Svatého Štěpána ukamenovali před hradbami Jeruzaléma
Na
26. prosince připadá svátek
sv. Štěpána. Pocházel pravděpodobně z helénských Židů, ale během života se obrátil ke křesťanství. Stal se mužem
velmi pevné víry a apoštolové na něm pozorovali „působení Ducha svatého“ – podle dobového svědectví konal Štěpán veliké
divy a znamení. Proto když se rozhodli apoštolové vybrat sedm mužů, kteří by jim pomáhali v péči o chudé a opuštěné vdovy, kázat, křtít a rozdávat eucharistii, byl jako první zvolen právě Štěpán.
Horlivě kázal, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky. Jeho skutky ale hlavně plamenná kázání se ovšem vůbec nezamlouvaly
židovské veleradě. Ta jej
obvinila z rouhání proti Bohu a Mojžíšovým zákonům. Kolem roku
35 n.l. byl Štěpán zatčen a před hradbami Jeruzaléma ukamenován. Stal se tak
prvním křesťanským mučedníkem, a proto je uctíván hned po svátku Kristova narození. Podle některých zdrojů zemřel dne 26. prosince, kdy se dnes slaví jeho svátek. Existují však názory, že k jeho umučení došlo již v srpnu a v prosinci byly objeveny jeho ostatky.
Kult svatého Štěpána se později velmi rychle šířil po celé Evropě. Štěpán se stal světcem, kterého měli v oblibě němečtí králové i císaři. Uherští panovníci ho začali považovat za národního světce a patrona. Ne náhodou nese Svatoštěpánská koruna
Uherského království své pojmenování. Obliba tohoto světce se pak šířila i díky
námořníkům, kteří ho uctívají jako svého patrona. Dále je svatý Štěpán považován za
patrona koní a všech „lidí od koní“, kameníků, krejčích, tkalců, tesařů a zedníků. Jeho přímluva prý pomáhá i proti bolestem hlavy.
Koleda, koleda, Štěpáne
První křesťanský mučedník je 26. prosince připomínán
ve všech zemích Evropy. A s jeho svátkem je samozřejmě spojeno mnoho lidových zvyků a tradic. U nás se „Štěpán“ dostal do podvědomí spolu s koledou. Původně
koledování úzce souviselo se starými
pohanskými zvyklostmi. Věřilo se, že právě pomocí koledy je možné změnit svůj osud. Vykoledované předměty pak symbolizovaly budoucnost. S vlivem křesťanství tato symbolika postupně z koledování vymizela a na koledu začaly
chodit hlavně děti.
V 19. století chodívaly na koledy
s hůlkou, na které byla připevněna
betlémská hvězda, a s bedýnkou, ve které měly postavené malé jesličky. Pro chudé pak byla koleda příležitost, jak si obohatit jídelníček a
přilepšit si na pár týdnů dopředu. Koledníci bývali nejčastěji obdarováváni něčím dobrým k snědku nebo drobným finančním obnosem. Dnes se tato tradice dodržuje už jenom na pár místech. Co však zůstalo, jsou
návštěvy rodin a přátel. V minulosti lidé věřili, že v
den svatého Štěpána
musí být podávána drůbež – pekla se tak kachna, husa nebo kuře. I dnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční podává k obědu slavnostní pečený kur, ať už se jedná o kachnu, husu, krocana nebo kuře.
Najděte si svůj tip na výlet v kalendáři akcí Kudy z nudy
Na Štěpána slaví i koně
Jelikož je svatý Štěpán
patronem koní, bývalo zvykem dodržovat tradice a rituály spojené právě s těmito krásnými a pro hospodářství tak důležitými zvířaty. Na mnoha místech se dodnes
slavnostně žehná koním a ovsu, kterým se koně krmí. Jinde zase koně kropí svěcenou vodou, aby je v následujícím roce ochránila před zraněním a nemocí. Zvyky a obyčeje se však v minulosti netočily jenom kolem koní. Mnoho lidí si také dávalo 26. prosince žehnat
červené víno v kalichu, do něhož
kladli malý kámen jako vzpomínku na Štěpánovo kamenování, a víno pak vypili. Také sůl a vodu, které byly o Štěpánu svěceny, užívali lidé jako léčebný prostředek.
Proč na Štěpána není pána?
Na svatého Štěpána také většinou
končila čeledínům a děvečkám
služba. Ti buď smlouvu s pánem prodloužili, nebo odešli pracovat jinam. Za dobře odvedenou celoroční práci byli zpravidla
obdarováváni, a to nejčastěji
zvláštním koláčem pečeným speciálně pro tuto příležitost. Tvořily jej tři spletené prameny do kruhu, který se zdobil barevnými pentlemi a ořechy. Časté bylo také darovat chase naturálie –
jídlo a šaty. Veselou atmosféru ještě dokreslovali
obecní pastýři, kteří si chtěli přilepšit ke svému chudému platu. Chodili od domu k domu na koledu,
vytrubovali a žádali nějaký příspěvek.
Štěpánské pranostiky
Svatý Štěpán přináší hojnost pranostik – schválně, vzpomenete si na nějakou? Většinou se týkají rozmarů počasí a předpovědi úrody v příštím roce.
Na svatého Štěpána každý se má za pána- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí
- Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří
- Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí.
- Na svatého Štěpána, když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje
- Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
- Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
- Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato
- Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou
- Vánoce v jeteli – letnice ve sněhu
- Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček