!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Aktuality > České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky
České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky

Vydáno 16. února 2020 Zážitky
Minaret a Janohrad v Lednici, Dianin chrám anebo kolonáda na Rajstně u Valtic: To všechno jsou díla, u jejichž zrodu stál Josef Hardmuth. Vedle všech jeho slavných staveb by měl stát ještě pomník docela obyčejných tužek: patří mezi nejznámější Hardmuthovy vynálezy a kvůli jejich výrobě založil továrnu Koh-i-noor.
Grafit lidé znali už v období před naším letopočtem, ale nápad obalit tuhu dřevem a upravit její špičku se objevil vlastně nedávno. Paradoxně k tomu došlo téměř současně na různých kontinentech, takže na přelomu 18. a 19. století vzaly tužky svět útokem ze všech stran. K jejím vynálezcům se řadí i Josef Hardtmuth (1758–1816), všestranně nadaný muž, který se vlastní pílí a bez odborných škol vypracoval ze zednického přidavače až na lichtenštejnského stavitele a architekta Lednicko-valtického areálu.
 

Neobyčejné začátky obyčejné tužky

Vypracoval se v dílně svého strýce, stavitele Franze Meißla, který pracoval právě pro Lichtenštejny. Když si kníže Alois I. z Lichtenštejna nechal stavět palác na vídeňské Herrenstraße, jeho průčelí stejně jako vnitřní a vnější uspořádání i zařízení navrhl právě Josef Hardtmuth. Krátce nato strýc zemřel a Josef převzal úlohu oficiálního knížecího stavitele.

Taková práce obnášela spoustu plánů a náčrtů, ale s tužkami vyrobenými pouze z tuhy, které se hodně lámaly a špinily ruce, měli projektanti celý den ruce jak kominíci. Proto Josef Hardtmuth vymyslel pro tuhu speciální dřevěné pouzdro, v němž už jen stačilo upravit špičku – a na světě byla moderní tužka, téměř taková, jako známe dnes, která nešpinila ruce a nelámala se. Psal se rok 1789, o rok později založil tužkárnu ve Vídni, začal dodávat své výrobky do celého Rakouska, Německa a Nizozemí, do Itálie i do Ruska, a po čase si svůj vynález nechal patentovat.
 

Diamant, slon a Indie

Kvalitu výrobků měla potvrdit firemní značka Koh-i-noor, anglický přepis perského názvu pro vzácný indický diamant. Údajně byl nalezen před čtyřmi tisíci lety v náplavě řeky Godávarí. Když v roce 1849 Angličané dobyli Paňdžáb, kde byl diamant uložen, stěhoval se Koh-i-Noor do Evropy a stal se součástí Britských korunovačních klenotů.

S Indií je patrně spojený také obrázek slona na gumách. Ochranná známka byla zapsaná 13. března 1896 a po známé Paní Poldi spojené s ocelovými výrobky firmy Poldi Kladno je druhou nejstarší platnou grafickou známkou v České republice. Podle majitelů podniku patří guma se slonem mezi nejčastěji falšované výrobky, ale nikdo neví, odkud se nápad se slonem vzal. Patrně podobně jako u názvu firmy i tady je třeba hledat inspiraci v Indii: z ní se totiž dovážel kaučuk k výrobě gum a stejná země je zároveň domovem slonů indických.
 

Od tužky k verzatilce

Po smrti Josefa Hardmutha převzala řízení firmy manželka Elisabeth a pak syn Carl. Právě on továrnu ve čtyřicátých letech 19. století přestěhoval do Českých Budějovic, kde výrobce psacích a výtvarných potřeb Koh-i-noor sídlí dodnes. Další závody má firma v Městci Králové, Broumově či Milevsku, od roku 2007 je součástí skupiny KOH-I-NOOR holding a.s., má síť vlastních prodejen a obchoduje s desítkami zemí na celém světě.

Kromě gum se slonem nebo žlutých tužek 1500, které roku 1900 získaly prestižní ocenění na Grand Prix v Paříži a staly se nejznámějšími tužkami na světě, vyrábí firma Koh-i-noor více než 4 500 druhů výtvarných, školních a kancelářských potřeb. Vlastní i další ochranné známky, namátkou Progresso, Gioconda nebo Versatil. Tak se oficiálně jmenují slavné verzatilky, mechanické tužky s vyměnitelnou tuhou. Ve velkém se poprvé objevily na trhu v roce 1950 a školákům udělaly obrovskou radost: sloužily nejenom k psaní a rýsování, ale také jako flusačky. Vzpomínáte? Stačilo je naplnit kuličkami z modelíny, zmačkaných papírků nebo zrnky rýže, zamířit a pálit.
 

Další stopy vynálezce a stavitele Hardmutha

Zámek Lednice - zámek s nádherným krajinářským parkem

Zámek Lednice - zámek s nádherným krajinářským parkem

Vydejte se za krásami zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu. Kníže Alois II. z Lichteinsteina nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Dnes je celý Lednicko-valtický areál součástí UNESCO.

Tužkárna Hardtmuth v Českých Budějovicích

Tužkárna Hardtmuth v Českých Budějovicích

Mohutná tovární budova v českobudějovické ulici F. A. Gerstnera byla postavena během let 1847–1848 jako nové místo pro výrobu grafitových a následně i barevných tužek rakouského vynálezce a průmyslníka Josefa Hardtmutha. Továrna prohlídkové exkurze nenabízí.

Zámeček Belveder nedaleko Valtic

Zámeček Belveder nedaleko Valtic

V jednoduchosti je krása - o tom svědčí zámeček Belveder, vystavěný na severním okraji Valtic Josefem Hardmuthem. Příkaz knížete zněl „postavit pěknou bažantici“ a architekt se tohoto úkolu zhostil víc než dobře.

Zámeček Lány v Lednicko-valtickém areálu

Zámeček Lány v Lednicko-valtickém areálu

Lánský zámeček se nachází asi 7 km jižně od Břeclavi v oboře Soutok. Zdejší zachovalé lužní lesy křižuje řada cest, některé jsou turisticky značeny. Interiér zámku je veřejnosti nepřístupný.

V Lednici na minaretu se otevřel nový prohlídkový okruh

V Lednici na minaretu se otevřel nový prohlídkový okruh

V hranolové základně minaretu, v zámeckém parku v Lednici, je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. Půvabné mozaiky však byly vážně poškozeny statickými poruchami, které minaret utrpěl po regulaci řeky Dyje. Tehdy začalo pod minaretem, stojícím na dubových kůlech, vysychat podloží. A celá orientální věž se začala naklánět. Nyní se téměř po 40 letech od 1. 6. 2017 otevřely restaurované salonky pro návštěvníky!

Tužky pana Hardmutha

Tužky pana Hardmutha

Za řadou objevů stály nespokojené manželky; připomeňme například paní Radovou z Dačic, která se při krájení cukrové homole sekla do prstu a její muž pro ni vyrobil první kostkový cukr na světě. Za vynález tužek vděčíme zase paní Hardmuthové, kterou zkrátka nebavilo drhnout manžety manželových košil.

Další aktuality