!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Skvosty našich NP: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit na Šumavě
Skvosty našich NP: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit na Šumavě
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Skvosty našich NP: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit na Šumavě

Vydáno 2. května 2021
Náhorní planiny, zrádné slatě, starobylé lesy, ledovcová jezera a malebné výhledy – to vše tvoří svéráznou krajinu Národního parku Šumava. Ten je nejlákavějším cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Poznejte nejkrásnější místa na Šumavě, o kterých poutavě psal Karel Klostermann ve svých románech a povídkách, či Adalbert Stifter, básník Šumavy. Jedno z nejstarších pohoří střední Evropy bylo díky své jedinečnosti roku 1963 prohlášeno chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1991 národním parkem.
Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Kašperskohorská Zlatá stezka - z Kašperských hor na Kvildu

Kašperskohorská Zlatá stezka - z Kašperských hor na Kvildu

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Zlatá stezka z Prachatic do Českých Žlebů - cesta za zlatem a solí

Zlatá stezka z Prachatic do Českých Žlebů - cesta za zlatem a solí

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Černé jezero na Šumavě - největší přírodní jezero České republiky

Černé jezero na Šumavě - největší přírodní jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa

Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází přímo uprostřed Boubínského pralesa. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem

Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem

Nad severozápadním břehem Plešného jezera se nachází pomník Adalberta Stiftera, básníka Šumavy. Má tvar štíhlého 14,5 metru vysokého obelisku zhotoveného ze žuly. Z místa se otevírá nádherný výhled do okolí.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Boubínský prales - největší původní les ve střední Evropě

Boubínský prales - největší původní les ve střední Evropě

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Umrlčí prkna na Kochánově

Umrlčí prkna na Kochánově

Na Kochánově u Hartmanic se dochovalo několik umrlčích prken, která dokládají velmi starý zvyk. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení.

Boubínské jezírko

Boubínské jezírko

Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Hora Svaroh na Šumavě

Hora Svaroh na Šumavě

Ne na konci světa, ale na konci naší vlasti v šumavských lesích se ukrývá hora Svaroh, německy Zwercheck (1334 m). Německý název je uváděn právě proto, že Svaroh leží přímo na hranici s Německem, na západním okraji strukturního hřbetu Jezerní hory.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Návštěvnické centrum Kvilda - za poznáním života jelenů

Návštěvnické centrum Kvilda - za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Od února 2020 bude zpřístupněna také nová pozorovací vyhlídková věž.

Rozhledna na skokanském můstku Churáňov na Zadově

Rozhledna na skokanském můstku Churáňov na Zadově

Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí.

Rozhledna šumavský Špičák

Rozhledna šumavský Špičák

Rozhledna postavená roku 2014 na šumavském Špičáku měří 26,5 metru a na její vrchol vede celkem 135 schodů. Svou výškou převyšuje všechny okolní stromy a nabízí tak jedinečný výhled na Šumavu z obou stran, za jasného počasí lze dohlédnout i Dachsteinské Alpy.

Srnský okruh šumavskou přírodou

Srnský okruh šumavskou přírodou

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

Klostermannova vyhlídka u Srní

Klostermannova vyhlídka u Srní

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala - jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Vyhlídka na Černé hoře u Pramenů Vltavy

Vyhlídka na Černé hoře u Pramenů Vltavy

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.

Plešné jezero - nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Plešné jezero - nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Vltava – česká vodácká klasika

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Pramen Vltavy na Šumavě - pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy na Šumavě - pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Čeňkova pila - funkční vodní elektrárna

Čeňkova pila - funkční vodní elektrárna

Na soutoku řek Vydry a Křemelné v CHKO Šumava na samém počátku naučné stezky Povydřím se nachází Čeňkova pila. Osada je pojmenovaná podle obchodníka se dřevem, Čeňka Bubeníčka, který zde v letech 1868-70 postavil skutečnou pilu na zpracování dřeva ze šumavských lesů.

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál - za historií plavení dřeva

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál - za historií plavení dřeva

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Amálino údolí na Šumavě

Amálino údolí na Šumavě

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě

Vesničku dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova. Obci se stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Naučná stezka Les Borová Lada

Naučná stezka Les Borová Lada

Stezka začíná na lesní cestě vlevo mezi Borovými Lady a Svinnými Lady. Průvodcem návštěvníků je na ní symbol datla černého - typického obyvatele přírodního lesa. Věž Vyhlídka na naučné stezce (1068 m. n. m.) byla v roce 2016 demontována.

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.