Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Dianin chrám: vítězný oblouk knížete Lichtenštejna v Lednicko-valtickém areálu
Památky

#světovéČesko a Dianin chrám: vítězný oblouk knížete Lichtenštejna v Lednicko-valtickém areálu

  • Vydáno30. června 2021
Romantický lovecký zámek ukrytý v lese, kousek snové krajiny Lednicko-valtického areálu anebo vítězný oblouk, který je vzdáleným protějškem Napoleonova vítězného oblouku v Paříži? Pro Dianin chrám zvaný též Rendez-vous, klasicistní zámeček v Bořím lese u Valtic, platí všechny tři možnosti. Vypravte se s portálem Kudy z nudy na romantické dostaveníčko s bohyní lovu!
Dva triumfální oblouky, které vznikly ve stejné době: Dianin chrám v Lednicko-valtickém areálu a Vítězný oblouk v Paříži
Dianin chrám, LVA
Vítězný oblouk v Paříži
Jedním z nejznámějších saletů Lednicko-valtického areálu je Dianin chrám aneb Rendez-vous, mohutný triumfální oblouk. Zatímco římští císaři a po nich mnozí slavní vojevůdci a panovníci je nechávali na budovat uprostřed měst a všem na očích, vítězný oblouk u Valtic se schovává na lesním palouku v Bořím lese. Díky tomu bývá první setkání s ním opravdu nezapomenutelné: impozantní stavba se nečekaně a náhle vynoří z moře zeleně jako pohádkové sídlo velmi extravagantního šlechtice. Dianin chrám dokonce neuvidíte ani při pozorném pohledu z kolonády na Reistně nad Valticemi, která je jinak pro orientaci v rozsáhlé krajině Lednicko-valtického areálu klíčová.
 

Dianin chrám nebo Lichtenštejnský vítězný oblouk?

Vítězný oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která už od starověku měla připomínat slavná a nezpochybnitelná vítězství ve válce. Pár se jich dochovalo v Římě na Foru Romanu, stojí anebo stávaly v Konstantinopoli, Francii i Rusku. Najdete je také leckde v Itálii – například v Beneventu, dobře dochovaném římském městě v Kampánii. Nás však tamní Trajánův vítězný oblouk z let 114–117, zdobený figurálními výjevy s alegoriemi vítězství, zajímá hlavně coby údajná stavební předloha Dianina chrámu u Valtic.



Možná to tak bylo, možná ne. S jistotou víme jen to, že stavbu Dianina chrámu zadal kníže Jan I. z Lichtenštejna svému dvornímu architektovi Josefu Hardtmuthovi (1758–1816) po dokončení statku Nový dvůr a po předložení projektu pro lovecký zámek Pohansko. Hlavním záměrem bylo vybudovat přímo v lesích shromaždiště a zázemí lovců před parforsními hony. Vedením stavby, která probíhala v letech 1810–1813, byl pověřen architekt Josef Poppelack. Z jedné strany triumfálního oblouku uvidíte pod jeho nejvyšší římsou řadu okenic: patří k prostornému sálu v posledním patře, kde se panstvo bavilo při honech. Jeho míry uvádějí dobové prameny slovy „…dlouhý šedesát střevíců a třicet střevíců široký…“. Ještě překvapivější ale je maličký byt pro někdejšího myslivce či správce, který se vtěsnal do jednoho z pilířů; jen existenci také prozradí okna s okenicemi z boku budovy. Interiér Dianina chrámu je přístupný v hlavní sezoně s průvodcem.
 

Knížecí stavitel a stavitelův kníže

Josef Hardmuth byl dvorní stavitel a architekt u Lichtenštejnů v době, kdy se rodila dnešní podoba Lednicko-valtického areálu. Působil jako dodavatel staveb „na klíč“, které projektoval a poté také stavěl, kromě Dianina chrámu například též Janohrad nebo kolonádu na Reistně. Díky všestrannému nadání a talentu pan Hardmuth objevil řadu vynálezů; mezi nejznámější patří moderní tužky, tedy tuhy různých stupňů tvrdosti s upravenými špičkami a chráněné dřevěnými pouzdry.



Proč ale má stavba v lese podobu triumfálního antického oblouku? Existují tři důvody. Za prvé v době výstavby Dianina chrámu Lichtenštejnové prosazovali barokní rodovou legendu, podle níž byl zakladatelem rodu římský patricij Gaius Actius. Za druhé lichtenštejnská komponovaná krajina byla inspirovaná krajinářskými parky v Anglii, v nichž vítězné oblouky patřily k oblíbeným prvkům. A konečně za třetí kníže Jan I. z Lichtenštejna (1760–1836) byl úspěšný vojevůdce, kavalerista a polní maršál, který se proslavil v napoleonských válkách a po bitvě u Slavkova se podílel i jako schopný a uznávaný diplomat na dojednání Prešpurského míru.
 

Vítězné gesto pro Napoleona

  • Zámeček Dianin chrám ve smetanové barvě, tak odlišný od jiných triumfálních oblouků, oslavuje v několika reliéfech a latinských nápisech Dianu jako bohyni lovu, na fasádě najdete i římské mytologické a lovecké motivy alegorické postavy ročních dob. Dětem můžete dát třeba za úkol najít pejska; schovává se v jednom z kruhových reliéfů.
  • Než se rozhlédnete po okolí, přeneste se o dvě stě let zpátky: okolní les kdysi byl protkán pravidelnými průseky umožňujícími anglický způsob štvanice zvěře v sedlech koní.
  • Zatímco Hardmuth a Poppelack stavěli vítězný oblouk jako jeden z klenotů komponované krajiny knížete Lichtenštejna, ve stejné době budoval svůj vítězný oblouk v Paříži i císař Napoleon Bonaparte. Stavba na východním konci Champs-Élysées uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle (dříve Place de l'Étoile) měla připomínat vítězství v bitvě u Slavkova. Základní kámen byl položen v roce 1806 a stavba byla definitivně dokončena v létě 1836. Na rozdíl od knížete se tak Napoleon (1769–1821) svého triumfálního oblouku nedočkal.
  • Památník v Paříži není věnován jen Napoleonovi, ale všem francouzským ozbrojeným silám a milionům francouzských vojáků, kteří zahynuli během válek. Tomu také odpovídá výzdoba celé stavby.
  • V interiéru vítězného oblouku v Paříži je malé muzeum zaměřené na historii objektu; k památníku vede podzemní chodba. Na střeše je veřejně přístupná vyhlídková terasa (na kterou vede neuvěřitelných 284 schodů, ovšem dodejme, že mohutná stavba měří na výšku 51 metrů). Vítězný oblouk je jedním z nejdůležitějších symbolů francouzské hrdosti a síly; každý rok u něj probíhají oslavy výročí dobytí Bastily a končívá tu také cyklistický závod Tour de France.
Dianin chrám – lovecký zámeček Rendez-vous u Valtic

Dianin chrám – lovecký zámeček Rendez-vous u Valtic

Rendez-vous patří k dvaceti tzv. saletům Lednicko-valtického areálu. Jsou to drobné stavby, které tuto krajinu, přetvořenou rodem Lichtenštejnů v obrovský anglický park, zkrášlují. Lednicko-valtický areál je od roku 1997 na seznamu památek UNESCO.

Lednice

Lednice

Pohádková krajina se zámky a zámečky, kolonádami, umělou zříceninou, rybníky, upravenými cestami a řadou drobných romantických staveb – to je Lednicko-valtický areál, zvaný též Zahrada Evropy, nejrozsáhlejší parkově upravená krajina na světě, zapsaná mezi památkami UNESCO.

#světovéČesko a kouzelná zákoutí inspirovaná antikou

#světovéČesko a kouzelná zákoutí inspirovaná antikou

Bílé či smetanově zbarvené sloupy probleskující mezi stromy, otevřené sloupové haly, arkády a kolonády, ba dokonce i vítězný oblouk: půvabných míst inspirovaných antickým Řeckem u nás najdete bezpočet. Tentokrát necháme stranou zámky i kostely a vypravíme se pátrat po kouzelných zákoutích v parcích a zahradách. Vesměs jde o skvělé tipy pro báječné podzimní procházky, co říkáte?

Výlety po stopách Lichtenštejnů

Výlety po stopách Lichtenštejnů

Lednicko-valtický areál coby jedna ze vzácných památek UNESCO, zámky v Lednici a ve Valticích, zámek Mikulov, zámek Bučovice a další místa lákají k putování za příběhy rodu Lichtenštejnů. Patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve střední Evropě a na česko-rakouském pomezí žili a panovali více než osm set let.

Příběh tužky pana Hardmutha z Lednice

Příběh tužky pana Hardmutha z Lednice

Za řadou objevů stály nespokojené manželky; připomeňme například paní Radovou z Dačic, která se při krájení cukrové homole sekla do prstu a její muž pro ni vyrobil první kostkový cukr na světě. Za vynález tužek vděčíme zase paní Hardmuthové, kterou zkrátka nebavilo drhnout manžety manželových košil.

Cyklovýlet k nejatraktivnějším místům Lednicko-Valtického areálu

Cyklovýlet k nejatraktivnějším místům Lednicko-Valtického areálu

Dvě impozantní šlechtická sídla, upravené zahrady a parky volně přecházející do krajiny lužních lesů, dekorativní sochy, lovecké zámečky, kaple a kolonády, umělá zřícenina i římský vítězný oblouk skrytý v lesích – to všechno je Lednicko-valtický areál, památka UNESCO a zároveň nejrozsáhlejší koncepčně upravená krajina na světě.

Lednicko-valtický areál – největší areál krajiny plánovitě utvářené člověkem v České republice

Lednicko-valtický areál – největší areál krajiny plánovitě utvářené člověkem v České republice

Kvalitou i rozsahem ojedinělé krajinářské dílo na jihu Moravy nechala vytvořit v průběhu staletí rodina Liechtensteinů. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996 a je považován za nejrozsáhlejší, člověkem uměle vytvořené území Evropy.

České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky

České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky

Minaret a Janohrad v Lednici, Dianin chrám anebo kolonáda na Rajstně u Valtic: To všechno jsou díla, u jejichž zrodu stál Josef Hardmuth. Vedle všech jeho slavných staveb by měl stát ještě pomník docela obyčejných tužek: patří mezi nejznámější Hardmuthovy vynálezy a kvůli jejich výrobě založil továrnu Koh-i-noor.

Zámeček Pohansko- archeologická expozice uzavřena

Zámeček Pohansko- archeologická expozice uzavřena

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Zámek Valtice – za poznáním a vínem na jižní Moravu

Zámek Valtice – za poznáním a vínem na jižní Moravu

Dominantou Valtic je barokní zámek s kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kaple je využívána k hudebním produkcím. Zámek sloužil rodu Lichtenštejnů jako „rodinný domek“. Zpřístupněno je 21 místností zámku a nachází se zde také expozice o knížecí rodině, nově opravené sály a zámecké divadlo.

Další aktuality

Jaro je tady! Mandloně v Hustopečích už kvetou

V Hustopečích nedaleko Břeclavi, v unikátních mandloňových sadech, se během minulého týdne objevily první kvítky. Aktuálně je již polovina sadu v květu! Přírodní raritu střední Evropy tvoří na 1200 stromů, které zde byly vysazeny před 70 lety. Mandloně patří mezi první posly jara a kvetou ze všech stromů nejdříve. Přijďte se podívat a užít si první teplé dny spolu s mandloňovou vůní. Slavnosti mandloní a vína se letos konají od 24. do 26. března, ovšem udělat si jarní vycházku za rozkvetlými sady můžete kdykoliv. Cestou k sadům můžete využít i audioprůvodce, který vás nasměruje a dozvíte se spoustu zajímavostí o historii i současnosti sadů.
Jihomoravský kraj | Příroda

Hrady a zámky jižní Moravy po zimě opět ožívají

Hrady, zámky a památky ve správě Národního památkového ústavu pomalu zahajují turistickou sezónu. Portál Kudy z nudy vám přináší přehled těch nejzajímavějších míst, kam stojí za to vyrazit na výlet v Jihomoravském kraji.
Jihomoravský kraj | Památky

Groove Brno přiveze na jih Moravy světové hvězdy

Groove Brno je mezinárodní hudební festival, který do jihomoravské metropole přiváží hvězdy soulu, funku a jazzu. Letošní ročník je již šestnáctý. Podívejte se, kdo se letos v jihomoravské metropoli představí.
Jihomoravský kraj | Kultura

Na Havranickém vřesovišti v Podyjí kvetou vzácné koniklece

Havranické vřesoviště po roce opět postupně zaplavují koniklece, které zdejší stráně zabarvují do fialova. Stalo se tak díky koním z anglického Exmooru, které pravidelně spásávají agresivní druhy trav, které původní koniklece dlouhodobě vytlačovaly z tohoto území.
Jihomoravský kraj | Příroda

Na Kamenném vrchu v Brně vykvétají první koniklece

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde nyní začínají kvést desetitisíce konikleců velkokvětých. Louky se letos začínají barvit do fialova o pár týdnů dříve, než obvykle, a to díky teplejší zimě, která u nás letos panovala. Počet trsů rostliny na Kamenném vrchu dosahuje dosahuje téměř 55 tisíc, čímž vytváří jednu z největších populací koniklece na světě.
Jihomoravský kraj | Příroda

Poznejte sochy v Brně: 10 tipů na nejzajímavější díla moravské metropole

Brno je velmi bohaté na často bizarní sochy, které na tvářích kolemjdoucích vykouzlí potutelný úsměv. V našich tipech vám Kudy z nudy přináší ty nejzajímavější z nich, jako je socha Jošta, brněnský orloj, Edisonovy žárovky anebo bronzový monument Hrachovina. Udělejte si pěknou procházku po městě – některá ze zmíněných soch se může stát jejím zajímavým cílem. Zvídavým turistům pak doporučujeme procházkovou trasu Sochy v Brně.
Jihomoravský kraj | Památky

Ochutnejte víno a mandlové dezerty na slavnostech v Hustopečích

Mandloňové sady, mandlovice, dobré víno a skvělá zábava? To vše najdete během víkendu od 24. do 26. března v Hustopečích, kde se konají tradiční Slavnosti mandloní a vína. Vše je již připraveno, milovníky jarní květeny určitě potěší mandloňové kvítky, které by se mohly objevit právě v době pořádání slavností.
Jihomoravský kraj | Příroda

Jeskyně v Moravském krasu jsou po zimě otevřeny

Od března se po zimní přestávce otevírají milovníkům krasového podzemí všechny běžně zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Přes zimu byly otevřeny pouze Punkevní jeskyně, jeskyně Výpustek a speciální návštěvní okruhy ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. K těmto stálicím se právě od března připojují jeskyně Balcarka a Kateřinská, které byly z důvodu ochrany zimujících netopýrů od prosince do konce února uzavřeny. Přijďte se podívat do podzemí.
Jihomoravský kraj | Příroda