Výstava Anton Rzehak – Cesta do hloubi profesorovy duše v Moravském zemském muzeu

Výstava v Moravském zemském muzeu připomíná sté výročí úmrtí významného představitele brněnské vědy  – Antona Rzehaka (1855-1923). Muzeum zve návštěvníky na scénu archeologického a geologického objevování Moravy konce 19. a začátku 20. století, na kterém se archeolog, geolog, mineralog, paleontolog i fotograf Rzehak nezapomenutelně podílel.

Ačkoliv byl po celou dobu svého karierního života spojen s německou Vysokou školou technickou (v letech 1911-12 byl dokonce jejím rektorem), významně působil rovněž v tehdejším Františkově museu (Moravské zemské muzeum). Mezi léty 1878 a 1923 sepsal na 300 odborných prací. Nejvíce studií věnoval archeologii a výzkumu třetihor na Moravě. Důležitým Rzehakovým počinem byla spolupráce s Alexandrem Makowskym na geologické mapě Moravy (1884).

Několik studií věnoval rovněž svému původnímu zaměření, tedy mineralogii. Zapojil se i do polemiky o původu vltavínů a do problematiky ledovců, meteoritů, uhlí, nafty, proutkaření, balneologie, zemětřesení a stavební geologie. Napsal článek o zániku Evropy. Díky svým zahraničním cestám řešil geologické otázky Kavkazu, Bosny a Hercegoviny, Francie, Velkého kaňonu řeky Colorado v USA, Maroka, Itálie i Rumunska.

Rzehakovy výzkumy se staly širokou základnou pro zkoumání následujících generací geologů, paleontologů i archeologů. 

Návštěvníci mohou shlédnout nejvýznamnější paleontologické, geologické i archeologické objevy tohoto brněnského polyhistora, které se dochovaly ve sbírkách Moravského zemského muzea, Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a Muzea města Brna.

Výstava současně připomene pozapomenutou tradici německé větve naší vědy, po druhé světové válce cíleně opomíjenou. Mnoho unikátních fosilií spojených s výzkumy Antona Rzehaka, které ukazují jeho nesmírný záběr, bude k vidění vůbec poprvé. „

Mnohé exponáty spojené s Antonem Rzehakem byly znovuobjeveny právě při přípravě výstavy. K vidění tu jsou zkameněliny takřka ze všech geologických období od prvohor po čtvrtohory zastoupených v okolí Brna. Z lomu na Hádech to budou devonské spirální schránky hlavonožců – kliménií a z permokarbonu Boskovické brázdy pozůstatky ryb a čtvernožců (krytolebců). Nejvýznamnějším exponátem druhohor i celé výstavy je zub masožravého dinosaura z bývalého lomu na Švédských šancích. Jeho objev je pravděpodobně spojen právě s Antonem Rzehakem a je jediným zubem dravého dinosaura z území České republiky.

Ze starších třetihor prezentuje výstava několik ukázek výzkumů fosilních ryb menilitového souvrství. Prostřednictvím modelů mikroskopických dírkonošců (foraminifer) přiblíží návštěvníkům Rzehakův mikropaleontologický výzkum.  Na výstavě budou však k vidění i pozůstatky velkých třetihorních neogenních savců nosorožců, mastodontů a sudokopytníků z pískoven a cihelen z Brna a okolí. Vášnivou debatu o původu vltavínů představují ukázky nejstarších nálezů těchto vzácných moravských tektitů.   ,

Vedle geologických vzorků budou na výstavě k vidění první geologické mapy a historické fotografie geologických lokalit. Mezi nimi dominuje velkoformátová reliéfní mapa profesora Makowskyho z roku 1895.

Antona Rzehaka jako archeologa představí výstava ukázkami archeologických nálezů ze starší doby bronzové z Měnína. Rzehak období označil jako ‚hroby měnínského typu‘, významně se také jako první zasloužil o záchranu a dokumentaci středověkého osídlení z 27 brněnských lokalit.

Mezi top exponáty patří spodní čelist neandrtálce z jeskyně Švédův stůl, jejíž nález Rzehak zpracovával v roce 1906.