Při procházce Prahou pátrejte po tajemství kostelního kříže

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Porodnice U sv. Apolináře patří mezi nejdéle bez přestávky fungující porodnice na světě. Je postavena ve stylu pobaltské gotiky, podobné budovy tak najdete v Polsku a Německu. Na podnět hraběte Františka Thun-Hohensteina stavbu v polovině 19. století projektoval a postavil architekt Josef Hlávka.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné se nachází na Bílé Hoře, na konečné tramvají 25, 22 a 32. Klášter stojí nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Karlův most je bezesporu jedním z nejikoničtějších symbolů Prahy a zároveň nejstarším mostem, který překlenuje řeku Vltavu. Každý, kdo se jím prochází, vstupuje do živé kroniky české historie. Základní kámen položil sám císař Karel IV. roku 1357.

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou Pravoslavné církve.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Dnes pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice byl postaven ve 12. Století řádem Servitů, který do Prahy povolal císař Karel IV. Zvláštností kostela je jeho štíhlá věž, která se naklání od svislice o plných 63 cm, což z ní dělá nejvíce nakloněnou věž v Praze.