Zelená hora ve Žďáru je hotová, letos oslaví 30 let v UNESCO

Turisté do Žďáru nad Sázavou jezdí kvůli prohlídce zámku (bývalého cisterciáckého kláštera), interaktivního Muzea nové generace či Galerie Kinských. Nic z jmenovaného ale nepřekoná poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Tato unikátní památka, postavená ve slohu barokní gotiky, byla v roce 1994 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Od roku 2018 procházel areál postupnou obnovou, která je nyní dokončena! Generální rekonstrukce vrátila nejprve lesk samotnému kostelu sv. Jana Nepomuckého, nyní se podařilo opravit i ambit kostela, klenutou chodbu, která celý poutní areál obklopuje. Mohlo by se zdát, že je rekonstrukce ambitu jaksi nedodělaná, avšak jedná se o záměr – část ambitu zůstala v původní podobě. Omítky byly pouze očištěny a zakonzervovány proti vlivu prostředí, nicméně na první pohled vypadají stejně jako před začátkem stavebních prací. Právě zde se totiž dochovaly nejstarší zbytky omítek a zároveň i původních červených pigmentů z roku 1779, kterými byl ambit z vnějšku zpočátku vymalován. Jinak se výmalba vrátila do čistě bílé, která nahradila tehdy módní výmalbu do červena. I proto byl poutní kostel sv. Jana Nepomuckého tehdy nazýván "rubínovým klenotem v krajině".
 

Do ambitu se také z velké části vrátila štuková výzdoba. Obnova se zaměřila i na střechu hlavního vchodu ambitu, kde je sochařská výzdoba opět v plném počtu. Po velkém požáru v roce 1784 tu totiž chyběly některé sochy andělů-štítonošů. Originály byly zničeny při požáru střechy kostela a ambitu v roce 1784, avšak restaurátorům se z dochovaných fragmentů podařilo vymodelovat jejich původní podobu. Během své návštěvy tak uvidíte hlavní bránu pravděpodobně tak, jak ji mohl vidět i sám Santini!

Během rekonstrukce došlo ke zrušení hřbitova. Hlavní myšlenkou bylo obnovení louky poutníků, která zde podle Santiniho návrhů bývala. Zhruba polovina z více než tisícovky ostatků byla přesunuta na jiné hřbitovy v okolí, ostatní zde zůstaly, avšak již bez náhrobků. Výjimkou je dvojitý hrob kněží, kteří se v průběhu 19. století zasloužili o záchranu a údržbu Zelené hory. V ambitu přibyly lavičky, osvětlení, pítko a křížová cesta a též pietní místo, které upomíná na zrušený hřbitov. Vznikly zde také tři dlážděné cesty, a to vždy od brány ke vstupu do kostela.
 

Mimořádně originální a fascinující stavba vznikla v letech 1719 až 1722. Stylově bývá řazena k takzvané barokní gotice, jejímž duchovním otcem a hlavním představitelem byl Santini Aichel. Nejde však o mechanické spojení dvou slohů, ale svébytný styl, který u barokně komponovaných staveb používal gotické tvarosloví. Kostel je dokonalou ukázkou Santiniho záliby v mystice čísel. Podle pověsti se ve Vltavě po Janově utonutí objevila koruna, složená z pěti hvězd, a tak i poutní chrám Santini postavil ve znamení pětky. Má půdorys pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět trojúhelných a pět oválných kaplí a pět oltářů. Dokonce i hlavní oltář zdobí pět hvězd a pět andělů. Exteriér kostela lemují arkády ve tvaru deseticípé hvězdy. Hrotitá gotická okna pak mají připomínat jazyk sv. Jana a legendu o zpovědním tajemství.

Poutní kostel je otevřen ke komentované prohlídce každý den, včetně svátků. První z nich obvykle odchází v 9:00, poslední prohlídka poté začíná v 16:00 s výjimkou soboty, kdy je poslední prohlídka už v 15:00 hodin. Poté je možné se zúčastnit modlitby růžence od 16:00, na kterou navazuje mše svatá v 16:30 hodin. Prohlídková trasa z minulých let byla díky rekonstrukci rozšířena o novou expozici křížové cesty a o prohlídku vybrané části obnoveného ambitu s rekonstruovanou štukovou výzdobou. V době letních prázdnin od 1.7. do 1.9. 2024 se koná mimořádná prohlídka I. a II. patra poutního kostela. Je určena především pro návštěvníky, kteří mají zájem seznámit se s interiérem kostela "od podlahy až po strop". Její začátek je každý den v 10:00, 12:00 a 14:00. Prohlídka není komentovaná, pokud budete mít zájem dozvědět se o historii poutního areálu, je možné absolvovat základní okruh. Prohlídka je vhodná pouze pro fyzicky zdatné osoby a z důvodu bezpečnosti také není vstup dovolen osobám mladším 10 let.
 

Památka UNESCO si letos připomíná rovných 30 let od zapsání na Seznam světového kulturního dědictví. Velkolepá oslava se chystá na 16. srpna 2024 a návštěvníci se mimo jiné mohou těšit na koncert Vojtěcha Dyka, kapely Glow nebo videomappingv ambitu.

Vedle žďárského poutního kostela, zapsaného na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Santini autorem klášterních kostelů v Kladrubech, Želivě a Sedlci u Kutné Hory, poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách či zámku Karlova Koruna. Dlouhodobá spolupráce Jana Blažeje Santiniho s opatem Václavem Vejmluvou je patrná také u jiných staveb v okolí Žďáru nad Sázavou. Santini přestavěl románský kostel v městečku Bobrová, vybudoval nový kostel ve Zvoli i poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově s půdorysem ve tvaru želvy, která byla symbolem stálosti ve víře a věrnosti.