Co uvidíme v roce 2025 na hvězdné obloze?

Leden: oblíbené Kvadrantidy a pozorování planet a hvězd

Oblíbenými pozorovacími objekty jsou roje tzv. Kvadrantid. Jedná se o prach Halleyovy komety s frekvencí až 120 meteorů za hodinu. Roj je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna, letošní maximum roje připadá na noc ze 3. na 4. ledna 2025, přičemž maximum nastane už 3. ledna v 16 hodin. Nejlepší bude meteory roje vyhlížet až v druhé polovině noci (tedy 4. ledna mezi půlnocí a 6. hodinou ranní), kdy zároveň nebude rušit Měsíc. Ten bude zapadat už později zvečera ve fázi úzkého srpku (a zároveň v krásné konjunkci s planetou Venuší. Kvadrantidy zdánlivě vylétají z místa (radiantu), které se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (dnes tato oblast náleží do souhvězdí Pastýře). Na území České republiky bude pravděpodobně opět možné sledovat na obloze polární zář.

V sobotu 4. ledna 2025 se na večerní obloze schýlí k opravdu pozoruhodné a poměrně vzácné nebeské podívané – Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná je to přitom především pro majitele dalekohledů, neboť při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmický soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme. Planeta Mars se v polovině ledna 2025 ocitne po více než dvou letech v opozici se Sluncem – bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, pozorovatelná celou noc a také nejjasnější. Datum a čas opozice připadá na čtvrtek 16. ledna 2025 ve 3:32. Už čtyři dny dříve, 12. ledna ve 13:32, se „rudá“ planeta ocitne nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 95,7 milionu kilometru. V úterý 14. ledna dojde k opravdové raritě: Na časné ranní obloze v 5:28 se vysoko nad západním obzorem schýlí k opravdové pozorovatelské „lahůdce“ – Měsíc se ve fázi jen zhruba 5 hodin po úplňku těsně přiblíží k jasnému Marsu. Už při pohledu pouhýma očima bude možné po celou noc sledovat, jak se úplněk pozvolna k rudé planetě přibližuje.

Únor: zimní obloha a blízká setkání planet

Zimní obloze dominuje majestátný lovec Orion bojující s Býkem. Oriona doprovází Velký pes s nejjasnější hvězdou celé oblohy, hvězdou Sirius, třpytícím se příveškem na jeho obojku. Kousek výš je také Malý pes a pod Orionem najdeme malé, ale krásné souhvězdí Zajíce. Nad Orionem je Vozka, vlevo od Oriona Blíženci, ještě výš nad Vozkou a Býkem je Perseus, zachránce princezny Andromedy. Na večerní obloze najdeme snadno také planety Jupiter a Uran vysoko nad jihem, na jihozápadě pak Saturn a pomocí dalekohledu také Neptun. Ráno nad jihovýchodním obzorem můžeme zahlédnout Merkur a Venuši.

Už v sobotu 1. února se můžete za jasného počasí těšit na konstelace Venuše, Měsíce a Saturnu. Nad jihozápadním obzorem uvidíte téměř v přímce "nedaleko od sebe" Venuši, srpek mladého Měsíce (ve fázi 3 dny po novu) a Saturn. Na pozdní večerní obloze dojde v neděli 9. ledna 2025 ve 20:11 vysoko nad západním obzorem opět ke sblížení Měsíce a Marsu. V době maximálního úhlového přiblížení bude obě tělesa dělit jen 9' (tedy méně než třetina úhlové velikosti úplňku). Krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop. Přes něj budou lépe patrné měsíční krátery a také náznak polární čepičky na „rudé“ planetě, lepší vybavení ukáže na Marsu i základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla).
 

Březen: pozorujte Měsíc, světlo zvířetníku a sluneční zatmění

V časných ranních hodinách 14. března se pozorovatelům noční oblohy mimo Evropu naskytne zvláštní úkaz – Měsíc totiž zčervená. Efekt „krvavého měsíce“ se objevuje pouze tehdy, když je Měsíc v úplňku a Slunce, Země a Měsíc jsou přesně v jedné linii, takže stín naší planety zakrývá měsíční disk na obloze. Měsíc se zbarví do odstínů od dýňově oranžové po měděně červenou. Z našeho území uvidíme jen částečné zatmění, kdy se Měsíc nízko nad západním obzorem bude zdát z levého okraje nezvykle tmavší díky sílícímu jevu polostínového zatmění. Částečné zatmění začíná v 6:09 a jeho počátek tak bude pozorovatelný zejména ze západních Čech, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění.

Kolem jarní rovnodennosti (letos 20. března 2025 v 10:01) nastává zvláštní astronomický jev. Při dobrých světelných podmínkách (obloha bez světelného znečištění) lze pozorovat tzv. zvířetníkové světlo. Jedná se o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Částice, s rozměry 0,001 – 0,1 milimetru, pocházejí hlavně z ohonů komet nebo z drcených meteoritů. Zjednodušeně řečeno, jde o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku. Jev získal název kvůli tomu, že jsou tyto částice rozprostřeny zejména v rovině Sluneční soustavy a ekliptiky – světelný kužel se tak promítá na oblohu do zvířetníkových souhvězdí. Když zapadne Slunce, skončí soumrak a obloha ztmavne. Tehdy lze nad západním obzorem proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Kužel se navíc na konci března a počátkem dubna na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici. V období kolem jarní rovnodennosti lze u nás zvířetníkové světlo pozorovat po soumraku nad západním obzorem. Doporučujeme pozorování světla zvířetníku v některé z oblasti tmavé oblohy, kterou najdete např. v Beskydech, Jizerských horách a na Manětínsku.

V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce, kdy se žhnoucí kotouč bude jevit jako srpek. Úkaz bude dobře viditelný v celé Evropě, severovýchodní Americe, severní Asii a severozápadní Africe. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne ve výšce více jak 40° nad obzorem. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat až 22 % slunečního disku (severozápad Čech). K bezpečnému pozorování nezapomeňte používat sluneční brýle nebo dírkový projektor – nikdy se nedívejte přímo na Slunce.
 

Duben: kuřátka v zajetí popelavého Měsíce a zářivé Lyridy

Měsíc v úterý 1. dubna 2025 ve fázi úzkého srpku 3 dny po novu a s popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené v zemské atmosféře na neosvětlenou část Měsíce) se nejprve přiblíží k jasné hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka (lidově také „Kuřátka“ nebo „Sedm sester“) a po 22. hodině postupně začne zakrývat některé hvězdné členky této asi 100 milionů let staré otevřené hvězdokupy...

V druhé polovině dubna rozzáří hvězdou oblohu meteorický roj Lyridy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence. Nejaktivnější budou 16. – 25. dubna; maximum se pak očekává 22. dubna 2025 v 15:30 hodin. V roce 2025 má poměrně dobré pozorovací podmínky, protože při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil. I když roj vrcholí v odpoledních hodinách 22. dubna, jeho maximum není nijak ostré a dá se tedy sledovat jak v předcházející, tak následující noci, tedy 21., 22. a 23. dubna 2025. Nejvhodnější je Lyridy vyhlížet v časných ranních hodinách od 2. hodiny do rozbřesku.
 

Květen: roj eta Akvaridy z Halleyovy komety

Během května nastanou dobré podmínky k pozorování ledo-prachových částic, které za sebou zanechá při svém průletu kolem Slunce nejslavnější vlasatice ze všech – Halleyova kometa (1P/Halley). Meteorický roj eta Akvarid je aktivní od 19. dubna do 28. května. Maximum v roce 2025 připadá na noc z 5. na 6. května. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře (latinsky Aquarius) z blízkosti hvězdy označené řeckým písmenem éta – odtud pochází jejich název. K pozorování budete mít letos dobré podmínky: Měsíc bude ve fázi jen 6 dní před úplňkem, zapadat tedy bude ještě okolo 3. hodiny (v krásné konjunkci s hvězdou Regulus). Meteory má smysl sledovat právě až od 3. hodiny ranní do rozbřesku. Najděte si místo nerušené světelným znečištěním s dobrým výhledem především na východní obzor.
 

Červen: tajemná svítící oblaka

V polovině června 2025 bude opět možné spatřit mrazivou krásu Nočních svítících oblaků, které úzce souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Ta bude během roku 2025 ve svém maximu, což může mít za následek to, že vrstvy zemské atmosféry budou mít méně stabilní podmínky. Noční svítící oblaka se tedy mohou vyskytnout v menší míře než v předchozích letech. Zvláštní mračna jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem a vypadají jako zářící pavučinky. Tvoří se ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemským povrchem, a to zejména okolo polárního kruhu. Možnost spatřit svítící oblaka z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu (sobota 21. června 2025), kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Jev je nejvíce pozorovatelný mezi 22. hodinou a půlnocí nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou, a to vždy nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Dne 21. 6. 2025 ve 4:41 vystoupá Slunce k obratníku Raka a u nás na severní polokouli začne astronomické léto.
 

Červenec: sezóna družic a konjunkce Měsíce, Aldebranu a Venuše

Letní krátké a "světlé" noci jsou ideální k pozorování družic. Poznat umělou družici na nebi není vůbec obtížné. Vypadá jako světlý bod, který pozvolna a nehlučně letí mezi hvězdami. Družice nemají žádná navigační světla, udržují směr letu a nezůstávají za nimi žádné stopy. Při vstupu do zemského stínu z oblohy zvolna zmizí, někdy se také otáčí a pak mění jasnost či rovnou poblikávají. I ten nejrychlejší satelit procestuje celou oblohu nejdříve za několik minut. Viditelnost umělých družic přitom ovlivňuje řada faktorů: charakter oběžné dráhy, jejich velikost, vzdálenost od pozorovatele, natočení v prostoru a také roční období. V červnu a červenci u nás neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže po celou noc osvětluje družice i na těch nejnižších oběžných drahách. A jelikož se většina objektů pohybuje právě na nízké oběžné dráze do šesti set kilometrů nad zemí, zahlédnete na letní obloze i několik desítek satelitů za hodinu. Nejvíc družic lze spatřit večer během stmívání a ráno při rozednívání. Existuje dokonce předpověď přeletů družic – najdete ji například na webu heavens-above.

Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (před 4. hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 2. hodině ráno. V neděli 20. července 2025 bude Měsíc vycházet po půlnoci nad severovýchodem úhlově relativně blízko hvězdokupy Plejády, přičemž asi 7° jihovýchodně od něj najdeme v malém dalekohledu také planetu Uran. Později se objeví velmi jasná planeta Venuše u hvězdokupy Hyády s výraznou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude k Plejádám mírně přibližovat. O den později, v pondělí 21. července 2025, se pak nad východo-severovýchodem objeví toto uskupení ještě těsnější. Měsíc bude mezi Plejádami a Venuší, se kterou spolu s hvězdou Aldebaran utvoří téměř rovnoramenný trojúhelník. S oběma hvězdokupami to bude ještě pěknější pohled než o den dříve, neboť Měsíc bude oproti nedělní situaci slabší, jeho srpek užší, a na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části.
 

Srpen: slzy svatého Vavřince, setkání nejjasnějších planet a motýl v Blížencích

Nejoblíbenější meteorický roj Perseidy neboli slzy svatého Vavřince prolétnou hvězdnou oblohou i letos. Meteorický roj Perseid (za nímž stojí kometa 109P Swift-Tuttle) je aktivní přibližně od 17. července do 24. srpna 2025. Naši předkové nazvali srpnové létavice „slzami svatého Vavřince“ podle světce, který zemřel mučednickou smrtí 10. srpna roku 258. Nejvíce meteorů bývá vidět před maximem o víkendové noci z 12. na 13. srpna, kdy se roj vyplatí sledovat celou noc. Letos se však maximum roje nebude těšit dobrým podmínkám. Měsíc bude 3 dny po úplňku a náš soused tedy bude pozorování svým svitem výrazně rušit po většinu noci v souhvězdí Ryb. Perseidy ovšem nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna. Vyplatí se tedy pozorovat zejména v týdnech před maximem, tedy přibližně od 1. srpna 2025, a to vždy v časných ranních hodinách (nejvíce meteorů je vždy vidět ráno mezi půlnocí a 5. hodinou ranní).

K velmi vzácné nebeské podívané se schýlí v časných ranních hodinách v úterý 12. srpna 2025. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se na ranní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen 51,6' (méně než dva měsíční úplňky vedle sebe). Jasná dvojice vyjde nad severovýchodním obzorem okolo 2:30, slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou ležet vysoko nad východním obzorem (v té době nízko nad východo-severovýchodním obzorem dohledáme i planetu Merkur).

Na ranní obloze 20. srpna 2025 se budou dít neuvěřitelné věci! Planety Venuše a Jupiter, k tomu Měsíc (s popelavým svitem) a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců – se uskupí do úhlové blízkosti do tvaru motýla, přičemž toto nebeské uskupení bude pozorovatelné už od 3. hodiny ranní nízko nad severovýchodním obzorem. Tato mimořádně bohatá nebeská konstelace bude snadno pozorovatelná i z měst a jednoznačně bude patřit mezi ty nejsnáze fotografovatelné v průběhu celého roku 2025. Nebude problém ji zachytit i na fotoaparáty pokročilejších chytrých telefonů!
 

Září: rovnodennost, zvířetníkové světlo a úplné zatmění Měsíce

Hlavní nebeská show nastane 7. září, kdy na území České a Slovenské republiky spatříme (po 6 letech a 8 měsících) úplné zatmění Měsíce! Poměrně dlouhé úplné zatmění uvidíme v neděli ve večerních hodinách hned po západu Slunce. Podmínky k jeho pozorování se budou velmi lišit podle polohy pozorovatele (19:05 Košice, 19:20 Opava, 19:21 Bratislava, 19:25 Brno, 19:29 Pardubice, 19:34 Praha, 19:43 Cheb). Maximální fáze zatmění nastane ve 20:11 hodin. Další nebeské divadlo se bude konat na ranní obloze 19. září, kterou prozáří nádherná nebeská trojice. Podívejte se na východ asi 45 minut před východem Slunce a uvidíte štíhlý srpek Měsíce, zářivou Venuši a jasnou hvězdu Regulus, které tvoří nápadný trojúhelník. Venuše, nejjasnější objekt po Měsíci, bude zářit jako diamant a Regulus bude poblíž zářit v královském modrobílém odstínu.

Okolo podzimní rovnodennosti, jež nastává 22. 9. 2025 v 20:19, se noci rychle prodlužují, takže po setmění zůstávají nad obzorem letní souhvězdí. Z astronomického úhlu pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Panny, severně od jasné hvězdy Spika (místu se říká podzimní bod). Ke skutečné rovnodennosti se nejvíce přiblíží 25. září 2025, kdy bude den v Brně dlouhý 11 hodin 59 minut a 27 sekund. Na konci září se Měsíc opět dostává do vhodné fáze na pozorování zvířetníkového světla – tentokráte z rána před rozbřeskem nad východním obzorem. Za pozorováním zvířetníkového světla je nutné se vydat daleko od velkých měst či míst, kde na východ nesvítí žádné velké město.
 

Říjen: vyhlížeje Orionidy

Měsíc říjen pravidelně přináší na hvězdnou oblohu meteorický roj Orionidy, vůbec nejhojnější roj spojený s Halleyovou kometou. Jejich maximum, letos ideálně "nastavené" na Měsíc v novu nastane 21. října. Nejlepší je pozorovat "padající hvězdy" cca mezi 1. a 5. hodinou ranní několik nocí před maximem a po něm. V průběhu maxima roje se dočkáte na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu 2025. Své jméno získal roj proto, že jejich radiant – bod z nějž meteory zdánlivě vylétají, leží v souhvězdí Oriona.
 

Listopad: Superúplněk a zářivé Tauridy

Na konci října a zejména na začátku listopadu by se mohly o několik velmi jasných meteorů postarat dvě větve, severní a jižní, meteorického roje Taurid. Zatímco mateřským tělesem jižní větve je kometa 2P/Encke, u severní je to nejspíše drolící se asteroid 2004 TG10, který je pravděpodobně velkým fragmentem Enckeovy komety. Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. října až 17. listopadu, s maximem kolem 2 až 4. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo 5. listopadu 2025. Měsíc bude v té době právě v úplňku, ale je šance, že nebe pročísne nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu! Proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy a díky jejich maximu na přelomu října a listopadu se v zámoří také občas přezdívají "helloweenské ohnivé koule".

Listopadový úplněk bude úhlově největší v celém roce. Superúplněk se na nebi objeví 5. listopadu ve 23:30 hodin. V té době bude na naší obloze vysoko nad jižním obzorem a dělit jej od Země bude 356 832 km. Za superúplněk nebo megaúplněk se označuje tzv. "přízemní úplněk" jev, kdy naše přirozená družice na své oběžné dráze kolem Země dosáhne úplňku ve chvíli, kdy je téměř nejblíže Zemi. To, co ale pozorovatele vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“.
 

Prosinec: Geminidy a silvestrovský šestiúhelník

Okolo poloviny prosince pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Meteory tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini). U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je mateřským tělesem asteroid (3200) Phaeton, jenž byl objeven v roce 1983. Má velmi protáhlou dráhu, která jej přivádí do blízkosti Slunce i Země – proto dostal asteroid jméno podle syna boha Slunce, který měl podle starověké báje právě na Zemi dopravní nehodu s „vypůjčeným“ otcovým slunečním vozem. V roce 2025 jsou podmínky pro pozorování příznivé: Měsíc bude částečně svým ne zcela výrazným svitem rušit ráno v souhvězdí Panny ve fázi 6 dní před novem. Vycházet přitom bude až okolo 2. hodiny ranní, většinu noci (včetně období mezi půlnocí a 2. ranní, kdy meteory padají nejčetněji) bude tedy bezměsíčná tma a mimo města bude možné spatřit i ty nejslabší meteory. Maximum je předpovězeno na noc ze 14. na 15. prosince ve 2:00. Frekvence Geminid by v maximu měla dosáhnout okolo 150 meteorů za hodinu.

Vánoční svátky můžete věnovat za jasného počasí pozorování nádherné nebeské „vánoční výzdobě“. Vidět by měl být tzv. Zimní šestiúhelník. Na nebi totiž zazáří nejjasnější hvězdy noční oblohy poblíž souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží načervenalá hvězda Betelgeuze, velký rudý obr na sklonku svého života. Betelgeuzi pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sirius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utváří na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe bude útvar viditelný 30. prosince 2025 okolo půlnoci lépe z měst. Mimo města jej „protne“ Mléčná dráha.