Brněnský šaman a jeho loutka – unikátní objev z doby lovců mamutů

Roku 1891 došlo v Brně k překvapivému nálezu – při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké ulice se narazilo na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů, které nechal stavbyvedoucí uložit v dřevěné pracovní boudě. Tam ležely dalších 75 dní, než je vyzvednul Alexander Makowsky, profesor německé techniky a vynikající mineralog, botanik a znalec pozůstatků pleistocenních zvířat z brněnských cihelen. Ten pokračoval v dalším výzkumu, když v místě prvního objevu nechal vyhloubit jámu o ploše 8 metrů. V hloubce 4,5 m pak archeologové narazili na metrový kel, spočívající na mamutí lopatce. Hned vedle ležela lidská lebka a okrem zbarvené lidské kosti a šest set kusů třetihorních měkkýšů. Dále zde bylo větší množství až metr dlouhých žeber (údajně z nosorožce), opracované terčíky a rozpadlý kus mamutoviny. Po II. světové válce se tyto objevy dostaly do Moravského zemského muzea.

Ústředním bodem bizarního nálezu byla kostra staršího muže s jasnými stopami kostního zánětu, lidově zvaného kostižer. Ten musel být vrozený, takže pohřbený muž po celý život trpěl značnými bolestmi. Právě z takových psychicky zkoušených jedinců se v té době rekrutovali šamani, čili osoby domněle schopné komunikace s duchy v zájmu svého společenství. Umožňuje jim to stav transu, navozený drogami, rytmem bubnování nebo právě bolestí. Tomu odpovídají také nalezené milodary: ohlazený konec sobího parohu je zřejmě paličkou na buben a dvě mezikruží z opuky jsou typickými šamanskými kruhy, známými i ze Sibiře (kde byly nalezeny ovšem z kovu). Unikátní je sada kotoučků z mamutoviny, mamutích stoliček, kosti a kamene. Na pěti z nich jsou centrální důlky, rovněž na pěti jsou rýhy od středu k okraji, na dalších pak radiální rýžky na obvodu, většinou však sotva viditelné. Zjevně tedy nejde o výzdobu, ale o pohlavní a kosmologickou (snad sluneční) symboliku na předmětech, které nešly nijak upevnit a mohly sloužit jako čarovné nebo věštecké propriety.
 

Šamanova loutka sloužila k lapání duchů

Mezi nálezy vyniká soška z mamutoviny, sestávající ze tří dochovaných částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů. Soubor kostí největších zvířat, mezi nimiž dominovala lebka mladého nosorožce (dnes žel nedochovaná) a několik klů, jen podtrhoval význam pohřbeného muže, stejně jako kolekce těžko dostupných dentálií (600 třetihorních měkkýšů), jejichž shromažďování muselo trvat celé roky.

Tento jedinečný soubor nemusel být hrobem s milodary, ale mohl představovat též úložiště posvátných a „liturgických“ předmětů, k nimž jakožto schraňované ostatky patřily i kosti mocného šamana. Radiokarbonové datování z oxfordské laboratoře uvádí 23.680±200 let před naším letopočtem, a reálné stáří je ještě o 3 až 4 tisíce let vyšší. Nález, který poodhaluje tajemství pravěkého duchovního života, pochází tedy ze sklonku éry lovců mamutů, a byl svázán s kulturou zvanou gravettien (příp. pavlovien).