Husův sbor ve Vršovicích je jedním z prvních objektů v Praze, který byl vybudován za použití metody předpjatého betonu.
Stavba je významným architektonickým dokladem stavebního stylu individualistické moderny inspirované funkcionalismem s prvky konstruktivismu. Je výjimečná svojí mohutnou, čtyřbokou, téměř 26 m vysokou věží, zakončenou stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem.
Na koncepci věže Husova sboru ve Vršovicích se podílel nestor českého kubismu arch. Pavel Janák.
Unikátem projektu byl návrh divadelního sálu (včetně zázemí pro technický provoz) jako přímé součásti sakrální stavby. Podle projektu byl zbudován divadelní sál pro 295 sedících diváků, který, kromě dvou galerií a prostoru pro orchestr, zahrnoval také zkušebny, šatny, maskérny a kanceláře administrativy divadla.
Husův sbor byl navržen jako multifunkční budova. Kromě divadla se v objektu nachází urnové pohřebiště, takzvané kolumbárium, nájemní byty a prostory pro bankovní pobočku - od roku 1931 zde sídlila Vršovická záložna, banka je zde dodnes.