Úvod > Aktuality > Po stopách dávných Slovanů
slovanský bůh
Památky

Po stopách dávných Slovanů

  • Vydáno18. března 2023
Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.
Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Vrch Svatobor u Sušice – posvátné místo Slovanů

Vrch Svatobor u Sušice – posvátné místo Slovanů

Zalesněný vrchol Svatobor (845m) leží nad údolím Otavy a městem Sušice v Šumavském podhůří. Svým tvarem se stal typickou dominantou Sušicka. Krásy zdejší krajiny můžet sledovat z vrcholu vyhlídkové věže.

Archeoskanzen Modrá

Archeoskanzen Modrá

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Hora Říp – symbol české národní historie

Hora Říp – symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Slovanské hradiště Mařín u Křenova

Slovanské hradiště Mařín u Křenova

Staroslovanské výšinné hradisko Mařín u Křenova na Svitavsku patří k rozsáhlým hradištním opevněním. Rozkládá se na severním konci táhlého hřbetu Zadní hory v Třebovském Mezihorí, na ploše 20 ha.

Hradište a pohřebiště Moravičany

Hradište a pohřebiště Moravičany

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Hradiště Bozeň na kopci Šance u obce Počaply

Hradiště Bozeň na kopci Šance u obce Počaply

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově

Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.

Kamenná bába u Bezděkova

Kamenná bába u Bezděkova

Na břehu Bezděkovského rybníka severozápadně od Strakonic stojí zajímavá socha vytesaná z hrubozrnné žuly, upírající své nápadně velké oči k vodě.

Hradiště Darebnice nedaleko Chocně

Hradiště Darebnice nedaleko Chocně

Prehistoriské hradiště se nachází nad osadou Darebnice 4 km od centra Chocně. Je situováno na ostrohu, který k severu a východu příkře spadá. Bývalé opevněné sídliště lužického lidu popelnicových polí bývalo v době hradištní osídlené Slovany.

Vyhlídka Dívčí skok v Divoké Šárce

Vyhlídka Dívčí skok v Divoké Šárce

Dívčí skok je nejvyšší vrchol v Divoké Šárce. Vysoký skalní útvar se nachází na pravé straně údolí za stejnojmennou restaurací. Většinu masívu tvoří stupňovitá a zarostlá předskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoří přirozenou dominantu Divoké Šárky.

Lechův kámen u Kouřimi

Lechův kámen u Kouřimi

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Zbytky hradiště Vysoká zahrada v Dolních Věstonicích

Zbytky hradiště Vysoká zahrada v Dolních Věstonicích

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Slovanské hradiště Branišovice u Římova

Slovanské hradiště Branišovice u Římova

Slovanské hradiště Branišovice je nejstarší známé slovanské hradiště v jižních Čechách. Osídleno ve starší a střední době hradištní, zaniklo na počátku 9. století.

Hradiště Tetín

Hradiště Tetín

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Slovanské opevnění u Češova – největší slovanské opevnění v České republice

Slovanské opevnění u Češova – největší slovanské opevnění v České republice

Středisky slovanského osídlení v 2. pol. 1. tis. byla hradiště – uměle opevněná místa s dřevohlinitými valy. Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m.

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti

Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Vrch Rubín u Podbořan – bájné slovanské hradiště Wogastisburg

Vrch Rubín u Podbořan – bájné slovanské hradiště Wogastisburg

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Hradiště Stará Kouřim

Hradiště Stará Kouřim

Původně eneolitické hradiště (opevněné sídliště) se stalo v raném středověku naším největším hradištěm. Nachází se jihovýchodně od města Kouřimi, na terénním bloku nad říčkou Kouřimkou. Po zbytcích hradiště vás provede naučná stezka.

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Hradiště Šárka – národní kulturní památka

Hradiště Šárka – národní kulturní památka

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Skála Kazín – pozůstatky hradu Kazín

Skála Kazín – pozůstatky hradu Kazín

Nad pravým břehem Berounky se zdvihá až 40 metrů vysoká skála od 19.století zvaná Kazín.

Další aktuality

20 tipů na předjarní výlety na hrady a zříceniny

Když zasvítí sluníčko a jeho paprsky alespoň na chvíli začnou příjemně hřát, je ten pravý čas vyrazit na první téměř jarní výlety! V našich předjarních tipech najdete hrady, které již otevřely své brány prvním turistům, ale i pěkné hradní zříceniny, které jsou volně přístupné. Z některých míst bude touto dobou jedinečný výhled díky dosud bezlistým stromům. Užijte si předjaří pěkným výletem!
Památky

Kalendář 2024: Traktory – muzea a traktoriády, kde si je vyzkoušíte a svezete se

Nestačí vám se na starobylé i moderní traktory jen dívat v muzeích? Rádi byste si na ně nebo do nich sedli a vyzkoušeli si, jak fungují? Pak vás potěší malý přehled muzeí, kde si traktory můžete prolézt ze všech stran, a také tipy, kam se letos vypravit na traktoriády, závody zručnosti a spanilé jízdy.
Památky

Poznejte unikáty našich přehrad: 10 tipů na naše nejzajímavější vodní díla

Plánujete výlet, ale chybí vám inspirace, kam se vydat? Co třeba za technickými památkami v podobě našich nejzajímavějších vodních děl? Kudy z nudy vám nabídne třeba pohled na hřebeny Jeseníků, chůzi nad vodní hladinou anebo jízdu po pohádkové hrázi.
Památky

100 tipů na výlety do tajemných míst, kde se budete trochu bát

Navštivte zříceniny hradů a klášterů, katovny, hřbitovy, podzemí či kostnice a užijte si trochu tajemna! Patříte k těm, kteří se rádi bojí, anebo jste spíš zvědaví na strašidelné historky, pověsti a dávnou historii? Vypravte se třeba po stopách děsivých čarodějnických procesů, k menhirům a kamenným kruhům, do pohádkového pekla anebo do míst spojených s čerty a ďábly.
Památky

10 tipů, kde objevíte sochařské galerie pod širým nebem aneb ve stínu i na výsluní

Na výstavy soch nemusíte chodit jen do muzeí a galerií, někdy stačí vypravit se docela obyčejně ven, do ulic nebo do přírody. Někde budete obdivovat umění starých mistrů, jinde nápaditost současných autorů. Kam vás na Kudy z nudy pozveme na přehlídku soch pod širým nebem?
Památky

10 tipů na zajímavé stavby architekta Karla Hubáčka

Karel Hubáček, rodák z pražských Nuslí (23. 2. 1924 – 23. 11. 2011), se proslavil zejména stavbou vysílače na Ještědu, za kterou obdržel jako jediný český architekt Perretovu cenu. Dal však osobitou podobu mnoha dalším stavbám, například pražské meteorologické stanici v Libuši nebo kulturnímu domu v Teplicích. Nezapomeňme také dodat, že patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Obliba tohoto architekta světového významu, který byl navíc velmi laskavým člověkem, se odráží v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury, kde Karel Hubáček skončil na čtvrtém místě.
Památky

Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Když se mluví o stěhování staveb, většině lidí se vybaví kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Věděli jste ale, že staveb, které změnily své místo, je u nás daleko víc? A některé z nich musely překonat opravdu velké vzdálenosti, jiné byly posunuty o několik metrů... Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům

O Slovanech jsme se všichni učili ve škole, ale co vlastně víme o obyvatelích slovanských zemí a jejich předcích? Odkud přišli, kdy se usadili v českých zemích, jak žili a jaké bohy uctívali? Pojďte se s Kudy z nudy vypravit po stopách dávných obyvatel naší vlasti, na slovanská hradiště, naučné stezky a do archeologických expozic.
Památky