Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Liberecký kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Na závěr návštěvní sezóny připravilo Muzeum Českého ráje na Dlaskově statku již tradiční expozici, která návštěvníky uvede do přípravy a vlastní oslavy vánočních svátků v selské usedlosti.
Expozice se se věnuje obřadům a obyčejům adventu, který měl být „postem těla a přípravou duše“ na blížící se svátek Narození Páně, ale také přástkám, obchůzce Barborek, pečení vánočního pečiva a přípravám štědrovečerní hostiny. Období Adventu bylo pro vesnické obyvatelstvo spojeno nejen se zaslouženým odpočinkem po skončení práce na polích i v sadech, ale i s různými pracovními činnostmi, jako byly dračky a přástky. V kraji kolem Jizery se při nich obvykle scházely ženy z vesnice v jedné chalupě. Na podzim od večera do půlnoci, v zimě od brzkého odpoledne.
Na přástky si ženy nosily vlastní přeslici, přást a vřeteno, někdy i kolovrátek, olej na svícení a malé občerstvení. Jestliže předly pro hospodyni, u níž se scházely, dávala jim na poslinek nebo na procitnutí jablka, křížaly a kyselé zelí a v některé dny hospodyně chystala i pohoštění – třeba sejkory. V sobotu, v neděli, někde i ve čtvrtek se nepředlo, říkalo se „co se v sobotu napřede, to tkadlec ukradne“. Zákaz předení platil také ve svátek sv. Lucie, Barbory a od Vánoc do Tří králů. Přástky byly poměrně dlouhou únavnou prací. Proto si je přadleny zpestřovaly různými hrami, mládenci dívky strašili, za okna dávali různé figuríny ze slámy nebo vydlabanou dýni upravenou jako umrlčí hlavu.
Nejoblíbenější byly přástky nedělní, kdy se nepředlo, ale jen vyprávělo, zpívalo a hodovalo. Nedělním přástkám se říkalo Šejdovec a tančilo se při něm při zvuku harfy. Dnů, které zbývaly do Vánoc, se taky plně využívalo k důkladným přípravám Štědrého dne. K úklidu, chystání betlémů a také k přípravě obřadního jídla a pečiva. Pokrmy byly připravovány z plodin, které představovaly plodnost, sílu a zdraví – obilí, mák, šípek, houby, med a česnek. Kromě cukroví a perníčků se pekly vánočky, koláče pro koledníky, výslužkové koláče pro čeleď, tzv. vrkoče, i tzv. obětiny – figurky kohoutů, hus nebo krav, které se zavěšovaly do chléva. S přípravou těsta a pečením byla spojena řada pověrečných praktik, pomocí kterých se předpovídal zdar úrody, zdraví nebo vdavky. Pečivo bylo určené nejen pro rodinu, ale i pro koledníky.
Poslední adventní týden se v chalupách na vesnici využíval nejen k pečení pečiva, ale i k důkladnému úklidu, výrobě vánočních ozdob ze slámy, jablíček a ořechů nebo k chystání betlémů. Čeledíni vyháněli dobytek ze stáje, nastlali čerstvou slámu, opravili žlaby a jesle pro zakládání krmení. Po celém domě se drhlo a smýčilo, světnice se bílily, nově se povlékaly peřiny, na stůl se nachystala bílá plachta a naleštěné slavnostní nádobí. Po úklidu se dům vyzdobil zeleným chvojím, na stavění betléma se připravil chmerek (mech). Všechny tyto práce byly spojeny s praktikami, které jsou dokladem úcty našich předků nejen k náboženské tradici, ale také ke zdrojům obživy – k půdě, domácímu zvířectvu a přírodě. Chcete-li se o nich dozvědět víc, zajděte na Dlaskův statek v Dolánkách.
Dlaskův statek v Dolánkách / 1. 11. – 30. 12. 2023