Úvod > Aktuality > Podzim se již hlásí o slovo – přichází podzimní rovnodennost

Podzim se již hlásí o slovo – přichází podzimní rovnodennost

Vydáno 20. září 2019 Příroda
Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle nastává 23. nebo 22. září. Nejinak je tomu i letos, kdy tento jev nastává přesně 23. září 2019 v 09:51 hodin okamžikem, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Slunce bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne…
Podzim v lesePřichází magický čas, kdy den je roven noci. Čas, kdy Slunce překračuje nebeský rovník. Dny rovnodennosti jsou zvláštní především tím, že Slunce zapadá přesně naproti místu jeho východu. Přírodní jevy, jako jsou slunovraty a rovnodennosti se pro naše předky staly jakousi základní osou měření času a dělení roku na čtyři základní díly. Lidé v tyto dny přicházeli na významná kultovní místa v přírodě, kde se obraceli ke svým bohům prostřednictvím obřadů – slovem, tancem, zpěvem i hrami. V tento čas se soutěžilo se nejen ve sportu, předváděla se znalost mýtů, písní a vzpomínalo se na slavné předky. Navíc plnily tyto rituály velmi významnou roli v duchovním životě.

KohoutStaří Slované v průběhu svátku a rituálů obětovali chléb, případně kaši z obilí anebo oplatky. Zakončení hospodářského roku charakterizuje bujará oslava a velká hostina. Jelikož je rovnodennost též rovnováha sil, bylo v tu dobu nejvhodnější naklánět osud příznivým směrem. Mezi oblíbené rituály patřila komunikace se sudičkami, lidé se také loučili s Mokoší (slovanskou bohyní plodnosti) a vítali Moranu, která sice bere, ale i dává sílu (poskytuje čas pro odpočinek přes zimu). Pozůstatky tohoto svátku se uchovaly do dnešních dnů v podobě podzimních hodů a posvícení. Historické zprávy udávají, že Mokošiným obětním zvířetem byla slepice nebo kohout, což má svůj odraz v českém lidovém prostředí v podobě rituálu stínání nebo honění kohouta.
 

Oslavte dobu hojnosti pivem, vínem a jiným dobrým jídlem

med Dny českého piva probíhají od 24. 9. do 30. 9. 2019.  Aktivně se letos zapojí na tisíce hospod a restaurací po celé ČR.

Popíjení burčáku, kulturní program, folková a dobová představení nabízí do 27. a 28. září slavnosti vinobraní ve Velkých Žernosecích. Jako každý rok se můžete těšit na průvod v čele s žernoseckým Bakchusem, králem a královnou, dražení obrovitých hroznů, večerní zábavu a finální ohňostroj u přívozu.

Nejrůznější jablečné moučníky, mošty a vůbec výrobky z jablek, hudba, ukázky řemesel a především pohoda a dobrá nálada - to vás čeká v Hostětíně nedaleko Uherského Brodu v neděli 29. září. Program Jablečných slavností nabízí i přehlídku regionálních odrůd ovoce.

VínoV Den české státnosti a na svátek svatého Václava – tedy 28. září – zpestří Hradecká kulturní a vzdělávací společnost podzimní část turistické sezony oblíbenou akcí Hradecký koštýř 2019. Jedná se již o dvanáctý ročník této tradiční akce.

Ti, kdož mají raději víno, by neměli o víkendu 28. a 29. 9. chybět na Karlštejně, kde se bude konat již tradiční Karlštejnské vinobraní. Návštěvníky čeká na Karlštejně bohatý program z doby středověku, ochutnávky vín a kulinářských specialit, rytířský turnaj a vystoupení mágů.
 
OskerušeVelmi tradiční a velmi specifickou akcí je oblíbené Oskorušobraní na Slovácku, které letos připadá už na sobotu 21. září. Tvarožná Lhota nedaleko Veselí nad Moravou se stane centrem ochutnávky výrobků z oskoruší, mezi kterými nebudou chybět oskorušovice nebo marmelády. Do nabídky patří také oskerušové stromky různých variant a původu, jako například jablíčkové, hruštičkové, roubované i prostokořenné.

Krásné budou určitě také Krojované hody v Dolních Věstonicích 27. a 28. září. Krojovaný průvod, hodové požehnání v kostele sv. Michaela archanděla, tanec, zpěv, dobré jídlo, víno z Pálavy, výborná zábava, půlnoční překvapení. To vše vás čeká na Krojovaných hodech v Dolních Věstonicích!
 
Bramborové speciality, soutěže, degustace a k tomu všemu bramborové pivo. Nejen to jsou Slavnosti brambor v Bystřici nad Pernštejnem! Ty se budou letos konat 28. a 29. září a bude na nich zahájen letošní prodej brambor Farmy Eden. Chybět nebudou ani soutěže, jízda traktorem a další doprovodný program pro celou rodinu.
 

Tipy na výlet k místům dávných pohanských rituálů

Jak již bylo řečeno, lidé v čase rovnodennosti a slunovratů přicházeli na zvláštní kultovní místa, aby se obraceli ke svým bohům. Některé z těchto míst můžete navštívit i dnes.
 
Libušino jezírkoJedním z takových míst je Libušino jezírko u Kouřimi. V jeho okolí byly archeologicky prokázány jámy, v nichž patrně hořely obětní ohně k poctě božstva pramene. Není také vyloučeno, že se z hladiny věštilo, jak to měli ve zvyku Polabští Slované. Také spojení Libuše s jezírkem by mohlo znamenat propojení úcty ke kněžně a věštkyni, která je na několika místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem. Jméno Libuše nebylo mezi starými Slovany ani tak vlastní jméno ženy, jako spíše označení pro funkci kněžky, věštkyně svého kmene. Dnes je jezírko často bez vody, jen při dlouhodobých deštích a jarním tání lze tuto přírodní památku vidět v celé své kráse.
 
Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina u obce Kounov (mezi Rakovníkem a Podbořany), o kterých se už sedm desetiletí vedou spory. Byly pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
 
Kamenný pastýřU vesnice Klobuky nedaleko Slaného stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, přezdívaný Kamenný pastýř, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti, o níž se jen dohadujeme.
 
Zajímavým úkazem jsou Pohanské kameny ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová na dnešní česko-polské hranici. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly opředenou četnými pověstmi a je velmi pravděpodobné, že v minulosti sloužily jako kultovní místo. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Venušiny miskyPamátný Králův stůl u Uherského hradiště je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů.

Rychlebských horách, nedaleko obce Vidnava, najdete Venušiny misky - žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Největší ze skalních mís má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 1,5 m s hloubkou přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Venušiny misky mají údajně kouzelnou moc - žena, která si údajně do jedné ze skalních mís sedne, se do roka vdá a otěhotní.
Kamenný pastýř - největší český menhir u Klobuk

Kamenný pastýř - největší český menhir u Klobuk

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Venušiny misky na Smolném vrchu

Venušiny misky na Smolném vrchu

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Expozice Kounovské kamenné řady

Expozice Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Pohanské kameny u Višňové

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

České korunovační klenoty na Svojanově

České korunovační klenoty na Svojanově

Od 7. září budou na hradě Svojanov k vidění české korunovační klenoty, symboly vlády a moci českých králů. Unikátní výstava bude v nově zrekonstruovaných výstavních sálech svojanovského předhradí k vidění do 3. listopadu 2019.