ÚvodAktualityZažijte kouzlo Keltského telegrafu
Příroda

Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

  • 19. března 2024
S příchodem jara se vydávají skupinky lidí za soumraku na významné kopce v okolí, aby v obklopení noční přírody předávaly světelný signál, který se přenese po několika trasách po celé České republice. Letos tato unikátní akce proběhne v sobotu 23. března. Keltský telegraf navazuje na naše keltské předky, kteří si takto předávali zprávy například o hrozícím nebezpečí.
OheňOkouzlily vás postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály ve třetím dílu filmového zpracování Tolkienova Pána prstenů? Právě tak funguje Keltský telegraf, světelné signály, které se každoročně večer poslední březnovou sobotu vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy tak novodobí Keltové vítají jaro a symbolicky propojují Česko a Slovensko.

Letos se už podvanácté se v sobotu 23. března 2024 na mnoha kopcích setkají příznivci Keltského telegrafu, aby svým světelným poselstvím navázali na magickou jarní rovnodennost, tedy moment, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana a den se stává stejně dlouhým jako je noc. Možností, jak se zapojit do magického rituálu se nabízí mnoho. Nejjednodušší je vypravit se na některé ze zavedených míst, kde ohně hoří každý rok – bývá jich přibližně 150.
 

Tradiční světelné trasy a oblíbené kopce

Světelných tras bude také letos několik, tradičně jedna z nejdelších tras vede od středočeských Roztok (Holý vrch) přes Házmburk (Říp nebyl ještě potvren) a Klíč do Lužických hor. Další pak zaplane z Brd na Šumavu a do Novohradských hor. Světlo bude putovat také z Křivoklátska a Plzeňskou pahorkatinou do Chebu či z Bílých Karpat až ke Kolínu. Další cesty vedou například od Šumperka - Nízkého Jeseníku do Podkrkonoší: z Olomouce přes  Kralický Sněžník k Polici nad Metují (Čertova skála Suchý Důl) a Žaltman do Úpice, Kuksu a ke hradu Kumburk či z Valašského Meziříčí přes Ostravu a Opavu do Krnova.

vrch KlíčMezi oblíbenými místy je na severu například Děčínský Sněžník, Pastevní vrch, Klíč, hrad Kumburk, rozhledna Žaltman, Čertova Skála u Police nad Metují nebo Králický Sněžník. Jižním směrem bývaly na ohňové signály připraveny kopce a hory Brd (letos nejsou potvrzeny), kde ale ohně určitě zaplanou je vrchol Kleť, Kraví Pole u Prachatic, Medvědí hora nad Lipnem, Hradišťský vrch u Kaplice nebo na Todeňské hoře (Velešín). Oheň pravděpodobně zabliká také na hoře Velký Blaník, Jalový vrch u Pacova nebo Javořice u Řásna. Ohně zahoří i na západě Čech na hoře Krudum u Horního Slavkova, na Vladaři u Žlutic, Andělské hoře u Karlových Varů nebo na Svaté Anně u Chebu. Mezi oblíbená místa v Českém středohoří patří Říp (letos nepotvrzen), Hazmburk, Milešovka, Lovoš nebo Radobýl u Žalhostic. Na jižní a východní Moravě se "rožne" Velký Lopeník, pravděpodobně i Velká Javorina (nebyla letos ještě potvrzena), Keltské hradisko Klapy, Střečkův kopec, rozhledna Králov (Uherský Brod), Náklo, Karlínský kopec u Čejče, možná i Dívčí hrady nad Pavlovem (zatím nepotvrzeny), nebo Kadovská hora. Lákavé ale je i najít si svůj kopec a zařadit se mezi strážce signálních míst a posvátného ohně, takzvané čerty. Podrobnou mapu obsazených i volných stanovišť najdete na internetových stránkách akce.
 

Proč keltský telegraf zapalují čerti

Vrch horyPojem „Keltský telegraf“ stvořil Jiří Kuchař, duchovní otec projektu a spojil jej s Kelty, prvními obyvateli našich zemí, které známe jménem. Proč taky ne? Vždyť podle mezinárodních údajů má 35,6 % českých mužů na bílém chromozomu „R1b“ což značí Keltský původ. Pro Kelty i jiné národy byly hory a kopce posvátným prostorem. Na řadě z nich byly umísťovány svatyně i pohřebiště, které měli své duchovní správce. I proto využívali kopců a na nich umístěných signálních ohňů pro přenos zpráv i jako výstrahu před hrozícím nebezpečím. „Podpalovači“ ohňů si říkají čerti. Význam tohoto slova je však u Keltů naprosto odlišný od slovanské mytologie.

VatraVšimli jste si někdy, kolik u nás existuje Čertových hor a vrchů nebo Pekelných kopců? Své jméno neobdržely podle bytostí z pohádek, ale podle keltských „čertů“. V keltské společnosti byl totiž čert hodnost. Byla to postava spjatá s ovládáním živlových sil, také s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím. Tolkien, který to dobře znal, použil tento keltský prvek, ve třetím dílu Pána prstenů. Strážní ohně byly pro přežití Keltů nejdůležitější. Čert je musel umět zapálit za každého počasí. Když Římané překročili u Basileje Rýn, dozvěděli se to díky ohnivému řetězu Keltové ve Frísku za tři minuty. Křesťanství se samozřejmě s tímto fenoménem muselo nějak vypořádat, protože čert byl v keltské společnosti velmi uznávanou postavou, a tak mu přisoudilo prvky ohně a podzemí, protože na vršcích kopců, které byly odlesněné, čerti skutečně bydleli pod zemí. Podobně jako z posvátných slovanských hájů udělalo pohanské, mnohdy barbarské, a ze slovanských bohyň takřka nevěstky, postihl stejný dehonestující osud i chudáka čerta.
Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat Příroda

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Milešovka – královna Českého středohoří Příroda

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Upozornění: rozhledna je z důvodu rekonstrukce do odvolání uzavřena.

Vrchol Klíč v Lužických horách – jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách Příroda

Vrchol Klíč v Lužických horách – jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří Příroda

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo Památky

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu Engeslburg a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Hora Blaník – posvátný český vrch Příroda

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Zřícenina hradu Ralsko Památky

Zřícenina hradu Ralsko

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Hora Říp – symbol české národní historie Příroda

Hora Říp – symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Rozhledna Kleť v Blanském lese – nejstarší kamenná rozhledna v České republice Příroda

Rozhledna Kleť v Blanském lese – nejstarší kamenná rozhledna v České republice

Kamenná věž o výšce 18 metrů stojí na vrcholu hory Kleť (1083 m), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, od roku 1825, kdy ji zde nechal postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století.

Rozhledna Děčínský Sněžník Příroda

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory Příroda

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Rozhledna Boubín – rozhled doprostřed pralesa Příroda

Rozhledna Boubín – rozhled doprostřed pralesa

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází na stejnojmenném vrchu, uprostřed Národní přírodní rezervace Boubín, tzv. Boubínského pralesa. Rozhledna nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Rozhledna na Velkém Lopeníku Příroda

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu – druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty. Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků. Z vyhlídkové plošiny se odkrývá fascinující kruhový výhled.

Chráněná krajinná oblast České středohoří Příroda

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří Památky

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic Příroda

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Rozhledna Varhošť u Litoměřic Příroda

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

Hrad Kumburk u Nové Paky s vyhlídkovou věží Památky

Hrad Kumburk u Nové Paky s vyhlídkovou věží

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Původní majestátní hrad poničila až v 17. století císařská armáda. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Vrch Vladař u Žlutic Příroda

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) – dominanta Pálavských vrchů Příroda

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) – dominanta Pálavských vrchů

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor Příroda

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Pevnost Dobrošov u Náchoda Památky

Pevnost Dobrošov u Náchoda

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. Od roku 2019 do 2022 byla v rekonstrukci.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník Příroda

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami Památky

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Javořice – nejvyšší vrchol Vysočiny Příroda

Javořice – nejvyšší vrchol Vysočiny

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Rozhledna na Krásenském Vrchu Příroda

Rozhledna na Krásenském Vrchu

Pár kilometrů od obce Krásno, uprostřed Slavkovského lesa stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás. Unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu, může připomínat babylonský zikkurat.

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří Památky

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice Příroda

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách Příroda

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách

Vrch Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Na podzim 2020 byla na vrcholu (740 m) postavena nová kovová rozhledna namísto předchozí zchátralé. Vidět jsou z ní Krkonoše, Orlické hory, Trutnovsko i Adršpašské skály.

Další aktuality

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní od 17. července do 24. srpna 2024, zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z 12. na 13. srpna 2024, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude již koncem července k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu také Merkur.
14. červenec 2024 0:45
Příroda

Dědek, Pokličky nebo Čertova tchýně? Zvláštní skalní útvary, které musíte vidět!

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.
8. červenec 2024 8:35
Příroda

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: lesy a stromy ve jménech měst a vesnic

Procházka lesem může být uklidňující meditací, zdrojem inspirace i skvělým dobrodružstvím. Les ale nemusí být jen staleté stromy s drsnou popraskanou kůrou, mýtiny prozářené sluncem a tajuplná zákoutí. S Kudy z nudy si totiž lesy a lesní stromy užijete i jinde: třeba v místech, která mají ve svých názvech les a nejrůznější stromy.
6. červenec 2024 10:26
Příroda

Šťavnaté ovocné výlety aneb místa, která se jmenují po ovoci

Jablka, maliny, borůvky nebo mandle... Vypravte se na místa, která se po ovoci buď jmenují, anebo jej připomínají. Objevíte zajímavé rozhledny, ovocné stezky a sady, zahrady, aleje i další zajímavosti. Slyšeli jste například o rozhledně Borůvka nebo Jahůdka? K návštěvě láká také borůvková zahrada, alej jedlých kaštanů v Nasavrkách nebo oskeruše na Slovácku. S námi objevíte řadu dalších "ovocných" míst. Stačí si jen vybrat...
6. červenec 2024 6:00
Příroda

Kam na výlet na nejkrásnější místa Krkonošského národního parku?

Krkonošský národní park je krásný v každé roční době. Když není dostatek sněhu na běžky, lze jeho krásu poznat pěšky nebo na sněžnicích. Objevte nejkrásnější mísat KRNAPu, ostrova tundry uprostřed Evropy! Území se stalo národním parkem v roce 1963 a ochraňuje karové oblasti, vzniklé působením ledovců a svahy hor s horskými lesy a loukami, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Žijí zde nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímaví zástupci zvířecí říše. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších, včetně naší nejvyšší hory Sněžky (1603 m).
4. červenec 2024 6:48
Příroda

Kam v horkých dnech na výlet? Přeci do chladivých údolí a roklí!

Kam se schovat, když je v létě pořádné horko? Máme pro vás tip – co zkusit výlet do některého z příjemně chladivých údolí, hlubokých roklí a skalních strží! A pokud údolím navíc protéká říčka či potok, je možné se navíc i ochladit.
30. červen 2024 18:39
Příroda

Když je horko nebo prší, schovejte se do jeskyní

Návštěvy jeskyní zcela určitě patří mezi oblíbené cíle rodinných výletů, a to nejen v období velkých veder či dešťů. Přitahují nás sem fascinující podzemní komplexy plné krápníků, podzemních jezírek, řek a netopýrů. Objevte krásy českých a moravských jeskyní a vydejte se na dobrodružnou cestu hlubinami země.
29. červen 2024 9:00
Příroda

Desatero rad, jak se chovat v národním parku

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.
26. červen 2024 13:00
Příroda