Po stopách dávných Slovanů

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Zalesněný vrchol Svatobor (845m) leží nad údolím Otavy a městem Sušice v Šumavském podhůří. Svým tvarem se stal typickou dominantou Sušicka.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Rázovitý kraj Orlické pahorkatiny skrývá ve svých lesích Pravěkou osadu Křivolík nacházející se v blízkosti vesničky Kozlov u města Česká Třebová. Muzeum v živé přírodě je zároveň experimentálně archeologickým centrem.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Slovanské hradiště Branišovice je nejstarší známé slovanské hradiště v jižních Čechách. Osídleno ve starší a střední době hradištní, zaniklo na počátku 9. století.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Původně eneolitické hradiště (opevněné sídliště) se stalo v raném středověku naším největším hradištěm. Nachází se jihovýchodně od města Kouřimi, na terénním bloku nad říčkou Kouřimkou. Po zbytcích hradiště vás provede naučná stezka.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Veřejnosti byl památník uzavřen dva roky, během nichž prošel kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.

Dívčí skok je nejvyšší vrchol v Divoké Šárce. Vysoký skalní útvar se nachází na pravé straně údolí za stejnojmennou restaurací. Většinu masívu tvoří stupňovitá a zarostlá předskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoří přirozenou dominantu Divoké Šárky.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Na břehu Bezděkovského rybníka severozápadně od Strakonic stojí zajímavá socha vytesaná z hrubozrnné žuly, upírající své nápadně velké oči k vodě.

Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Staroslovanské výšinné hradisko Mařín u Křenova na Svitavsku patří k rozsáhlým hradištním opevněním. Rozkládá se na severním konci táhlého hřbetu Zadní hory v Třebovském Mezihorí, na ploše 20 ha.