Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Sahara: brouzdejte se pískem českou a moravskou Saharou

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Příroda

#světovéČesko a Sahara: brouzdejte se pískem českou a moravskou Saharou

Vydáno 23. května 2020

Brouzdat pouští se dá i na jižní Moravě nebo v jižních Čechách. Nevěříte? Stačí navštívit písečné přesypy české nebo moravské Sahary. Nejsou sice tak rozlehlé jako „pravá africká Sahara“, ale své kouzlo určitě mají. Těm, kdo na poušti nikdy nebyli navíc dovolí alespoň ochutnat něco málo z toho zvláštního kouzla písečných dun.

0/5 (0 hodnocení)

Poušť není jen Sahara, Gobi nebo Kalahari

Na skok do české Sahary a koupání ve Veselské pískovně

Začneme třeba českou Saharou – ta se nachází v CHKO Třeboňsko, asi 1,5 km od obce Vlkov, nedaleko Veselí nad Lužnicí.

Vznik duny sahá až do doby ledové, vědci se zatím nedohodli, jestli vznikla před 10 000 nebo 8500 lety před naším letopočtem. Jisté je, že se jedná o pozůstatek původních pouští, které se táhly až od obce Majdalena, Vznikly navátím písku z řeky Lužnice. Přesyp u Vlkova měří necelý hektar, zhruba 50 x 80 metrů navátého písku. Okolní krajinu duna převyšuje o 4-6 m.

Písečný povrch je zde jen velmi vzácně pokryt borovicemi a jinou pískomilnou flórou. Na nezpevněném povrchu i dnes větrné víry vytváří nejrůznější písečné tvary, které sice nemají víc než pár centimetrů, přesto jsou u nás unikátem. Zajímavostí také zůstává, že teplota nad povrchem je asi o dva stupně vyšší, než teplota okolí. A to nejlepší na konec – v těsném sousedství duny najdete Vlkovskou pískovnu, která v horkých dnech přímo láká k nádhernému koupání. Voda je zde příjemně teplá a průzračně čistá. Budete si připadat jako u moře.

Toulky moravskou Saharou – Vátými písky u Bzence

Daleko větším územím je moravská Sahara u Bzence, oficiálně pojmenované jako Váté písky. Tady můžete putovat pro nás exotickou písečnou krajinou asi 5,5 km, mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Rozlehlé písečné duny pocházejí ze sedimentů řeky Moravy, které byly z řeky později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 metrů. Z mořských usazenin vyvál vítr před 10 000 tisíci lety jejich nejjemnější části. Písek z Moravské Sahary je proto hojně využíván pro výrobu omítek a střešních krytin.

A další velkou zajímavostí je, že svým půdním složením jsou Váté písky podle laboratorních rozborů dalším unikátem. Shodují se s nejsušší pouští na světě – asijskou pouští Gobi.

Na území moravské Sahary dnes roste nejvíce pískomilné fauny a flóry v republice. Odborníci zde objevili řadu vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Domov zde má i kudlanka nábožná, ještěrka zelená a řada ohrožených ptačích druhů, například dudek chocholatý nebo skřivan lesní.

Africká Sahara je největší pouští na světě

Poušť Sahara v Africe je největší pouští na světě. Zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA, a to 9 milionů km². Rozkládá se na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Přestože se Sahara typicky znázorňuje jako nekonečná písečná pustina, tvoří zlaté duny pouze pětinu její celkové rozlohy. Většinu pouštního území pak představují obrovské plochy štěrku a malých kamenů.

Sahara je dědičkou dvou zcela odlišných klimatických historií – zelené Sahary rozptýlených jezer a savan a hnědé pouštní Sahary. Koryta starých řek, jezerní pánve či města zavátá pískem ukazují, že zde několikrát došlo ke klimatickému zvratu, který se opakuje jednou za 25 800 let. Vlhké monzunové období by se mělo na Saharu opět vrátit za 15 000 let.

Kde jinde objevíte další české mini-pouště

Přírodní rezervace Slepičí vršek chrání písečný přesyp (dunu o rozloze 1,8 ha), který vznikl navátím jemného písku z náplavů nedaleké řeky Lužnice. Naváté písky zde vytvořily protáhlé návrší převyšující okolní terén o tři až čtyři metry.
Národní přírodní památku Semínský přesyp nedaleko Přelouče tvoří dvě oddělené plochy, a to zbytkový písečný přesyp na návsi obce a druhý severně od bývalého pivovaru. Semínský přesyp proslavil bohatý výskyt vzácných motýlích druhů.
Přírodní rezervace Duny u Sváravy se nachází asi 1 km severozápadně od obce Labské Chrčice, na hranici Pardubického a Středočeského kraje. Jedná se o jeden z nejdokonaleji zachovaných přesypů v Polabí, který vznikl během pozdního glaciálu vyvátím materiálu z říčních sedimentů řeky Labe.
Unikátní a dodnes pohyblivá duna u Píst nedaleko Nymburka pochází už z období čtvrtohor a je domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří žijí v prostředí vátých písků. Raritou jsou zde mravkolvi, hmyz, který chytá své oběti do pasti.
Více inspirace, kde objevit české písečné duny, naleznete v 10 tipech na naše pouště. Nejsou to sice žádná rozsáhlá území s obrovskými dunami, ale pokud se je vydáte poznávat, budete určitě nadšeni tím, jaká pestrost se pod pojmem poušť vlastně skrývá.

Přírodní památka Slepičí vršek – písečný přesyp u Lužnice

Pískový přesyp asi půl km severně od obce Lužnice. Přesyp má dosud poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar, který je nápadný převýšením 3-4 m nad okolní krajinou. Je domovem vzácných pískomilných květin a zvířat.

10 tipů, kam se u nás vydat za písečnými dunami

Toužíte spatřit pravé písečné duny? Nemusíte až na Saharu, několik minipouští máme i u nás! Možná vás to překvapí, ale s písečnými pouštěmi se můžete setkat i na několika místech České republiky. Nejsou to sice žádná rozsáhlá území s obrovskými dunami, ale pokud se je vydáte poznávat, budete určitě nadšeni tím, jaká pestrost se pod pojmem poušť vlastně skrývá. Pojďte s námi objevovat ty nejzajímavějších z českých pouští.

Duny u Sváravy

Přírodní rezervace Duny u Sváravy se nachází asi 1 km severozápadně od obce Labské Chrčice, na hranici Pardubického a Středočeského kraje. Jedná se o jeden z nejdokonaleji zachovaných přesypů v Polabí, který vznikl během pozdního glaciálu vyvátím materiálu z říčních sedimentů.

Písčina u Tuhaně – domov vzácných ploštic

Přírodní památka Písčina u Tuhaně se nachází asi 3 km severně od města Neratovice v okrese Mělník. Je domovem pískomilných druhů rostlin a živočichů, přičemž hojně tady roste i ohrožený bělolist rolní a smělek sivý. Místo je rájem entomologů, kteří sem míří hlavně za vzácnými druhy ploštic.

Semínský přesyp u Přelouče - zbytek duny na náměstí

Národní přírodní památku Semínský přesyp nedaleko Přelouče tvoří dvě oddělené plochy, a to zbytkový písečný přesyp na návsi obce a druhý severně od bývalého pivovaru. Obě části jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou okolo 100 metrů. Chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1980 o rozloze 0,55 ha.

Přesypy u Rokytna – nejrozsáhlejší česká poušť

Chráněné území písečné přesypy u Rokytna najdete po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Přesypy u Rokytna jsou v Česku nejrozsáhlejší - zabírají rozlohu zhruba 7 hektarů.

Váté písky u Bzence - moravská Sahara

Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.

Písečný přesyp u Vlkova - česká Sahara

Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova leží při severozápadním okraji CHKO Třeboňsko asi 4 km jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí a 1 km severozápadně od Vlkova. Přesyp je jednou z mála ukázek vátých písků v jižních Čechách.

Písečný přesyp u Píst – domov polabských mravkolvů

Přírodní památka je jedním z posledních písečných přesypů ve středním Polabí. Unikátní a dodnes pohyblivá duna pochází už z období čtvrtohor a je domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří žijí v prostředí vátých písků. Raritou jsou zde mravkolvi, hmyz, který chytá své oběti do pasti.

Přesyp u Malolánského

Přírodní památka Přesyp u Malolánského se nachází východně od Pardubic, mezi obcemi Zminný, Veská a Malolánsko. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1982 a chrání písečný přesyp s pískomilnou vegetací.

Vesecký kopec – vrchol písečné duny

Vlastně se jedná o vrchol na písečné duně, která stojí kousek od vesnice Veská v okrese Pardubice. Tento pískový přesyp dosahuje až 20 metrů výšky a je nejvyšší v Čechách. Jeho původ je ve vátých píscích z období mladšího pleistocénu, dnes je zalesněn borovými a dubovými lesy.

Písečný přesyp u Osečka - lokalita pískomilných hub

Písečný přesyp u Osečka, cca 3 km od Poděbrad, je přírodní památka s písečnou dunou, která je zároveň lokalitou více než 80 druhů vzácných hub. Tento písečný přesyp vznikl v pozdním glaciálu, dnes ho hojně pokrývají borovice, mechorosty, lišejníky, a je domovem pískomilného hmyzu.