čertů“. V keltské společnosti byl totiž čert hodnost. Byla to postava spjatá s ovládáním živlových sil, také s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím. Tolkien, který to dobře znal, použil tento keltský prvek, ve třetím dílu Pána prstenů. Strážní ohně byly pro přežití Keltů nejdůležitější. Čert je musel umět zapálit za každého počasí. Když Římané překročili u Basileje Rýn, dozvěděli se to díky ohnivému řetězu Keltové ve Frísku za tři minuty. Křesťanství se samozřejmě s tímto fenoménem muselo nějak vypořádat, protože čert byl v keltské společnosti velmi uznávanou postavou, a tak mu přisoudilo prvky ohně a podzemí, protože na vršcích kopců, které byly odlesněné, čerti skutečně bydleli pod zemí. Podobně jako z posvátných slovanských hájů udělalo pohanské, mnohdy barbarské, a ze slovanských bohyň takřka nevěstky, postihl stejný dehonestující osud i chudáka čerta.
Pevnost Dobrošov u Náchoda

Pevnost Dobrošov u Náchoda

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. Od roku 2019 do 2022 byla v rekonstrukci.

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Rozhledna Boubín – rozhled doprostřed pralesa

Rozhledna Boubín – rozhled doprostřed pralesa

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází na stejnojmenném vrchu, uprostřed Národní přírodní rezervace Boubín, tzv. Boubínského pralesa. Rozhledna nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu – druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty. Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků. Z vyhlídkové plošiny se odkrývá fascinující kruhový výhled.

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Knížecí Stolec ve vojenském prostoru Boletice – rozhledna přístupná jen o letních prázdninách a svátcích

Knížecí Stolec ve vojenském prostoru Boletice – rozhledna přístupná jen o letních prázdninách a svátcích

Nová rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu vojenského prostoru Boletice, Knížecím Stolci. Dřevěná vyhlídka nabízí výjimečný pohled do krajiny, za dobrého počasí lze odtud spatřit i Alpy. Od roku 2023 je přístupná jen o letních prázdninách a svátcích.

Javořice – nejvyšší vrchol Vysočiny

Javořice – nejvyšší vrchol Vysočiny

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) – dominanta Pálavských vrchů

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) – dominanta Pálavských vrchů

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Hora Říp – symbol české národní historie

Hora Říp – symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Rozhledna na Krásenském Vrchu

Rozhledna na Krásenském Vrchu

Pár kilometrů od obce Krásno, uprostřed Slavkovského lesa stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás. Unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu, může připomínat babylonský zikkurat.

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Hrad Kumburk u Nové Paky s vyhlídkovou věží

Hrad Kumburk u Nové Paky s vyhlídkovou věží

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Původní majestátní hrad poničila až v 17. století císařská armáda. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Vrchol Klíč v Lužických horách – jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách

Vrchol Klíč v Lužických horách – jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Rozhledna Kleť v Blanském lese – nejstarší kamenná rozhledna v České republice

Rozhledna Kleť v Blanském lese – nejstarší kamenná rozhledna v České republice

Kamenná věž o výšce 18 metrů stojí na vrcholu hory Kleť (1083 m), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, od roku 1825, kdy ji zde nechal postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století.

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách

Vrch Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Na podzim 2020 byla na vrcholu (740 m) postavena nová kovová rozhledna namísto předchozí zchátralé. Vidět jsou z ní Krkonoše, Orlické hory, Trutnovsko i Adršpašské skály.

Další aktuality

20 tipů, kam za vůní bylinkových zahrad

Naše tělo funguje jako celek, a příčin, proč nejsme občas v pohodě, je celá řada, navíc většina z nich není ani tak fyziologických jako psychických. Velkým strašákem dneška je stres, který se podílí na spoustě dysfunkcí v celém organismu. Zbavit se jeho negativního působení vůbec není snadné. Udělejte si čas na sebe a vydejte se na výlet do bylinkových zahrad. Vyberte si z tipů Kudy z nudy některou přírodní bylinkovou zahradu. Zahrady, kde se žije a hospodaří v souladu s přírodou, plné rostlin, bylinek a rovnováhy.
Příroda

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Zoo, zahrady a akvária

Zoologické zahrady většinou ve svých regionech patří k nejnavštěvovanějším místům. V čele nejnavštěvovanějších zoologických a botanických zahrad a akvárií stojí Zoo Praha, jedna z nejoblíbenějších zoologických zahrad na světě. Druhé místo patří Zoologické zahradě Zlín a třetí příčku obsadil Safari park Dvůr Kálové.
Příroda

100 tipů na nejkrásnější vyhlídky

Také se rádi na svých toulkách přírodou kocháte panoramatickými výhledy? Potom se nechejte inspirovat našimi tipy, které vám přináší přehled nejzajímavějších přírodních vyhlídek v celé České republice. Vybírat můžete z pohledů na meandry řek, skalní města či hřebeny našich hor.
Příroda

10 tipů, kam se u nás vydat za písečnými dunami

Toužíte spatřit pravé písečné duny? Nemusíte až na Saharu, několik minipouští máme i u nás! Možná vás to překvapí, ale s písečnými pouštěmi se můžete setkat i na několika místech České republiky. Nejsou to sice žádná rozsáhlá území s obrovskými dunami, ale pokud se je vydáte poznávat, budete určitě nadšeni tím, jaká pestrost se pod pojmem poušť vlastně skrývá. Pojďte s námi objevovat ty nejzajímavějších z "českých pouští".
Příroda

Pohleďte na svět z výšky: tipy na královny mezi rozhlednami

Shlédněte na svět svrchu a poznejte ho tak, jak jej vidí ptáci! Jestliže netrpíte závratí, vyšplhejte na vrchol některé z deseti rozhleden, které jsou považovány za královny mezi rozhlednami – ať už svým vzhledem nebo výhledem, který poskytují. Vyrazte nahoru a užijte si pohled na malebnou českou krajinu!
Příroda

Bloudění v zeleni: 10 tipů na zábavné labyrinty v přírodě

Láká vás atmosféra tajemných bludišť a labyrintů? Zkuste své schopnosti a nalezněte cestu skrze zelené stěny tvořené tújemi, habry nebo kukuřicí. Cesta do středu labyrintu anebo zábavné tápání bludištěm s řadou slepých chodeb se může stát malým dobrodružstvím pro děti i dospěláky. Kde dobrovolně zabloudit v zeleni vám poradí Kudy z nudy.
Příroda

Světový den želv a tipy na želví výlety

V úterý 23. května mají svátek všechny želvy na celém světě: je totiž Světový den želv. Ve společnosti starobylých plazů můžete slavit v našich zoologických zahradách a na dalších místech, v pražské zoo se na neděli 28. května chystá speciální akce – Den želv s bohatým programem.
Příroda

Projděte se po naučných stezkách: 50 nejzajímavějších výletů v lese, na loukách i okolo rybníků

Rádi vyrážíte na procházky a zároveň se dozvídáte nové a zajímavé informace? Kudy z nudy vám nabízí několik desítek tipů na naučné stezky, kde můžete rozšířit své znalosti o krásné české přírodě.
Příroda