Jakub Hron pocházel z chudé rodiny z
Metánova na
Pelhřimovsku. Do školy začal chodit v
Častrově, ve studiích pokračoval na gymnáziu v
Českých Budějovicích a v
Jindřichově Hradci. Studoval matematiku a fyziku na
Karlově univerzitě v
Praze a také ve
Vídni. Po univerzitních studiích působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v
Opavě a v
Jindřichově Hradci, v roce 1871 začal vyučovat v
Hradci Králové.
Hloubavý a asketicky žijící
Jakub Hron se usilovně pokoušel o očištění češtiny od cizích vlivů, a tak vymýšlel a používal řadu novotvarů. Student byl pro něj bažák, profesor zpyták, filozofie byla libomudravna, optimista lepšišťan, pesimista horšišťan, nauka o prostorových tělesech hráněpisna, geometrie měravna a filozofie libomudravna. Jeho nejznámějším vynálezem byl takzvaný
buňát nekotitelný, dvanáctistěnný nepřevrhnutelný kalamář. Nechal si ho patentovat ve Vídni a vyráběly jej
sklárny v Harrachově. Kromě toho pracoval na projektu lokomotivy alias bezkolejného vozohybu, který by nepotřeboval koleje, vyrobil horkovzdušný balón ve tvaru slona (nedokázal vzlétnout), a pokoušel se změřit vzdálenost od Země ke Slunci pomocí vlastního přístroje kulstínměru (neúspěšně). Kalamář nejlepšinatý či nekotitelný byl dokonce vystaven na
Národopisné výstavě v Praze roku 1895, ale u Hronových studentů a kolegů nové výrazy a vynálezy nenacházely velké pochopení. Ocenil ho ale
Karel Čapek, který ho nazval Don Quijotem 19. století, inspiroval i
Jaroslava Haška nebo
Ignáta Herrmanna, a stal se dokonalým předobrazem všeuměla a vynálezce
Járy Cimrmana.
Jakub Hron Metánovský učil až do roku 1897, kdy byl pro neshody se zemským školním inspektorem poslán do předčasné penze. Místo aby dožil jako podivínský starý mládenec ve své rodné vsi, pustil se do studií medicíny a práv. Také v
Praze pokračoval ve vynalézání, novým objevem byla například narkóza hudbou nebo dmuchadlo, kterým rozháněl kouř z doutníku po pitevně se slovy, že smrad vyhání smradem. Jeho lékařskou kariéru ukončil profesor Hlava, který ho nechal propadnout z patologie s tím, že 66letý doktor nemůže začít léčit pacienty. Teprve pak se Jakub Hron vrátil na
Vysočinu, kde v 80 letech zemřel. Je pochovaný v
Častrově.
V Metánově vznikl
Osvětový spolek Jakuba Hrona a v roce 2007 otevřel v bývalé škole
Metánovské muzeum – Kabinet profesora Hrona. Na škole je rovněž umístěna jeho
pamětní deska.