Kateřinská jeskyně vydává svědectví o pravěkých kresbách, penězokazcích a dávných božstvech

Pravěké kresby jsou staré 5200-6500 let

Útroby Kateřinské jeskyně v Moravském krasu ukrývají mnohá tajemství. Na zdejších stěnách se nacházejí nejstarší skalní kresby nalezené v Česku. Uhlíky je vytvořili lidé před 5200 až 6500 lety. Jedná se o abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku. A co vlastně zobrazují? To je podle archeologů jedna z nejtěžších otázek. Stěny jeskyně jsou posety dvojitými či trojitými čarami umístěnými vodorovně pod sebou. Ale ani z těch, které na první pohled kdysi něco zobrazovaly, není jasné, co to bylo. Tři epigrafiky vědci zkoumají pod pracovními názvy "Anděl, Tvář a Mozek".

Celkem je na stěnách Kateřinské jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný. Jedna z nově nalezených kreseb – nesmírně zajímavá svým uspořádáním nakreslených čar – se nachází mezi dvěma již dříve datovanými pravěkým kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější partii Ledové chodby.
 

Tajuplné procesí prastarých bohů

Mimo tajuplné pravěké výjevy z mezolitu bylo nalezeno několik kamenných pravěkých nástrojů, mimo jiné i šipka ze světlého skandinávského rohovce. Před vynálezem zpracování kovů byly některé druhy rohovců, obzvláště pazourky, surovinou pro výrobu zbraní a nástrojů. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat.

Lidé do jeskyně vstupovali nejpravděpodobněji z rituálních důvodů. Žili v portálu jeskyně, uvnitř ale ne. Lidé v pravěku věřili, že v podzemí žijí božstva a je možné, že vstupem do nitra jeskyně s nimi chtěli navázat komunikaci. Anebo byl vstup do jeskyně spojen s nějakým dávným rituálem, jehož součástí bylo v podzemí nakreslit uhlíkem značku či obrázek. Při prohlídce Kateřinské jeskyně se můžete nejlépe vcítit do kůže pravěkého člověka, který byl do černých hlubin svým kmenem vyslán.
 

Tajná penězokazecká dílna

Během minulého roku také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další nečekané objevy. Kromě pravěkých a středových střepů byly nalezeny velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích.

V Ledové a Bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně archeologové našli velké množství polotovarů mincí, takzvané "střížky", které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla zřejmě ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti.

Kateřinská jeskyně zve na prohlídky

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

Jeskyně je od dubna otevřena denně mimo pondělí (výjimku tvoří sváteční Velikonoční pondělí 1. 4. 2024) od 9:00 do 16:00 se vstupy každou celou hodinu. Vstupné stojí 140 Kč, snížené 110 Kč. Pro auta i autobusy se nachází parkoviště poblíž pokladny Kateřinské jeskyně – platí se při vjezdu na Skalní mlýn – za ním pokračujte cca 300 m doprava. Mezi Skalním mlýnem a parkovištěm objevíte Dům přírody Moravského krasu, kde vám doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit.