Kdy přichází podzimní rovnodennost? Aneb podzim se již hlásí o slovo!

Užijte si ouzlo barevných listů, hřejivých nápojů a pohody! Podzim láká k výletům a procházkám lesem, turistickým pochodům i horským túrám. Barevná paleta podzimu sahá od pěších a cyklistických výletů až po parky, botanické zahrady, hrady a zámky. Míchejte je směle! Nechte se inspirovat barevnou nádherou přírody a našimi tipy. Každý podzim přináší něco jedinečného – ať už milujete jeho barvy, chutě, nebo klidné večery, vždy je důvod se na něj těšit!

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Pokud máte rádi tajemno, zastavte se u menhirů nad obcí Říčky v Orlických horách, kde se tyčí dva až pět metrů vysoké křemencové kvádry. Nikdo neví, kdo je sem umístil, podle německého tisku tu stávaly už mezi válkami.

Chaberský menhir má své jméno, říká se mu „Kamenný slouha“. Možná i proto, že jeho tvar může někomu připomínat skloněnou mužskou postavu.

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Kamenná spirála tvořena mlatovou cestou vedoucí od vstupu k centrálnímu prostoru se stojícími kameny připomínající Stonehenge. Tato spirála je napojena na stávající lesní cestu.

Skála bohů zvaná též Kuličková skála se nachází na parkánu Městského paláce Templ. Jedná se o interaktivní venkovní objekt sošného charakteru. Cílem hry je docvrnkat skleněnou kuličku na vrchol skály.

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Navštivte novodobé poutní místo s kamenným menhirem, které zve nejen k příjemné procházce, ale i k zamyšlení a radosti ze života.

V lese mezi obcemi Hrachov, Hojšín a Drážkov se nachází uskupení menších menhirů, nesoucí označení Hrachovské menhiry. Už sama cesta k nim je však dobrodružstvím, neboť k nim nevede žádná značka.