Úvod > Aktuality > Swamp, Pecopala, Salingburg, Ballymote: cestování za exotikou

Swamp, Pecopala, Salingburg, Ballymote: cestování za exotikou

Vydáno 3. října 2019 Životní styl
Kdo neráčkuje, nešišlá a nešlape si na jazyk, nemá zpravidla s výslovností českých jmen větší problémy. Jenže když se náš krásný jazyk smíchá s inspirací odněkud ze světa a ještě se připojí pár nezvyklých písmen, najednou stojíme před jazykovými rébusy. Už jste navštívili třeba Soos, Swamp nebo místo s tajemně znějícím názvem Pecopala?

Bažiny, močály a voda

Cizokrajně znějící a přece u nás: to je například národní přírodní rezervace Soos kousek od Františkových Lázní. Nejde o hustou omáčku ani naléhavé volání o pomoc, oblast připomínající islandskou krajinu prý získala své jméno z chebského německého nářečí, v němž soos znamená močál. Správně se vyslovuje tak, jak čtete: s oběma „o“, tedy nikoli sós nebo sús.

Mezi národní přírodní památky se řadí také Swamp, rašeliniště s četnými vodními plochami, domov a stanoviště řady vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Neexistuje ale vysvětlení, proč se právě pro rezervaci ve dvou zátokách Máchova jezera používá anglický název pro bažinu. Nanejvýš se setkáte s objasněním, že jméno jasně vystihuje, oč tady jde – je to prostě Swamp.

Východně od Máchova jezera leží další místo se zvláštním, italsky znějícím jménem: Pecopala. Výslovnost s „k“ – tedy Pekopala – je špatně; pro druhý nejvyšší bod Hradčanské pahorkatiny severovýchodně od Doks se někdy používá jen název Pec, a ten už rozluštit dokážeme. Jestli ale šlo o pec na pálení dřevěného uhlí a kolomazi, sušení lnu nebo ovoce anebo docela jinou pec, to nevíme. Jisté je, že Pec neboli Pecopala s nadmořskou výškou 451 metrů je součástí národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala se zajímavou florou i faunou.
 

Hrádky, kostely a podivnosti

Až při toulkách po jižních Čechách spatříte ceduli s nápisem Montserrat, dozajista nepůjde o významné poutní místo Katalánska. Jihočeský Montserrat neboli poutní kostel Panny Marie z Montserratu neleží u Barcelony, ale u Slavonic, ovšem stopy skutečně vedou do Španělska: kopie sochy zázračné Černé Madony neboli Panny Marie Montserratské tu stojí už od 17. století.

Podle vody získala jméno „podivná rozhledna“ Salingburg na okraji Františkových Lázní. Pseudogotická stavba na malém návrší, která spíš než rozhlednu připomíná maličký středověký hrádek, má několik věží. Vrchol té nejvyšší slouží jako vyhlídka (odkud ovšem kvůli stromům není vidět nijak daleko) a pojmenovaná byla podle starodávného označení zdejší kyselky saling. Jestli v ní skutečně žije duch minerálních pramenů Salinger, na to budete muset přijít sami.

Další podivné místo najdete v podhůří Šumavy u Nalžovských Hor: v přítmí lesa Prašivice stojí umělá zřícenina hradu s věžemi a bránou, nazývaná Ballymote. Nechali ji postavit členové původně irského šlechtického rodu Taaffe z Carlingfordu a její okolí zároveň proměnili v pohádkový anglický park. Místní kameník Kvíčala upravil kamenné balvany do podoby draka a želvy, v lese vyrostly altány a jezírko. Na návrší pak nechal Ludvík Taaffe, prezident nejvyššího soudu rakouské monarchie, postavit kopii někdejšího rodového sídla. Ruiny skutečného hradu Bhaile an Mhóta neboli Ballymote můžete v Irsku vidět dodnes; leží 15 mil jižně od města Sligo.
Národní přírodní rezervace Soos - evropská rarita nedaleko Františkových Lázní

Národní přírodní rezervace Soos - evropská rarita nedaleko Františkových Lázní

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. Mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Rozhledna Salingburg ve Františkových Lázních

Rozhledna Salingburg ve Františkových Lázních

Salingburg je malá rozhledna ve Františkových Lázních, která svým tvarem napodobuje hradní zříceninu. Postavena byla v roce 1906.

Přírodní rezervace Smraďoch

Přírodní rezervace Smraďoch

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádný život. Ponurý ráz krajiny zdobí vybledlé lebky hrabošů a lesního. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země, je sirovodík. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Císařský pramen v Národní přírodní rezervaci Soos

Císařský pramen v Národní přírodní rezervaci Soos

Císařský pramen je nejznámější a nejvydatnější pramen Národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o nejteplejší ze studených minerálek Chebského trojúhelníku. Voda je jímána vrtem, hlubokým kolem 10 m, chuťově výborná, ale k transportu nevhodná.

Umělá zřícenina Ballymotte

Umělá zřícenina Ballymotte

Nad městečkem Nalžovské Hory byla kolem roku 1840 postavena věrná kopie irského rodového sídla hraběte Taaffe - hradu Ballymotte. Kolem zříceniny postupně vyrostl svérázný lesní park s jezírkem.

Naučná stezka Swamp po okolí Mácháče

Naučná stezka Swamp po okolí Mácháče

Mácháč, to není jenom koupání, ale také poznávání! Naučná stezka Swamp je pojmenována podle Národní přírodní památky Swamp ležící při březích Máchova jezera. Naučná stezka seznamuje s chráněnými a kriticky ohroženými živočichy, rostlinami a rybníkářstvím Máchova jezera.

Les Prašivice - pohádkové místo v Nalžovských horách

Les Prašivice - pohádkové místo v Nalžovských horách

U Nalžovských hor v lese Prašivice si nechal kolem roku 1840, Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství původně z Irska, postavit věrnou kopii irského rodového sídla, hradu Ballymotte.

Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy.

Vrch Pecopala u Doks

Vrch Pecopala u Doks

Pecopala (451 m n.m.) je neovulkanický vrch asi 4,5 km severovýchodně od města Doksy. Vrch vyčnívá z pískovcové plošiny Hradčanské pahorkatiny.

Další aktuality

28.5.
2019
Karnevalové divadelní toulky rozveselí Karlovy Vary

Karnevalové divadelní toulky rozveselí Karlovy Vary

Západočeské lázně | Životní styl
15.5.
2019
Farma Kozodoj zve o víkendu na jarní bioslavnosti

Farma Kozodoj zve o víkendu na jarní bioslavnosti

Západočeské lázně | Životní styl
7.3.
2019
Přijďte se bavit a hodovat na Statek Bernard

Přijďte se bavit a hodovat na Statek Bernard

Západočeské lázně | Životní styl