Nemusíte cestovat tisíce kilometrů, abyste zažili
kouzlo Orientu. Objevte
asijskou kulturu, historii a umění přímo v srdci České republiky – od
japonských zahrad a
čínských pavilonů přes
asijský lunární kalendář po
muzea plná dávných pokladů. Vydejte se na
cestu, která voní bambusem, čajem a starými příběhy o dálkách. Objevte
asijskou kulturu,
historii a umění s
Kudy z nudy přímo v Česku!
Umění a poklady Orientu v českých muzeích

V roce 2025 se
Praha stala pomyslnou
bránou do Orientu. V
Salmovském paláci na
Hradčanském náměstí se otevřela
nová stálá expozice Národní galerie, nazvaná
Umění Asie napříč prostorem a časem. Nabízí výběr více než pěti set dvaceti
výtvarných děl z Asie a islámského světa. Na ploše pěti tisíc let se tu před očima návštěvníků odvíjí příběh kultur, jejich umění i duchovního odkazu. Výstava zdůrazňuje nejen estetickou hodnotu exponátů v jejich původním kontextu, ale také
kulturní vazby se střední Evropou a souvislosti s
dějinami českého sběratelství.
Že
vztahy mezi Asií a českými zeměmi mají hlubší kořeny, než by se mohlo zdát, poznáte také v
Národním muzeu. To ve své historické budově uchovává další
cenné poklady z Asie – od
starověkých čínských keramických sošek přes
japonské meče až po
indická bronzová božstva. Výstavy tu pravidelně připomínají umění a duchovní dědictví největších asijských civilizací, od
Tibetu přes
Mongolsko a
Čínu až po
Japonsko.

O pár stovek metrů dál, na
Betlémském náměstí, vás přivítá
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur – oáza cestovatelských příběhů a předmětů z celého světa. Sbírky z
Číny, Japonska, Tibetu, Indie či
Vietnamu vyprávějí o náboženství, řemeslech i každodenním životě lidí, kteří žili tisíce kilometrů odtud.
Pokud vás láká Orient ve východočeském podání, zamiřte do
Muzea východních Čech v
Hradci Králové, kde část expozice přibližuje
asijskou keramiku, textil i staré zbraně. Tady poznáte, že dávné civilizace nejsou jen látkou z učebnic, ale živou inspirací pro dnešní svět.
Zahrady s vůní Japonska a Číny
Asie v Česku kvete, a to doslova. Vydejte se s
Kudy z nudy na výlety po
nejhezčích japonských zahradách a zahrádkách v Česku. Například v
Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji se rozprostírá
Japonská zahrada – místo, kde se čas zpomaluje.
Jezírka a japonské mlžné lesy, čajový pavilon, sakury a kamenné lucerny tvoří harmonii, kterou by schválil i zenový mistr.
Také
Dendrologická zahrada v Průhonicích skrývá kouty jako vystřižené z východoasijské krajiny. Japonské javory, magnólie a bambusové háje tu připomínají, že i evropská příroda může nést dotek Orientu. Stačí se zastavit a naslouchat – třeba šumění bambusu, které zní stejně v Čechách jako v
Japonsku.
Orientální architektura a exotické pavilony
Evropa 18. a 19. století byla
Orientem doslova okouzlena. Šlechtici a architekti přenášeli
asijské motivy do zámeckých parků a letohrádků, které dodnes voní romantikou dálek.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je
Minaret v
parku u
zámku Lednice – štíhlá rozhledna s orientálním kouzlem, postavená na přelomu 18. a 19. století. Patří k
nejvyšším stavbám svého druhu v Evropě a při výhledu z jejího ochozu snadno uvěříte, že se díváte někam k Nilu či Eufratu.
Býval tu i
Čínský pavilon, barevná dřevěná stavba bohatě zdobená čínskými motivy se zvonky i čínskými draky. Stával na dnes již neexistujícím
Čínském ostrově a chodilo se k němu přes
Čínský zvonkový most, jehož kopie je v parku dodnes. V pavilonu bylo uloženo
šest hedvábných ručně malovaných čínských tapet, pocházejících z
Versailles. Patřilo k němu
přístaviště s hrází zdobenou čínskými vázami, kde kotvilo několik výletních lodiček. Do pavilonu návštěvníci přicházeli přes
portál ze dvou velrybích čelistí a kolem
cínových soch čínských lvů. Letohrádek se nedožil ani sta let; v roce 1892 byl stržen kvůli špatnému stavu a vysokým nákladům, které by vyžadovala jeho oprava. Zbyl po něm jen
kruhový násyp, kde byl v roce 2000 vysazen
jerlín japonský, částečně zasypané
přístaviště a pískovcové úchyty, které dřív držely velrybí čelisti.

Na čínské motivy narazíte také v
zámeckém parku ve
Vlašimi. Romantický
Čínský pavilon s výmalbou tropických rostlin, ptáků a motýlů je dokonalým příkladem aristokratické záliby v exotice. Kdysi se do něj chodilo po můstku ze sousední věže. Interiér byl zařízen v čínském duchu a doplněn
skleněným zvonem a
čínskými porcelánovými figurkami, v okolí pak byly umístěny
ptačí voliéry.
Menší
čínský pavilon najdete také v
Podzámecké zahradě v
Kroměříži, další
čínský pavilon stojí v
zámeckém parku ve
Slavkově anebo v
parku u
zámku Krásný Dvůr.
Japonský pavilon stával také v
Karlových Varech, a to poblíž bývalé porcelánky Karla Knolla na ostrůvku dnešního
koupaliště na Rolavě. Pavilon dokonce v roce 1900 odcestoval na
světovou výstavu v Paříži. Od
druhé světové války ale pavilon chátral a pár let po ní byl stržen.
Šlechtická fascinace Východem

Asie inspirovala nejen architekty, ale i samotné obyvatele zámků. Na
zámku Kynžvart se při prohlídce
kabinetu kuriozit ocitnete mezi
dary diplomatů, cestovatelů a sběratelů – jsou tu harémové šaty od tureckého paši, samurajský oděv, oštěpy z Jávy či písek ze tří pouští.
Zvláštní kapitolu česko-asijských vztahů psala
hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi, původem
Japonka, která se v 19. století provdala do českých zemí. Její osud, lemovaný diplomacií, kulturními rozdíly i láskou, připomíná, že fascinace Orientem nebyla jen módou, ale i
lidským příběhem o odvaze spojit dva vzdálené světy.

Na
jihu Moravy, na
zámku Lysice, najdete pozoruhodné sbírky
cestovatele a diplomata Erwina Dubského. Podle dobového tisku přivezl z
Číny a
Japonska,
Kalifornie, Bombaje, Patagonie a dalších zemí asi šedesát beden a přibližně 1 300 zajímavostí a suvenýrů. Po svém návratu koncem léta 1876 uspořádal ve třech sálech lysického zámku
výstavu, která byla pro veřejnost otevřená každý den. Z jeho cest po Dálném východě pochází porcelán, vázy, mapy a stovky předmětů, které do zámeckých interiérů vnesly vůni cizích přístavů i ducha dobrodružství.
Asie živá – festivaly, čajovny a chutě dálav

Asijský duch však v Česku nepatří jen do vitrín a zámeckých komnat. Na jaře rozkvétají společně se sakurami v
Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji festivaly, workshopy a ochutnávky čajů.
Festival Eigasai přibližuje
japonskou kinematografii, hudbu i řemesla. A po celé republice se konají
Dny asijské kuchyně, kde se vůně thajského kari mísí s rytmy vietnamských bubnů.
A když se vám po tom všem zachce ticha a čaje? Zamiřte do některé z
autentických čajoven a čajových domků v
Praze,
Brně či
Olomouci. Sedněte si na podušku, zahalte se do vůně jasmínu a naslouchejte tichu. Tady začíná
pravý Orient – uprostřed města, jen pár kroků od každodenního shonu.
Asie bez pasu – výzva k objevování
Asie v Česku není jen o
exotických pokrmech a suvenýrech. Je to
svět příběhů, který vyprávějí
muzea,
zahrady i
zámky. Svět, který nás učí obdivovat krásu jiných kultur – a zároveň objevovat tu naši, evropskou, v novém světle.
Tak proč se letos nevydat na cestu, kde místo letadla stačí vlak nebo auto? Vždyť
exotika někdy začíná už za pražským mostem, před
bránou zámeckého parku nebo ve
vitríně starého muzea. Objevte
Asii v srdci Evropy – stačí jen otevřít oči a nechat se vést zvukem větru v bambusu.
Tip redakce
Kudy z nudy: Naplánujte si
víkend Asie bez hranic – dopoledne muzeum, odpoledne zahrada, večer čajovna. Až zjistíte, kolik dálek se vejde do jedné malé země, budete se na Česko dívat úplně jinak.