Evropa v srdci Česka: Objevte všech osm českých památek s prestižním označením Evropské dědictví

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Muzeum nové generace nabízí unikátní spojení nejmodernější audio a videotechniky s klíčovými momenty historie bývalého cisterciáckého kláštera a zámku Žďár nad Sázavou. S virtuálními průvodci prožijete příběhy osobností, které významně ovlivnili tento unikátní areál.

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál.

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Nad Slavkovem kdysi vyšlo slavné „slunce Austerlitz“, jak Napoleon sám pojmenoval mlhavé prosincové jitro před bitvou tří císařů roku 1805. Připomeňte si jeden z nejzásadnějších vojenských střetů evropských dějin tam, kde se odehrál: na bojišti u Slavkova i na dalších místech v Česku, která dodnes připomínají napoleonské války.

Víno chutná jinak, když ho pijete ve sklípku při cimbálu, jinak při západu slunce mezi vinohrady – a úplně jinak, když vám ho nalije vinař přímo ze sudu. Česká a moravská vína nejsou jen nápoj, ale i krajina, lidé a příběhy, které stojí za to objevit. Vydejte se s Kudy z nudy na vinobraní, vinařské slavnosti a obcházení vinných sklepů, a také do vinoték a přímo do vinic.

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel v Olomouci návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík (asi 1083 – 25. června 1150, Olomouc) patřil k nejvýznamnějším osobnostem první poloviny 12. století. Církevní hodnostář, diplomat a církevní reformátor nebyl spojený pouze s Moravou, ale celým přemyslovským státem, a významně také promlouval do dění celé Evropy. Zasloužil se o dokončení katedrály sv. Václava v Olomouci a na Svatováclavském návrší nechal postavit biskupský palác, dnes jedinou dochovanou románskou památku v Olomouci.

Snad žádná pohádková postava neudělala takovou kariéru jako čert. Rohatí pekelníci se pletou do spousty přísloví a přirovnání, natáčí se o nich pohádky a své stopy hojně zanechávají i ve všech koutech Čech, Moravy a Slezska. Pojďte s Kudy z nudy zjistit, kde nechali čerti nejvýraznější stopy a koho odnesli do pekla? Anebo neodnesli a všechno je jen dílo lidské fantazie?

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

V roce 1928 se na brněnském výstavišti konala velmi úspěšná Výstava soudobé kultury. Její součástí byl i unikátní projekt Nový dům stavitelů Čeňka Rullera a Františka Uherky, kteří vyzvali několik předních architektů, aby předvedli ukázky moderního bydlení pro střední třídu.

Knížecí pivovar Plasy se nachází v části prostorů bývalého pivovaru v areálu kláštera v Plasích. Navázal tak na několika set let starou pivovarnickou a sladovnickou tradici na severním Plzeňsku.

Komplex několika desítek funkcionalistických vil byl jednou z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení předválečné doby. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Zámecký park vznikl při klasicistní přestavbě zámku za spolupráce architekta Petra Nobileho s vídeňským dvorním zahradníkem Riedlem. Kompozičně byl park založen na osách tvořených třemi velkoryse pojatými průhledy od zámku podél potoka vytékajícího z Panského rybníka a potoka kynžvartského.

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Lázně Kynžvart proslavilo blahodárné klima, minerální prameny a zámek, který nechal kancléř Metternich přestavět v luxusní rezidenci. Právě v Kynžvartu a v Plasích nakonec trávil poslední roky svého života a podobně jako dnešní odcházející politici s nelibostí komentoval počínání svých nástupců.

V nově opraveném hospodářském zázemí cisterciáckého kláštera v Plasích vytvořilo Národní technické muzeum Centrum stavitelského dědictví – unikátní středisko dokumentace, prezentace a celoživotního vzdělávání v oblastech souvisejících se stavební historií a tradičním stavitelstvím.

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter. Pojďte se za cisterciáky podívat s Kudy z nudy!

Katedrála sv. Václava je dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška je 102 m. Věž katedrály je zároveň nejvyšší novogotickou věží v České republice.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Cisterciácký klášter byl na řece Střele založen v roce 1144. Barokně přestavěn podle J. Santiniho a K. I. Dienzenhofera. Na řece mniši vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, který naháněl vodu na mlýn a poháněl pilu. Výjimečné je řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země.

Kníže Metternich, plným jménem Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, druhý kníže von Metternich-Winneburg (15. května 1773, Koblenz, Německo – 11. června 1859, Vídeň, Rakousko) byl jednou z nejvýraznějších osobností evropské politiky 19. století. Podle dochovaných svědectví charismatický a pohledný muž oplýval přirozenou autoritou. Byl rovněž vynikající řečník, který se dokázal rychle vcítit do druhých a uměl s nimi navázat dialog.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Velkomoravská říše byla evropská velmoc, která na přelomu 9. a 10. století oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Existovala necelých sto let, ale českým zemím zanechala významný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území a bohoslužby, při nichž bůh promlouval k věřícím v jejich vlastním jazyce. Zasloužili se o to svatí Konstantin (827 – 14. února 869) a Metoděj (813 – 6. dubna 885), bratři ze Soluně a slovanští věrozvěstové.