Úvod > Aktuality > Prožijte duchovní Velikonoce v Praze
Nejvetšími z krestanských svátku jsou Velikonoce, které oslavují vzkríšení Ježíše Krista
"> Nejvetšími z krestanských svátku jsou Velikonoce, které oslavují vzkríšení Ježíše Krista "> "> "> Chrám sv. Víta se muže pyšnit nejruznejšími unikáty a kuriozitami "> Velikonocní oslavy zahájí na Kvetnou nedeli 13. dubna v 8:30 hodin mše svatá v chórové kapli katedrály sv. Víta "> Kruhová ružice je vytvorena 261 kamennými prvky a 27 000 kusu barevného skla "> Jedinecná sítová klenba nad knežištem je dílem Petra Parlére "> Mozaiky s námetem vzkríšení, posledního soudu a tlamy pekelné
Kultura

Prožijte duchovní Velikonoce v Praze

  • Vydáno14. dubna 2022
Nejvýznamnějším křesťanským svátkem jsou Velikonoce, které oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Středem těchto oslav, v duchu křesťanských tradic, bude v Praze katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Hlavním celebrantem všech mší svatých je zde pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Několik liturgických slavností bude probíhat také v kostele Všech svatých či bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Monumentální pražský chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha nemá v Čechách mnoho konkurentů. Tato pokladnice umění v sobě propojuje historii architektury od 14. do 20. století a může se pyšnit nejrůznějšími unikáty. Hlavní program velikonočních oslav se koná právě zde, proto bude během Velikonoc pro turistické prohlídky platit omezený provoz. V pátek 15. 4. 2022 bude možný poslední vstup do katedrály turistům v 15:40, 16. 4. v 16:40, 17. 4. v 16:10 a na Velikonoční pondělí je již vstup bez omezení.
 

Zelený čtvrtek a Velký pátek

Duchovní Velikonoce v PrazeNa Zelený čtvrtek 14. dubna bude pražský arcibiskup Dominik Duka od 9:30 hodin hlavním celebrantem eucharistické slavnosti Missa chrismatis v katedrále sv. Víta, při níž obnoví kněží své závazky vyplývající ze svátosti svěcení. Večerní mše na památku Večeře Páně se koná od 18 hodin.

Na Velký pátek 19. dubna bude v katedrálním presbytáři od 8 hodin probíhat Denní modlitba církve. Účastníci se poté přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane od 9 do 17 hodin otevřen pro celodenní rozjímaní o utrpení Páně. V kostele Všech svatých povede katedrální farář v 15 hodin křížovou cestu. Během obřadů, při kterých budete od 18 hodin v katedrále sv. Víta uvedeni do tajemství utrpení a smrti Pána Ježíše Krista, zazní Saety, tradiční andaluské velkopáteční zpěvy, a úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem roku 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard.


Bílá sobota

Chrám sv. Víta se může pyšnit nejrůznějšími unikáty a kuriozitamiNa Bílou sobotu 16. dubna si od 8 hodin můžete přijít poslechnout zpívané ranní chvály Bílé soboty. Účastníci ranních chval se poté přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane od 9 do 16 hodin otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímaní u "božího hrobu".

Ve Svatovítské katedrále bude od 20:30 hodin probíhat liturgie Velké noci – Velikonoční vigilie, v níž křesťané od pradávna slaví Ježíšovo vítězství nad smrtí. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení v některých světových jazycích a bude udělena svátost křtu a biřmování.
 

Neděle Zmrtvých vstání Páně a Pondělí velikonoční

Mozaiky v katedrále sv. VítaNedělní oslavy Zmrtvýchvstání Páně 17. dubna začnou v 8:30 mší svatou, při dopolední pontifikální mši od 10 hodin pokropí pan arcibiskup věřící křestní vodou. Další mše se uskuteční v 15:30 hodin v kostele Všech svatých, zpívané nešpory v latině budou v katedrále sv. Víta podbíhat od 17 hodin.

Poslední z Velikonočních mší se uskuteční na Pondělí velikonoční (18. dubna) v 7 hodin ráno v katedrále sv. Víta.

Další velké Velikonoční oslavy budou probíhat v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde lze slyšet nádherné gregoriánské chorály nebo v chrámu Matky Boží před Týnem. Dále bude zajímavá Ekumenická křížová cesta Na Petříně na Zelený čtvrtek 14. 4. ve 21:00. Na Bílou sobotu 16. 4. se bude před Týnských chrámem konat požehnání ohni ve 20:30 hod., svěcení křestní vody a obnova křestních slibů.
 

Objevte ukrytá tajemství katedrály sv. Víta

katedrála sv. VítaŽe je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha největším a nejvýznamnějším pražským chrámem, ví snad každý návštěvník hlavního města. Mistrovské dílo snoubící v sobě umění středověkých stavitelů i moderní stavební prvky vyvolává dodnes obdiv i úžas. Ty nejpozoruhodnější detaily a zajímavosti však musíte hledat uvnitř katedrály.

Například náhrobek sv. Jana Nepomuckého naproti stejnojmenné kapli je největší prací z drahého kovu v Čechách. Dalším unikátem je kruhové okno nad západním vstupem do katedrály – svým průměrem 10,5 metru patří k největším rozetám u nás. Kruhová růžice je vytvořena 261 kamennými prvky a 27 000 kusů barevného skla. Královská oratoř vestavěna do horní části chrámové předsíně byla postavena pro Vladislava Jagellonského. Zajímavostí jsou zde věrně provedené proplétající se sukovité větve, které jsou typickým motivem 15. století především ve Francii. Jedinečná síťová klenba nad kněžištěm je dílem Petra Parléře. Tento typ klenby byl v  katedrále sv. Víta použit vůbec poprvé na evropském kontinentě.

katedrála sv. VítaCentrem chrámu a zároveň nejstarším místem katedrály je nádherně vyzdobená Kaple sv. Václava s hrobem sv. Václava, patrona České země. Z kaple vedou schody do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Skvosty z ryzího zlata, bohatě zdobené drahými kameny a perlami – Svatováclavská koruna ze 14. století, Královské žezlo a Říšské jablko z 16. století. Hrobka českých králů je z technických důvodů trvale uzavřena.

V prvním poschodí zvonové věže katedrály visí zvon Zikmundnejvětší a nejtěžší zvon v celé ČR. Není bez zajímavosti, že se na zvon o váze 14 000 kg dodnes ručně zvoní. V 18. století byl chrám při pruském obléhání Prahy poničen dělostřeleckým bombardováním. Prusové tehdy nechali střílet na katedrálu dle odhadu okolo 22 000 koulemi! Na pilíři kaple sv. Ostatků ve výšce asi tří metrů je jedna z nich zavěšena. V místech pod koulí, na mramorovém soklu kaple, je dodnes ponecháno rozbité místo, jako ukázka toho jak byla celá katedrála zničena.
 

O Velikonocích můžete spatřit kříž z Lidic

Lidický křížKříž, který visel v pracovně nacisty umučeného lidického faráře P. Josefa Štemberky a později i v lidické škole, bude v průběhu velikonočních svátků vystavenkatedrále sv. Víta. Dá se říci, že skutečně zázrakem přežil vyhlazení Lidic. Do sbírek Památníku Lidic se dostal hned po druhé světové válce a od té doby je tam uchováván. Letos bude kříž vzácně po dobu velikonočních svátků přítomen v Praze. Katedrále sv. Víta byl kříž zapůjčen v rámci 80. výročí vyhlazení Lidic, které si budeme připomínat v červnu letošního roku. Jako jeden z posledních lidických mužů byl zastřelen i P. Josef Štemberka, jemuž měla být jako duchovnímu nabídnuta milost, což ovšem odmítl. Pražské arcibiskupství již začalo shromažďovat materiály potřebné k zahájení oficiálního procesu blahořečení.
Výhledy z věže chrámu sv. Víta

Výhledy z věže chrámu sv. Víta

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Starý královský palác na Pražském hradě

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.