Stálá expozice památníku představuje
moravské písemnictví v průběhu minulých deseti století. Klenotem expozice je především restaurovaná historická knihovna. Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad patří k
největším klášterním knihovnám v České republice a čítá na
65.000 historických svazků. V části východního křídla kláštera je trvale funkční sakristie. Využívána je také obnovená kapitulní síň s přilehlou výstavní místností.
Opatský chrám sv. Petra a Pavla je trvale využíván k bohoslužbám. Přilehlá fara je současně sídlem řádu. Hospodářské objekty kláštera jsou k různým účelům využívány jen z části. Objekt kláštera je nemovitou kulturní památkou. Kulturní památkou byly vyhlášeny také knihovní fond i mobiliář historické klášterní knihovny.
Náročnou rekonstrukcí prošlo v minulých letech
jižní křídlo prelatury, kde byla v listopadu 2013 otevřená nová expozice. V nově upravených prostorách vznikly muzejní výstavní a
galerijní sály včetně lapidária a multimediální prezentace. Ve
velkém sále se konají krátkodobé výstavy,
malá galerie uprostřed nové prohlídkové trasy bude patřit spojení literatury a výtvarného umění.
V rámci prohlídky také nahlédnete do stylizované
klášterní zahrady, kde se pěstují léčivé byliny a do dobové kuchyně. V dosud neopravených prostorách prelatury je k vidění nejen neblahé dědictví tehdejšího vojenského eráru, který neměl žádnou úctu ke kulturnímu dědictví, ale zároveň zde lze obdivovat velkorysost investorů oprav a um dnešních řemeslníků.
Multimediální expozice zve hosty na procházku vzdálenými staletími ryze současným filmovým jazykem a vypráví prastarý příběh o tom, jak se melodie z pasáčkovy píšťalky dostala na pergamen vyrobený z kůže jedné z jeho oveček.
Z historie kláštera
Původní proboštství břevnovských benediktýnů z poloviny 11. století bylo přestavěno na barokní klášter s kostelem sv. Petra a Pavla podle posledního projektu
Jana Blažeje Santiniho-Aichla, i když se jeho vybudování tento slavný architekt již nedožil. Zásluhou břevnovského opata Havla a rajhradského probošta Jindřicha byly v Rajhradě roku 1465 zakládány vinice.
Symbol vinařství v Rajhradě se roku 1554 dostává i do rajhradského znaku a pečeti. V polovině 14. století se v klášteře začíná vařit pivo, což bylo v této době hlavně výsadou měst. Po určitou dobu vařily pivo v Rajhradě pivovary dva: klášterní a pivovar městečka.
Díky tomu se začínalo v
Rajhradě rozvíjet i
chmelařství. Koncem 16. století se vařilo pivo pouze v klášteře. V průběhu14. století probíhal hospodářský rozvoj kláštera a celého klášterního panství. Po návratu benediktýnů počátkem 90. let prochází klášter postupnou rekonstrukcí.