Kubismus kolem nás: poznejte kubistické ikony a světové rarity v Česku

Novou expozici kubistického nábytku a drobných designových doplňků interiéru otevřelo v Bauerově vile v Libodřicích u Kolína Uměleckoprůmyslové museum v Praze. V létě je otevřena od čtvrtka do neděle.

Pozdně kubistická budova byla postavena na přelomu 20. a 30. let 20. století pro generální ředitelství Škodových závodů v Plzni. Návrh vytvořil profesor Pavel Janák. Dnes se v budově nachází úřad Magistrátu hlavního města Prahy.

V anketě o největší osobnost české architektury 20. století zvítězil Josef Gočár, stavitel kubismu a funkcionalismu. Jeho díla zdobí řadu měst, ale nejvýrazněji ovlivnil Hradec Králové. Díky promyšlenému regulačnímu plánu se městu v první polovině 20. století začalo říkat Salon republiky.

Synagoga byla postavena za 1. světové války jako náhrada za starou synagogu. Od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.

Pražská kubistická architektura je světovým unikátem. Jejím projevem nejsou jen slavné domy a vily, ale i na pohled nenápadné drobnosti, jako tahle unikátní lucerna, která je jedinou svého druhu na světě.

Významnou stavbou kubistického období je lázeňská budova v Bohdanči. Pavilon byl otevřen v květnu 1913 a dodnes nese Gočárovo jméno.

Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. K jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům patří Dům U Černé Matky Boží. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu.

Ve Fárově domě, původně s barokní fasádou a mansardovou střechou, býval hostinec „U zlatého soudku“. V letech 1913–1914 byl, podle návrhu významného pražského architekta Pavla Janáka, přestavěn v kubistickém slohu.

Ve Štěpánově naleznete zcela ojedinělý kubistický kostel sv. Petra a Pavla. Původní nejstarší kostel vznikl asi už ve 2. pol. 13. století. Z něj se zřejmě zachoval dnešní presbytář s gotickou křížovou klenbou.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Třípodlažní Kovařovicova vila byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Autorem projektu je architekt Josef Chochol, který využil půdorysně zvláštní, nepravidelnou parcelu a dům zasadil do kubisticky projektované zahrady. Majitelem byl stavitel Bedřich Kovařovic.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Je jediná na světě, navíc stojí na zvláštním místě. Přímo vedle gotické brány, nedaleko kostela Panny Marie Sněžné.

V pražské architektuře má unikátní zastoupení kubismus, umělecký sloh, který se především uplatnil v sochařství a malířství. Skvostem mezi pražskými kubistickými domy je Dům U Černé Matky Boží na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu, dílo architekta Josefa Gočára z let 1911–1912.

Počátkem 20. století přestala Praze stačit kapacita městských hřbitovů nacházejících se na území Žižkova a Vinohrad. Zvažovalo se založení nového velkého obecního hřbitova v Hostivaři a souběžně s ním se projektovalo mnohem menší městské pohřebiště v Ďáblicích.

Dnes Nová radnice od architekta Jaroslava Syřiště z let 1913 – 1914.

Kubistický činžovní dům z let 1912–913 byl postaven pravděpodobně podle návrhu Emila Králíčka. Majitelem domu byl malíř, diplomat a spisovatel Adolf Hoffmeister, který zde také žil.

Dům v Neklanově ulici pod Vyšehradem představuje vrcholné dílo české kubistické architektury zachované ve hmotě, dispozici i detailu. Výrazná je krystalicky prolamovaná fasáda. Dům se zachoval včetně detailů, jako jsou dekorace vstupních dveří.

Pražský Libeňský most v sedmé městské části spojuje Holešovice s Libní. Byl postaven v letech 1924 až 1928. V té době šlo o nejdelší silniční most v Praze. Po proudu řeky je v Praze patnáctým mostem, vede po něm i tramvajová trať.