Nejhlubší propast v České republice a nejhlubší zatopená propast světa. Zdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem je 519,5 metrů, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 1000 metrů.
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v
národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných
Zbrašovských aragonitových jeskyní. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu. Na samé dno zatím nepronikla žádná sonda ani miniponorka. I přesto podle naměřených údajů vyplývá, že Hranická propast je
nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě. Geologové odhadují, že jezero může mít dno až v hloubce sedm set nebo tisíc metrů.
Přístupových tras k Hranické propasti existuje několik. Nejkratší vychází od železniční zastávky Teplice nad Bečvou. Od propasti je také
krásný výhled na okolní krajinu –
Hostýn, Kelečský Javorník a
Beskydy. Pokud budete pokračovat dál po naučené stezce, dovede vás až ke zbytkům zdí a valů romantické zříceniny
hradu Svrčov.
Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Součástí propasti je i
jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv.
gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvarem sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Lidé se snažili změřit hloubku propasti odedávna. První průzkumy Hranické propasti se datují do roku 1900, o existenci propasti ale věděl už Jan Amos Komenský, který ji jako vůbec první krasový útvar zachytil na plánu Moravy. Jedná se o
nejhlubší propast v České republice. Dno se nejdříve měřilo pomocí olovnice, od šedesátých let 19. století se Hranická propast stává výzvou pro potápěče. Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky – 175m, při připočtení suché části dosáhla celková hloubka propasti hodnoty –
245,5 m. Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot – "miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky – 205 m.
1.10.2012 dosáhl tým potápěčů v čele s Krzystofem Starnawským
hloubky 373 metrů pod hladinou.
Výzkum česko-polské expedice ze září 2016 potvrdil hloubku 404 metrům v srpnu 2022 česko-maďarská
519,5 metrů. Dosavadní rekord držela
italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal tom také
magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. V letech 2022-24 se plánují další výzkumy. Pomocí speciálně upraveného robota se speleologové pokusí znovu propátrat hlubiny Hranické propasti, která se již pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené sladkovodní jeskyně na světě.
Celá oblast je součástí Národní přírodní rezervace
Hůrka. U Hranické propasti vznikla odpočinková zóna, informační stojany a stojany na kola.