Při pohledu ze země se vám obyčtovský
kostel Navštívení Panny Marie může zdát „jen“ jako krásná barokní stavba. Skutečný úžas ale zažijete, když se na něj podíváte z ptačí perspektivy. Santini jej totiž navrhl v naprosto nevídaném tvaru želvy. V barokní symbolice nemělo žádné zvíře či geometrický tvar náhodné místo. Želva pro naše předky představovala stálost ve víře a její pevný krunýř byl vnímán jako neprůstřelný štít – stejně jako je víra štítem věřícího člověka a Panna Maria ochranitelkou před vším zlým.
Původní kostel byl roku
1672 opraven a stal se
poutním, mariánským kostelem. Opat cisterciáckého
kláštera ve Žďáře,
Václav Vejmluva, pochopil význam místa a nechal postavit nový kostel na místě starého, který by odpovídal postavení mariánské poutní svatyně. Kostel je zasvěcen svátku Zvěstování Panně Marii, který byl ve středověku používán jako počátek kalendářního roku a slavil se 25. března, tedy přesně devět měsíců před Narozením Páně dne 25. prosince. Byl postaven nejpozději v letech 1730-1734, nejspíš stavitelem Františkem Wittinhoferem.
Svatyně je ve tvaru želvy, obdélná loď se zkosenými rohy představuje želví tělo. Nárožní, čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, polygonální sakristie hlavu a západní kaple s předsíní ocas želvy. Na všech kaplích dnes chybí původní věžičky.
Želva kdysi představovala stálost ve víře.