Lázeňská místa Česka: kam do českých a moravských lázní

Lázně Kundratice vznikly jako součást městečka Osečná roku 1881. Poloha léčebny využívá příznivé klimatické podmínky Ještědského pohoří, které chrání Lázně Kundratice před studenými severovýchodními větry. Krajina kolem léčebny je bohatá na borové lesy, háje, luka a rybníky.

Slavná svými lázněmi, keramikou i polohou nad soutokem Lužnice a Smutné, taková je jihočeská Bechyně. O léčebných účincích přírodní slatiny z nedalekých blat se vědělo už před čtyřmi sty lety. V první polovině 18. století tu vznikly lázně, k návštěvě láká zámek a ojedinělé muzeum turistiky.

Uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně leží Lázně Kynžvart. Jejich dominantou je klasicistní zámek s rozlehlým anglickým parkem a léčebné lázně, specializované na péči o děti a zároveň lázně pro dospělé pacienty a celé rodiny.

Klimkovice jsou proslulé díky lázeňskému areálu, který podobně jako Priessnitzovy lázně v Jeseníku neleží ve městě, ale trochu stranou, v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku. V krásné přírodě s výhledem na Beskydy vás ani nenapadne, že jen pár kilometrů odtud kypí životem rušná Ostrava.

Nejstarší lázně v Česku a jedny z nejstarších v Evropě, uvelebené v údolí mezi Českým středohořím a hřebeny Krušných hor – to jsou Teplice. Přijeďte si prohlédnout takzvanou „malou Paříž“ s výstavnými lázeňskými budovami, parky, zahradami a kašnami, rozsáhlou pěší zónou a moderním aquacentrem!

Lázně Libverda se nacházejí v malebné kotlině v podhůří severního úpatí Jizerských hor mezi Hejnicemi a Novým Městem pod Smrkem. Zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, tedy líbezný ostrůvek mezi bažinami, minerální pramen s léčivými účinky je známý od středověku.

Horské město Janské Lázně, významné rekreační, turistické a sportovní centrum Krkonoš, leží na území Krkonošského národního parku na úpatí Černé hory. Na její vrchol ke sjezdovkám a běžeckým stopám vede z centra kabinová lanovka, k vyjížďkám zve i sáňkařská dráha.

Nádherné středověké město v protáhlém údolí, zaříznutém do svahů Krušných hor – tak vypadal Jáchymov někdy v polovině 16. století. Dnes je známé díky radonovým lázním, v bývalé královské mincovně sídlí muzeum, k výletům zve naučná radonová stezka i hora Klínovec se známým lyžařským areálem.

Největší moravské lázně s tradicí lázeňské péče již od 17. století leží v údolí říčky Šťávnice. Krásnou přírodu Bílých Karpat doplňuje kolonáda, rozlehlé parky s fontánami a upravenými vycházkovými cestami, pavilony, léčivé prameny a především řada staveb známého architekta Dušana Jurkoviče.

Není těžké vyjmenovat hlavní lákadla městečka na Slovácku: barokní zámek s rozlehlou zahradou, Muzeum Podhradí, lázeňské letovisko Smraďavka a středověký hrad Buchlov s poutní kaplí sv. Barbory. Ten sice neleží přímo v Buchlovicích, ale snadno se k němu dostanete pěšky nebo na kole.

Pohádková krajina se zámky a zámečky, kolonádami, umělou zříceninou, rybníky, upravenými cestami a řadou drobných romantických staveb – to je Lednicko-valtický areál, zvaný též Zahrada Evropy, nejrozsáhlejší parkově upravená krajina na světě, zapsaná mezi památkami UNESCO.

Lázeňské městečko leží v krajině rybníků a lesů severozápadně od Pardubic. Jeho rozkvět nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy tu bohdanečský rodák Jan Veselý založil slatinné lázně, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí.

Městečko pří dolním toku Ohře leží v úrodné rovině mezi Litoměřicemi a Slaným. Slatinné lázně založené roku 1796 úspěšně léčí řadu nemocí, architektonickým skvostem lázeňského areálu je secesní Pavillon Dvorana, práce architekta Jana Letzela.

Starobylé městečko na břehu Labe proti soutoku s Jizerou je známé hlavně jako lázeňské středisko. Hosté slatinných lázní si užívají pěší procházky po Labské promenádě, cyklistiku, houbaření i rybaření, bonusem je snadná dostupnost: do Čelákovic a Brandýsa nad Labem je to odtud skutečně jen kousek.

Do osudů lázeňského města na Labi se zapsalo několik panovníků, ovšem hlavní roli hrál Jiří z Poděbrad. Toho připomíná hlavní náměstí Krále Jiřího i expozice Polabského muzea s Památníkem krále Jiřího v místním zámku. K lázním patří také moderní kolonáda, voda z léčivých pramenů a křupavé oplatky.

Bílina je starobylé město na úpatí skalnatého vrchu Bořeň. Leží v údolí stejnojmenné řeky, která protéká napříč městem. Ze severu je Bílina lemována masivem Krušných hor, na východní straně se města dotýká pás třetihorních vyvřelých kopců Českého středohoří. Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé – bezlesé místo nebo protékající bílou řeku. První písemná zmínka o Bílině je uvedena v privilegiu papeže jana XV. z 31. května 993 pro benediktinský klášter v Břevnově, ve kterém je kromě jiného určena povinnost provincii litoměřické, bílinské a děčínské odvádět klášteru desátky.

Co mají společného Křišťálový glob, Becherovka a Mezinárodní filmový festival? Všichni jsou doma v Karlových Varech a těší se na vaši návštěvu. Nenechte je čekat!

Městečko v Podkrkonoší proslavila slatinná rašelina, využívaná ve zdejších lázních. K pohodě lázeňských hostů přispívá také malebná okolní příroda. K výletům lákají zříceniny hradů Kumburk a Bradlec a vrchy, obklopující Bělohradskou kotlinu; v jejich čele stojí Zvičina s turistickou chatou.

Náměstí s radnicí, zámek s parkem a zbytky hradeb s několika bránami vám neprozradí nic. Jakmile však budete vědět, že z jedné strany se kolem historického jádra vine Zlatá stoka a z druhé se leskne hladina rybníka Svět, bude vám jasné, že jsme v dávném jihočeském centru rybníkářství, v Třeboni.

Město sevřené mezi horami se jmenuje Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako Vriwald, Frei vom Walde či Freiwaldau, česky Frývaldov. V jeho historii cinká zlato a stříbro, zaznívá křik čarodějnic týraných při inkvizičních procesech, ale je také známý léčivou sílou pramenů a vzduchu.

Městečko v podhůří Jeseníků znají klienti lázní, které využívají podhorské klima a sirný termální pramen, známý již od 16. století. Díky Pradědovu dětskému muzeu se tu rády zastavují i rodiny s dětmi, k výletům do okolí lákají dvě rozhledny a kostelíček Božího Těla v lesích nad Bludovem.

Dnešní Karviná není stará Karviná, protože ta zanikla při těžbě černého uhlí. Místo, kde stála původní osada, připomíná nakloněný barokní kostel sv. Petra z Alkantary, který po poddolování i s okolím poklesl o 36 m. Kromě toho můžete navštívit také empírový zámek s parkem či lázně Darkov.

Půvab a jedinečná atmosféra města Mariánské Lázně vám v kombinaci s léčivými prameny a bohatým kulturním programem dodají ztracenou energii. Přesvědčte se na vlastní kůži.

Zdejší prameny byly známé už ve středověku, kdy se kyselka donášela do Chebu a prodávala se jako stolní voda. Město i lázně vznikly teprve roku 1793 z nařízení císaře Františka I. a díky jednotné klasicistní architektuře mají lázeňští hosté dodnes pocit, jako by se vrátili do starých časů.

Město vás překvapí pěkným historickým centrem. Náměstí vévodí kostel, kolem stojí měšťanské renesanční a barokní domy s podloubími, mají tu zámek, synagogu i židovský hřbitov. Navrch ještě kousek od Hranic leží lázně Teplice nad Bečvou, jeskyně a známá Hranická propast. Kam se podívat dřív?

Obec na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v údolí potoka Staříč znají všichni, kteří jezdí přes Ramzovské sedlo do Jeseníku. Známé jsou klimatické lázně Dolní Lipová, fandy železnic přitahuje horská trať Slezský Semmering a malé železniční muzeum na nádraží v Horní Lipové.

Nádherný renesanční zámek s arkádovým nádvořím a věží, lázně s termálním koupalištěm a unikátní ruční papírna – to jsou hlavní důvody, proč byste měli navštívit Velké Losiny, obec pod svahy Jeseníků. A když už tu budete, vzpomeňte si i na nešťastné oběti proslulých čarodějnických procesů.

Moderní a přitom starobylé, ojediněle přebudované lázně obklopené horskou přírodou – to je Karlova Studánka. Leží v panenské přírodě na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy, a pyšní se nejčistším vzduchem ve střední Evropě.

O slovácké vesnici, ležící v rovinách kolem řeky Moravy jižně od Uherského Hradiště, se často mluví a píše díky zdejším sirnatým lázním. Ostrožskou Novou Ves ale znají i cyklisté a milovníci vodních radovánek, které lákají Novoveská jezera a přírodní koupaliště Albatros.

Hodonín je jedním z center Slovácka, oblasti proslavené folklorem, lidovými řemesly a živými tradicemi. Město, ležící v rovinách u řeky Moravy, je rodištěm T. G. Masaryka, filozofa, politika a prvního prezidenta Československé republiky, jehož osudy jsou spojeny také s řadou obcí v okolí.

Dějiny Klášterce nad Ohří výrazně ovlivnili Thunové, kteří panství získali po bitvě na Bílé Hoře a v jejich majetku městečko zůstalo až do poloviny 19. století. V zámku si prohlédněte muzeum porcelánu, projděte se zámeckým parkem, navštivte Thunskou hrobku a v létě nezapomeňte na místní aquapark!

Konstantinovy Lázně leží západně od Plzně v půvabné, čisté a místy ještě civilizací nedotčené krajině lesů, vrchů a hradních zřícenin. Lázeňské město je citlivě zasazené do rozsáhlého lesoparku, přirozeně navazujícího na okolní přírodu. Dobře se tu cítí hlavně lidé, kteří sem přicházejí hledat klid.