Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jedním z nejvýznamnějších krasových útvarů v České republice. Nacházejí se v malebném údolí řeky Bečvy, v lázeňském městečku
Teplice nad Bečvou v Olomouckém kraji. Tyto jeskyně jsou známé nejen svým bohatstvím aragonitových výzdob, ale také
unikátními podmínkami, které zde panují díky vývěrům
oxidu uhličitého a termálních vod.
Unikátní výzdobu tvoří
minerál aragonit, dále tzv.
raftové stalagmity a
kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou
nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou
teplotou 14°C.
Nedaleko jeskyní se nachází
nejhlubší propast České republiky "
Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má
hloubku 69,5 m. Aktuálně potvrzenou celkovou hloubkou 519,5 metrů (suchá část 69,5 m + zatopená 450 m), ačkoliv se spekuluje o hloubce až 1000 metrů. Je tedy nejhlubší zatopenou propastí na světě.
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912 a 1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla vybudována pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům.
Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly.
Jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu.