České cisterciácké kláštery získaly značku Evropské dědictví

Cisterciácké krajiny spojující Evropu

Od svého založení v roce 1098 ve francouzském Citeaux byl cisterciácký řád symbolem efektivní organizace, která se rozšířila po celé Evropě. Opatství zakládali na principu ekonomické soběstačnosti. Sdílení znalostí a zkušeností jako součást řádového modelu bylo založené na přeshraniční kultuře, společné identitě a vycházelo z jednotné organizační struktury, hospodářství a využívání krajiny. 

Generace cisterciáků po staletí utvářely podobu krajiny. Rozhodovaly o tom, kde budou stát vsi a dvory, kudy povedou cesty, kolik lesa zůstane zachováno a co se bude kácet. Díky specifickému způsobu obhospodařování se v krajině zachovala řada stop, které ji dodnes činí pozoruhodnou.

Čtyři cisteriánské krajiny najdete v Česku – Plasy, Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou a Velehrad, dalších 13 v Polsku, Německu, Rakousku, Francii a Slovinsku. Nyní společně tvoří Cisterciácké klášterní krajiny (Cisterscapes), které 14. dubna 2024 získaly ocenění Evropské dědictví. 

Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka Cesta cisterciáků o délce 6 400 km, která ve 3 hlavních liniích propojuje všechny klášterní místa sítě napříč Evropou.
 

Obytné kolonie

Pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům moderních domů získala ocenění v rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund. Kromě Prahy a Brna lze tyto kolonie navštívit také ve Stuttgartu, ve Vratislavi, Vídni a Curychu.
 

Kynžvart – místo diplomatů

Evropské komise udělila ocenění zámku Kynžvart, který v minulosti proslul jako místo diplomatických setkávání a společného řešení evropských otázek. Význam Kynžvartu tkví v tom, že se zde za iniciativy Klementa Metternicha formovala ponapoleonská Evropa a první mezinárodní vztahy na základě mezinárodního práva. Tehdejší kancléřova představa byla postavena na federativním uspořádání národů sledujících společný prospěch. Právě pro tyto důvody byl zámek vybrán jako kandidát za Českou republiku, a nakonec ocenění také získal.
 

Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum

Připomeňme, že v minulosti získal toto ocenění za Českou republiku pouze Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. V Arcidiecézním muzeu jsou uchovávány a vystavovány umělecké sbírky olomoucké arcidiecéze. Historie hradu sahá od pozůstatků knížecího a biskupského paláce až po baroko a rokoko. Evropská komise ocenila místo jako těžiště moravské přítomnosti v evropských dějinách a rané centrum křesťanství. Místo zachovává a reprezentuje vysokou úroveň podpory, jíž se dostávalo umění ze strany moravských arcibiskupů a je také skvělým příkladem ochrany kulturního dědictví v regionu.
 

Co je to Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví je udělováno pamětihodnostem, které oslavují a symbolizují evropskou historii a ideály. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU na základě společných hodnot, historie a kulturního dědictví. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita.